IV.ÚS 515/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 515/21 ze dne 30. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. A. H. a 2. nezletilého A. H., obou zastoupených Mgr. Karolinou Kovácsovou, advokátkou, sídlem Václavská 2073/20, Praha 2 – Nové Město, proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. ledna 2021 č. j. 96 Co 8/2021-2842, 96 Co 7/2021-2840 a 96 Co 6/2021-2836 a Okresního soudu v Lounech ze dne 17. prosince 2020 č. j. 0 P 91/2019-2772, ze dne 4. prosince 2020 č. j. 0 P 91/2019-2710 a ze dne 30. listopadu 2020 č. j. 0 P 91/2019-2699, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Lounech, jako účastníků řízení, a I. Š., jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelé (viz k tomu ale blíže sub 11) se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), domáhají zrušení výše uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich práva podle čl. 10 odst. 2, čl. 33 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatelé současně navrhují, aby Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost usnesení Okresního soudu v Lounech (dále jen „okresní soud“) ze dne 30. 11. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2699 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) ze dne 12. 1. 2021 č. j. 96 Co 6/2021-2836 a rozhodl o této ústavní stížnosti přednostně k odvrácení nenapravitelných škod na psychice 2. stěžovatele (dále též „nezletilý“). 2. Z ústavní stížnosti a jí napadených rozhodnutí se podává, že okresní soud usnesením ze dne 30. 11. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2699 předběžným opatřením nahradil souhlas 1. stěžovatele (dále též „otec“) s přestupem nezletilého do Základní školy A (dále jen „ZŠ A“) (výrok I), dále nahradil souhlas otce s dodatečným odložením začátku plnění povinné školní docházky nezletilého, žáka v 1. roce plnění povinné školní docházky, na následující školní rok 2021/2022 (výrok II), a vedlejší účastnici (dále též „matka“) uložil, aby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podala návrh na zahájení řízení ve věci samé (výrok III). 3. Okresní soud následně zamítl usnesením ze dne 4. 12. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2710 návrh otce na nařízení předběžného opatření, na základě kterého by byl nezletilý v péči matky v každém týdnu od čtvrtka od 15.00 hodin do neděle do 18.00 hodin, v péči otce v každém týdnu od neděle předcházející tomuto týdnu od 18.00 hodin do čtvrtka do 15.00 hodin s tím, že k předání nezletilého mezi rodiči dojde vždy v místě bydliště toho rodiče, jehož péče končí. 4. Okresní soud ve výroku II usnesení ze dne 17. 12. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2772 zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření, na základě kterého by byl otec oprávněn a povinen pečovat o nezletilého v každém týdnu od neděle předcházející tomuto týdnu od 18 hodin, kdy si dítě převezme v místě bydliště matky, do čtvrtka do 13 hodin, a matka byla oprávněna a povinna pečovat o nezletilého v každém týdnu od čtvrtka od 13 hodin, kdy si dítě převezme ve školském zařízení nezletilého v Základní škole a mateřské škole B (dále jen „ZŠ B“), do neděle do 18 hodin s tím, že uvedená úprava se neuplatní v období školních prázdnin, pro něž je stanovena mimořádná úprava, uvedená úprava péče platí do pravomocného rozhodnutí správního orgánu umožňujícího docházku nezletilého do ZŠ A, a úprava nepředjímá rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok I), návrh otce, aby matce byla uložena povinnost zajistit podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), prezenční docházku nezletilého do ZŠ B s tím, že předběžné opatření se nařizuje do doby, než bude vydáno pravomocné rozhodnutí správního orgánu zajišťující možnost docházky nezletilého do ZŠ A. 5. K odvolání otce proti usnesením okresního soudu ze dne 30. 11. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2699, ze dne 4. 12. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2710 a ze dne 17. 12. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2772 krajský soud napadenými usneseními tato usnesení okresního soudu potvrdil. 6. Závěry obecných soudů lze shrnout tak, že na základě předběžně vykonatelného výroku I rozsudku okresního soudu ze dne 10. 