IV.ÚS 541/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 541/19 ze dne 14. 6. 2019   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jaroslava Fenyka a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní korporace NEWAG, spol. s r. o., sídlem Vestecká 104, Zlatníky-Hodkovice, zastoupené JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2018 č. j. 23 Cdo 2948/2018-234 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2017 č. j. 3 Cmo 266/2016-199, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť má za to, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv a svobod podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a namítá též porušení čl. 90 Ústavy. 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí se podává, že žalobou ze dne 1. 10. 2015 se stěžovatelka domáhala po obchodních společnostech 1. BEAM ČR s. r. o., sídlem Libušská 391/215, Praha 4 - Libuš, a 2. SMART-VAC s. r. o., sídlem Na Hroudě 3317/22, Praha 10 - Strašnice (dále jen "žalovaní"), aby se zdrželi při propagaci motorových jednotek centrálních vysavačů určitých značek, které jsou vybaveny filtračními systémy označovanými jejich výrobci jako "Exclusive beam self cleaning filter with gore, Self claening filter with goretex, Goretex - self cleaning filter", používání výrazů "absolutně bezúdržbový filtr nebo filtrace" ("bezúdržbový filtr a filtrace", "bezúdržbový filtrační systém", "bezúdržbový filtr"), a uvedené výrazy odstranili ze všech reklamních sdělení. 3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 8. 9. 2016 č. j. 1 Cm 22/2015-172 uložil žalovaným povinnost zdržet se používání výrazu "absolutně bezúdržbový filtr nebo filtrace", "bezúdržbový filtr a filtrace", "bezúdržbový filtrační systém", "bezúdržbový filtr" při propagaci těch motorových jednotek centrálních vysavačů značek Electrolux, Zanussi, AEG a Beam by Electrolux, které jsou vybaveny filtračními systémy označovanými jejich výrobci Exclusive beam self cleaning filter with gore, Self cleaning filter with goretex, Goretex - self cleaning filter, a uvedené výrazy odstranit ze všech sdělení, která jsou reklamou takových výrobků (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 250 000 Kč (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). 4. Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 8. 11. 2017 č. j. 3 Cmo 266/2016-199 potvrdil rozsudek městského soudu ve výroku I v rozsahu uložení povinnosti žalovaným zdržet se používání výrazu "absolutně bezúdržbový filtr nebo filtrace" při propagaci výrobků tam uvedených a povinnosti odstranit tento výraz ze všech svých reklamních sdělení, jinak výrok I rozsudku městského soudu změnil tak, že ohledně uložení povinnosti zdržet se používání výrazů "bezúdržbový filtr a filtrace", "bezúdržbový filtrační systém" a "bezúdržbový filtr" při propagaci výrobků tam uvedených a povinnosti odstranit tyto výrazy z těchto reklamních sdělení se žaloba zamítá, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud uvedl, že základní prejudiciální otázkou v tomto sporu bylo vymezení obsahu pojmu "bezúdržbový". Pokud městský soud tento pojem vyložil tak, že slovem "bezúdržbový" lze označit to, co se obejde zcela bez údržby, to, co žádnou údržbu nepotřebuje, tak s tímto názorem se vrchní soud neztotožnil. Dle vrchního soudu je třeba vzít v úvahu, že v případě filtrů centrálních vysavačů jejich (běžná) údržba sestává z čištění (praním či oklepáním). Protože centrální vysavače, které distribuují žalovaní, jsou opatřeny filtry, které jsou vybaveny samočistící funkcí, odpadá čištění (běžná údržba) filtrů, kterou by jinak musel provádět uživatel. Užití pojmu "bezúdržbový" (filtr, filtrace, filtrační systém) ve spojitosti s takovým výrobkem nemůže ve spotřebiteli vyvolat klamnou představu o "nadpřirozených" vlastnostech výrobku, ale pouze mu poskytuje informaci o tom, že filtr centrálního vysavače u takového výrobku není nutné pravidelně čistit. Nic na tom nemůže změnit ani fakt, že i samočistící filtr je nutné po určité době vyčistit, aby byla zachována jeho funkčnost. Takové ojedinělé a