IV.ÚS 508/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 508/21 ze dne 30. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené JUDr. Jitkou Bludskou, advokátkou, sídlem Budějovická 637/71, Praha 4 - Krč, proti výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021 č. j. 55 Co 345/2020-1376, ve znění opravného usnesení ze dne 8. února 2021 č. j. 55 Co 345/2020-1386, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1) nezletilého O. K. a 2) V. Ch., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 10 odst. 2, čl. 33 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě, čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 6 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 28 odst. 1 písm. a) Úmluvy o právech dítěte. 2. V ústavní stížnosti stěžovatelka dále navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí a věc projednal přednostně. 3. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že v řízení o neshodách rodičů o významných záležitostech nezletilého, změně úpravy styku otce s nezletilým a změně výchovy nezletilého, Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 23. 9. 2020 č. j. 6 P 112/2017-1289 zamítl návrh druhého vedlejšího účastníka jako otce (dále jen "otec") na nahrazení souhlasu stěžovatelky jako matky (dále též "matka") s podáním přihlášky prvního vedlejšího účastníka (dále jen "nezletilý") do školy A a s docházkou nezletilého do této školy, B, od 1. 9. 2020 (výrok I.), zamítl návrh otce na uložení povinnosti matce zdržet se předávání nezletilého do jiného předškolního a školního zařízení (výrok II.). Výrokem III. obvodní soud zamítl návrh otce na změnu výchovy nezletilého. Výrokem IV. upravil styk otce s nezletilým. Výrokem V. zamítl návrh otce na uložení povinnosti matce zajistit docházku nezletilého do dětského sboru. Výrokem VI. zastavil řízení ve věci návrhu matky na udělení souhlasu za otce s docházkou nezletilého do Mateřské školy C (dále jen "mateřská škola KC"), pro školní rok 2020/2021. Výrokem VII. zamítl návrh matky na udělení souhlasu za otce s docházkou nezletilého do Základní školy D pro školní rok 2021/2022, a výrokem VIII. zamítl návrh matky, aby otci byla uložena povinnost zdržet se předávání nezletilého do jiného vzdělávacího zařízení, než je Mateřská škola C. Výrokem IX. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4. Proti rozsudku obvodního soudu podali oba rodiče odvolání. Napadeným rozsudkem městského soudu byl rozsudek obvodního soudu ve výroku I. změněn tak, že soud nahradil souhlas matky s podáním přihlášky nezletilého do A a s docházkou do této školy, B, ve výroku II. byl rozsudek obvodního soudu změněn tak, že matka je povinna zdržet se předávání nezletilého do jiného předškolního a školního zařízení (výrok I.). Ve výroku IV. byl rozsudek změněn jen u telefonní komunikace otce s nezletilým, jinak byl v tomto výroku potvrzen (výrok II.). Ve výrocích III., V., VII. a VIII. byl rozsudek obvodního soudu potvrzen (výrok III.). Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV.). 5. Městský soud shledal odvolání otce proti výroku I. a II. napadeného rozsudku obvodního soudu důvodným. Vyšel ze skutkového zjištění obvodního soudu, že nezletilý je vyspělý přiměřeně svému věku a jeví se jako dostatečně fyzicky i duševně zralý pro možnou předškolní výuku, jak v mateřských zařízeních vybraných rodiči, a tak i v základní britské bilingvní škole, kterou pro něj vybral otec, a jejíž výuku preferuje. Jde o školu prestižní, soukromou s nadstandardně vysokým školným okolo částky 200 000 Kč ročně, které se otec zavázal hradit. Městský soud poukázal na to, že úlohou soudu při neshodě rodičů je hodnotit a zkoumat výlučně zájem nezletilého dítěte, kterému se musí oba rodiče přizpůsobit. Městský soud zdůraznil, že nerozhoduje o přijetí dítěte na žádnou školu, avšak při sledování zájmu dítěte mu v takovéto možnosti bránit nesmí. Za důvodnou neshledal městský soud ani argumentaci matky, že příprava zajištěná otcem pro toto předškolní zařízení je pro nezletilého nepřiměřeně zátěžová, když ona sama má zájem zachovat mu hezké dětství. Jako účelovou pak hodnotil městský soud argumentaci matky, že má zájem, aby syn vyrůstal s kamarády z místa jejího současného bydliště, když matka současně deklarovala, že se s nezletilým odstěhuje mimo P. Důvody pro nenastoupení nezletilého do této školy městský soud neshledal ani v dopravě nezletilého do této školy, neboť v řízení bylo prokázáno, že otec nepracuje a matka pracuje pouze na poloviční úvazek. Důvodem pak podle soudu nemůže být ani špatná komunikace mezi rodiči. Městský soud konstatoval, že oba rodiče, kteří prezentují svůj maximální zájem o nezletilého, mají objektivní podmínky, aby se jeho zájmům přizpůsobili. 