IV.ÚS 423/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 423/22 ze dne 5. 4. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelů obchodní společnosti PRAGON, s. r. o., sídlem Imrychova 883/9, Praha 12 - Kamýk, spolku "HABEAS CORPUS", sídlem Ocelkova 643/20, Praha 14 - Černý Most, a spolku Unie příznivců Tradiční čínské medicíny, spolek, Ocelkova 643/20, Praha 14 - Černý Most, zastoupených JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem, sídlem Nádražní 344/23, Praha 5 - Smíchov, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. prosince 2021 č. j. 8 As 216/2021-79 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. června 2021 č. j. 15 A 50/2021-37, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Květná 504/15, Brno, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorát v Praze, sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5 - Motol, a Ministerstva zemědělství, sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé (pozn. oba spolky vystupovaly v řízení před správními soudy v postavení tzv. osoby zúčastněné na řízení) domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich základní práva. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") domáhala ochrany před nezákonným zásahem správních orgánů, který spatřovala v tom, že přípravek označený jako "Coriolus versicolor" je jednak zapsán v tzv. systému RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed; Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva), jednak je považován za potravinu nového typu (PNT, NP), přičemž je uveden v seznamu (katalogu) označeném jako "Novel food catalogue". Městský soud napadeným usnesením žalobu odmítl pro opožděnost. Posuzovanou věc přirovnal k věci řešené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015 č. j. 7 As 107/2014-53, ve které soud posuzoval provedení nebo neprovedení zápisu údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru nemovitostí záznamem, přičemž dospěl k závěru, že tyto zápisy nejsou trvajícím zásahem. Městský soud uvedl, že zápis provedený v katastru nemovitostí je v obecné rovině posuzování jeho jednorázové povahy podobný zápisu údajů v katalogu a systému RASFF, jelikož jde o jednorázově učiněný úkon (zásah) s účinky do doby, než je tento zápis případně odstraněn (vymazán). Stěžovatelka se nejpozději dne 24. 7. 2019 dozvěděla o nezákonném zásahu, tudíž lhůta se subjektivně určeným počátkem uplynula dne 25. 9. 2019 [pozn. Ústavního soudu: vzhledem ke dni nabytí vědomosti o nezákonném zásahu počala lhůta běžet dne 25. 7. 2019 a uplynula dne 24. 9. 2019 (což je den, který se označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty)], stěžovatelka však žalobu podala až 6. 5. 2021. Stejně tak uplynula lhůta s objektivně určeným počátkem k podání žaloby, jelikož ta začala běžet okamžikem, kdy k tvrzenému nezákonnému zásahu mělo dojít, tj. počínaje listopadem 2013, šlo-li o zveřejnění složky Coriolus versicolor v katalogu, resp. od 6. 1. 2014, kdy došlo k vložení Coriolus versicolor do systému RASFF. 3. Proti usnesení městského soudu podali stěžovatelé kasační stížnosti, které Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zamítl (I. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasačních stížnostech (II. a III. výrok). V odůvodnění uvedl, že se nejprve zabýval tvrzenými vadami nepřezkoumatelnosti, přičemž dospěl k závěru, že jde o rozhodnutí dostatečně odůvodněné bez jiných vnitřních vad, které by způsobovaly jeho nepřezkoumatelnost. Základem zamítnutí kasačních stížnosti Nejvyšším správním soudem byl závěr, že tvrzený zásah je jednorázovým zásahem s trvajícími účinky, ač městský soud tento závěr odůvodnil, stěžovatelé v kasační stížnosti pouze obecně uvedli, že nejde o jednorázový zásah, ale o dva trvající zásahy. Takovou námitkou však nereagovali na argumentaci městského soudu. Nejvyšší správní soud připomenul, že není povinen ani oprávněn domýšlet za stěžovatele argumentaci, kterou měli uvést. Následně se Nejvyšší správní soud ztotožnil s městským soudem v tom, že se stěžovatelka dozvěděla o tvrzeném zásahu nejpozději dne 24. 7. 2019, proto lhůta se subjektivně určeným počátkem k podání zásahové žaloby skončila dne 25. 9. 2019. Kasační soud se již dále nezabýval uplynutím lhůty s objektivně určeným počátkem, jelikož pro závěr o opožděnosti podané žaloby postačí, když uplyne i jen lhůta se subjektivně určeným počátkem. Nejvyšší správní soud se v odůvodnění napadeného rozsudku zabýval i dalšími námitkami stěžovatelů, které však nejsou pro posouzení ústavní stížnosti podstatné, proto je Ústavní soud nerekapituluje. II. Argumentace stěžovatelů 4. Stěžovatelé namítají, že rozsudek Nejvyššího správního soudu je formalistický. Zásah, který byl předmětem sporu, je zásahem pokračujícím a jednání žalovaných správních orgánů je trvající, což stěžovatelé namítají od samého počátku. Odmítnutí žaloby městským soudem je důsledkem formalistického a nesprávného lpění na procesních lhůtách. Zásah správních orgánů v posuzované věci je možné přirovnat k evidenci nezákonného daňového nedoplatku, který je podle nálezu ze dne 23. 11. 2004 sp. zn. I. ÚS 599/02 (N 175/35 SbNU 343) zásahem trvajícím. Lhůta k podání zásahové žaloby neuplyne, dokud zásah a jeho následky stále trvají. 5. Stěžovatelé dále formulovali vlastní názor na různé typy zásahů. Podle nich lze zásahy rozlišovat na trvající zásah, zásah s trvajícími důsledky (tedy zásah jednorázový, který již skončil, ale pořád přetrvávají jeho přímé účinky), zásah s hrozícím opakováním a jednorázový zásah. 6. Stěžovatelé rovněž namítají, že rozsudek městského soudu je zatížen vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost. Nejvyšší správní soud rovněž nijak nereagoval na jejich podání ze dne 29. 10. 2021 a 29. 11. 2021. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou zastoupeni v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je jako celek přípustná (avšak nikoliv každá vznesená námitka), neboť stěžovatelé vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 8. V posuzované věci je podstatné, že městský soud označil tvrzený zásah za zásah jednorázový s trvajícími účinky. V takovém případě je dána dvouměsíční tzv. subjektivní lhůta k podání žaloby. Stěžovatelé proti danému názoru měli možnost brojit v podané kasační stížnosti. Podle § 109 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, "Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné." Nejvyšší správní soud je tak s uvedenými výjimkami vázán důvody (námitkami), které stěžovatel uvede v kasační stížnosti. Nenapadnou-li stěžovatelé v kasační stížnosti určitý názor správního soudu prvního stupně, Nejvyšší správní soud v zásadě nemá možnost tento názor přezkoumat a musí z něj vycházet. 9. Tento princip je v souladu s ústavním pořádkem, jak již několikrát vyslovil Ústavní soud. Např. v usnesení ze dne 6. 10. 2020 sp. zn. II. ÚS 875/20 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) uvedl: "Pokud jde o konstatování Nevyššího správního soudu, že některé argumenty stěžovatele nesplňují nároky na podobu kasační námitky, tj. postrádají odůvodnění nezákonnosti právního názoru či procesního postupu krajského soudu, jedná se dle Ústavního soudu o přístup zcela udržitelný. Řízení ve správním soudnictví je ovládáno disposiční zásadou, což platí i o řízení o kasační stížnosti. S výjimkami uvedenými v ustanovení § 109 odst. 4 věta za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."), je tak Nejvyšší správní soud vázán důvody uvedenými v kasační stížnosti (§ 109 odst. 4 věta před střed