až po delším časovém úseku nutné čištění filtru však nelze považovat za běžnou údržbu filtru. Zdůraznil-li městský soud, že při absenci této mimořádné údržby výkonnost filtrů klesá, pak to ale nic nemění na tom, že vysavač opatřený samočisticím filtrem stále (byť s menší účinností) svou funkci bude plnit, na rozdíl od vysavačů, jejichž filtry se musí pravidelně čistit. Podle vrchního soudu tak žalovaní informací o tom, že jimi distribuované výrobky jsou opatřeny "bezúdržbovým" filtrem, spotřebitele neklamou, a toto jejich jednání nelze označit jako jednání zakázané nekalé soutěže. To však neplatí v případě použití slovního spojení "absolutně bezúdržbový" (filtr nebo filtrace). Významem slova "absolutní" je úplný, naprostý, neomezený, nepodmíněný, zcela bezvýhradný. Slovní spojení "absolutně bezúdržbový filtr či filtrace" evokuje domněnku, že centrální vysavač opatřený takovým filtračním systémem nepotřebuje žádný zásah (údržbu) ani v případě mimořádné události, nastalé v důsledku nesprávného používání výrobku. Že by však výrobky, které distribuují žalovaní, byly opatřeny takovými "nadpřirozenými" filtry, ani sami žalovaní netvrdí. Taková prezentace vlastností výrobku již podle vrchního soudu překračuje míru přípustného reklamního přehánění a jde o jednání v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže, které je způsobilé zjednat žalovanými neoprávněnou výhodu v hospodářské soutěži na úkor stěžovatelky. O soutěžním aspektu jednání nelze mít s ohledem na skutečnost, že účastníci jsou přímými konkurenty na trhu, nejmenší pochybnosti. Použitím slovního spojení "absolutně bezúdržbový filtr či filtrace" tak i podle vrchního soudu došlo k naplnění znaků generální klauzule nekalé soutěže podle § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), a naplnění speciální skutkové podstaty klamavé reklamy podle § 2977 odst. 1 občanského zákoníku. 5. K dovolání stěžovatelky rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 10. 2018 č. j. 23 Cdo 2948/2018-234 tak, že se dovolání odmítá (výrok I) a rozhodl o nákladech dovolacího řízení (výrok II). Nejvyšší soud odmítl dovolání podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), když uvedl, že v části dovolání, ve které je namítán nesprávný postup vrchního soudu, není dovolání přípustné, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než jaký je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Otázkami navozenými stěžovatelkou se Nejvyšší soud samostatně nemohl zabývat, neboť se týkají vad řízení, ke kterým by dovolací soud za určitých podmínek mohl přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Samotná tvrzená vada řízení však přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založit nemůže. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vrchní soud náležitě vyložil a odůvodnil své úvahy, které ho vedly k závěru, že užití pojmu "bezúdržbový" (filtr, filtrace, filtrační systém) ve spojitosti s výrobky žalovaných nemůže ve spotřebiteli vyvolat klamnou představu o vlastnostech výrobků. Posouzení učiněné vrchním soudem odpovídá hledisku průměrného spotřebitele tak, jak je pojímán v ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, která vychází z toho, že jde o "spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory" (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013 sp. zn. 23 Cdo 1757/2012). Od průměrného zákazníka je tedy třeba požadovat určitý stupeň pozornosti, a tím lze od něho očekávat, že náležitě přihlédne k podstatným rozdílům mezi značkami, označením výrobku apod. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 23 Cdo 971/2011). Žádný důkaz týkající se hlediska průměrného spotřebitele nemusí být v řízení proveden, tuto otázku posuzuje výhradně soud (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013 sp. zn. 23 Cdo 3845/2012). Požadavkům vyjádřeným v odůvodnění citovaných rozhodnutí vrchní soud v projednávané věci dostál, neboť náležitě vyložil, jaký význam označení "bezúdržbový" lze ve spojitosti s centrálními vysavači žalovaných přikládat s tím, že ojedinělé a až po de