6. V záhlaví uvedeným opravným usnesením městský soud svůj napadený rozsudek ve výroku I. opravil tak, že na místo nesprávného "do A a s docházkou do této školy, B", je správně "do A a s docházkou do E, B". Městský soud vydání opravného usnesení odůvodnil tím, že při vyhotovování rozsudku došlo ke zjevné nesprávnosti nepřesným označením školy, když na místo správného E, C, byla uvedena nesprávně A. Postupem podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), proto tuto chybu opravil. II. Argumentace stěžovatelky 7. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že městský soud se při právním posouzení věci odchýlil od názoru orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který preferoval, aby nezletilý docházel do spádové mateřské školy a následně do spádové základní školy. Městský soud přitom neprovedl žádné další dokazování, o které by mohl opřít svůj opačný závěr. Nebyl realizován další pohovor s nezletilým, ze kterého by vyplynul jiný názor nezletilého než, že nezletilý do Mateřské školy C chodí rád a nechce nic měnit. Podle stěžovatelky jsou právní závěry městského soudu v zásadním nesouladu se skutkovými zjištěními, ke kterým dospěl obvodní soud. Podle stěžovatelky městský soud rezignoval na vyslovený názor nezletilého i názor orgánu sociálně-právní ochrany dětí. 8. Stěžovatelka dále namítá, že městský soud provedením opravy zřejmé nesprávnosti podle § 164 o. s. ř. změnil obsah svého rozsudku, když uvedl jiný název školy (A), než o které bylo vedeno dosavadní řízení před soudy oběma stupňů (A, dále též "A"), čímž porušil právo na soudní ochranu a principy právního státu (předvídatelnosti a rovnosti). Stěžovatelka poukazuje na to, že otec od počátku řízení (v žalobě, v průběhu řízení i v odvolání) uváděl chybně název soukromé školy, když namísto nahrazení souhlasu matky s podáním přihlášky do E (dále též "E") požadoval nahrazení souhlasu matky s podáním přihlášky do A. 9. Stěžovatelka dovozuje, že obecné soudy se dosud zabývaly pouze nahrazením jejího souhlasu s podáním přihlášky k předškolnímu vzdělávání A. Souhlas stěžovatelky s podáním přihlášky k předškolnímu vzdělávání do E nebyl nahrazen soudem. Soudy se dosud nezabývaly ani nahrazením souhlasu matky s podáním přihlášky ke školnímu vzdělávání v E. Městský soud zakázal nezletilému docházet k plnění povinné školní docházky do jiné základní školy, než je E, přičemž tento zákaz navázal na právní moc svého rozsudku a nikoli na přijetí nezletilého k předškolnímu a školnímu vzdělávání do této školy. Stěžovatelka dovozuje, že výrokem I. rozsudku městského soudu bylo porušeno právo nezletilého na vzdělání. 10. Stěžovatelka dále uvádí, že chtěla, aby nezletilý, který jí byl svěřen do výlučné péče, mohl dokončit předškolní docházku ve své spádové Mateřské škole C, která se nachází v docházkové vzdálenosti od trvalého bydliště stěžovatelky a nezletilého, na kterou je zvyklý a má zde své kamarády. Stěžovatelka nesouhlasila s nástupem nezletilého do přípravného (předškolního) ročníku na soukromé škole "A" z důvodu, že studium na soukromé "A" klade na žáky vysoké nároky a vyžaduje dobrou spolupráci rodičů, zatímco vztahy mezi rodiči nezletilého jsou výrazně konfliktní, nezletilý je jimi zatížen a nemá rád změny, "soukromá škola v P. K." se nachází velmi daleko od bydliště stěžovatelky, které byl svěřen nezletilý do výlučné péče, kdy doprava do a ze "soukromé školy v K." zabere každý všední den 2 hodiny denně. 11. Městský soud napadeným rozhodnutím znemožnil nezletilému, který nemá rád