9. 2020 č. j. 0 P 91/2019-2635 je tzv. školním rodičem matka, která bydlí v P. Spádovou školou podle místa trvalého pobytu nezletilého ke dni 31. 8. 2020 je však ZŠ B. Je tak dána naléhavost zatímní úpravy poměrů účastníků, neboť je zapotřebí zajistit pravidelnou docházku nezletilého do školy. Ze závěrů vypracovaného znaleckého posudku vyplývá, že nezletilý má nejblíže k matce, kdy je možné mluvit o jeho větší vázanosti. Vztah k otci je méně intenzivní, ale je lehce pozitivní. Psychický stav nezletilého je dobrý. Nezletilý se dobře adaptuje na nové situace, dokáže postupně zvládnout dosti dobře i nové vrstevnické kolektivy. Preferuje matku, což s ohledem na jeho věk a vývoj dosavadní péče je přirozené, otce ale neodmítá, ani jeho prostředí, avšak pro něho je známější prostředí v P. Dne 25. 11. 2020 byl proveden rozhovor s nezletilým, který si k pohovoru přinesl školní potřeby i sešity a s nadšením vyprávěl o škole. Uvedl, že chodil do školy v P. a dvakrát byl i v P. Táta to pak zakázal. Teď se učí doma s mámou. Mrzí ho to, do školy v P. by si přál chodit, může-li si vybrat. Má tam kamarády a hodnou paní učitelku. Obecné soudy dospěly k závěru, že s ohledem na závěry vyplývající z vypracovaného znaleckého posudku, je v zájmu nezletilého, aby navštěvoval základní školu v místě bydliště matky, tedy v P. Proto je i dán důvod pro přestup nezletilého ze ZŠ B do ZŠ A, a není v zájmu nezletilého zatímním opatřením měnit délku pobytů nezletilého ve výchovných prostředích u matky a u otce. Proto obecné soudy rozhodly o nahrazení souhlasu otce s přestupem nezletilého mezi uvedenými školskými zařízeními. Ze zprávy ZŠ B ze dne 26. 11. 2020 je dále zřejmé, že zatím nelze jednoznačně říct, zda škola doporučuje nebo nedoporučuje dodatečný odklad školní docházky u nezletilého. Při zohlednění § 37 odst. 3 školského zákona mají obecné soudy za to, že je nutno nahradit též souhlas otce s dodatečným odložením začátku plnění povinné školní docházky nezletilého, neboť není najisto dáno, jak bude škola posuzovat tělesnou a duševní vyspělost nezletilého a zda doporučí nezletilému odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující rok. Toto rozhodnutí je na řediteli školy, přičemž je ale nutný souhlas obou rodičů, proto rozhodly obecné soudy i o nahrazení tohoto souhlasu otce. II. Argumentace stěžovatelů 7. Stěžovatelé (viz k tomu sub 11) v obsáhlé ústavní stížnosti zejména uvedli, že ve věci nahrazení souhlasu otce s přestupem nezletilého do školy v místě bydliště matky jde o rozhodnutí bez zákonného podkladu podle § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, když žádné řízení o nahrazení souhlasu otce s přestupem nebylo zahájeno. Toto předběžné opatření naprosto nahradilo řízení ve věci samé měsíc předtím, než bylo zahájeno. Řízení ve věci samé je tak naprosto znehodnoceno a stěžovatelům bylo upřeno právo na řádný proces. Přitom absentovala i jakákoliv potřeba takového zásahu do práv, když vzdělávání dítěte bylo zajištěno. Odůvodnění usnesení krajského soudu je nepřezkoumatelné, když se krajský soud nevypořádal s klíčovou argumentací otce, a to neústavností rozhodnutí podle nálezu ze dne 9. 1. 2018 sp. zn. IV. ÚS 3749/17 (N 3/88 SbNU 55). Rozhodování obecných soudů o napadených usneseních je následkem hrubé chyby okresního soudu při rozhodování ve věci samé dne 10. 9. 2020, když okresní soud ignoroval prokázaný a zákonem podmíněný stav, kdy dítě již ze zákona nastoupilo povinnou školní docházku ve spádové škole v místě bydliště otce. Obecné soudy též pominuly nejlepší zájem dítěte, když v jeho zájmu rozhodně nebylo měnit v polovině školního roku školu, ale v jeho zájmu bylo upravit péči tak, aby se mohl v maximální míře vzdělávat prezenčně a vyrovnat nerovnoměrnosti ve školní zralosti a rozvíjet vztahy ve škole. Došlo též k porušení principu proporcionality zásahů státní moci na míru nezbytnou, když zásah podle návrhu otec by lépe naplnil účel úpravy, a to bez jakéhokoliv zásahu do práv účastníků. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že v případě 1. stěžovatele byla ústavní stížnost podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterých byla vydána rozhodn