IV.ÚS 604/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 604/22 ze dne 26. 4. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele L. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Polákem, advokátem, sídlem Liběšice 89, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2021 č. j. 5 Tdo 913/2021-2524, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. listopadu 2020 č. j. 4 To 461/2019-2464 a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 29. května 2019 č. j. 1 T 48/2017-2381, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Litoměřicích, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i jeho právo podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích (dále jen "okresní soud") ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") byl stěžovatel uznán vinným zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pokusem přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 21 odst. 1, § 220 odst. 1 a 2 písm. b) trestního zákoníku a zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku. Uložen mu přitom byl úhrnný trest odnětí svobody ve výměře dvou let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let, podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 a 2 trestního zákoníku mu byl také uložen peněžitý trest ve výměře 150 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 150 000 Kč a podle § 73 odst. 1 a 3 trestního zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající "v zákazu výkonu funkce či zaměstnání v organizacích územních samosprávných celků, kde by výkon funkce či zaměstnání byl spojen s přípravou, organizací a zadáváním veřejných zakázek, jakož i působením v hodnotící komisi" na dobu pěti let. 3. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2021 č. j. 5 Tdo 913/2021-2524 bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání proti rozsudku krajského soudu jako zjevně neopodstatněné. 4. Trestné činnosti zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pokusu porušení povinnosti při správě cizího majetku se měl stěžovatel stručně uvedeno dopustit následujícím způsobem: Jako starosta obce H. a člen výběrové komise, do které byl jmenován jejím zastupitelstvem ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku s názvem "X - inženýrské sítě a komunikace", s úmyslem zjednat obchodní společnosti A majetkový prospěch, zmanipuloval výsledek výběrového řízení ve prospěch uvedené obchodní společnosti tak, aby výběrové řízení vyhrála tato obchodní společnost s tím, že skutečnou realizací projektu bude pověřena obchodní společnost B, ač ani jedna z obou uvedených společností se daného výběrového řízení neúčastnila. Dne 9. 11. 2011 stěžovatel zastupitelstvo obce H. na jeho 10. zasedání seznámil s výsledky výběrového řízení, přičemž uvedl, že výběrová komise doporučila zastupitelstvu obce uzavřít dohodu s obchodní společností A, která nabídla nejvýhodnější cenu, ačkoliv věděl, že je to v rozporu se skutečným průběhem výběrového řízení, kdy společnost A se do předmětného výběrového řízení ani nepřihlásila. Zastupitelstvo obce pak schválilo jako vítěznou nabídku obchodní společnosti A a pověřilo obviněného jako starostu obce podpisem smlouvy s tímto vybraným dodavatelem stavby. Stěžovatel tedy s úmyslem zmanipulovat výběrové řízení ve prospěch obchodní společnosti A zatajil zastupitelům obce, že vítěznou obchodní společností s nejnižší cenou na zhotovení zakázky měla být obchodní společnost C, která do výběrového řízení podala nabídku s cenou 19 015 455 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH"). Stěžovatel přitom ještě před tímto datem objednal u obchodní společnosti D nákup obchodní společnosti A, která byla založena jakožto společnost připravená k dalšímu prodeji a jako taková nevyvíjela žádnou činnost. Po schválení nabídky zastupitelstvem podepsal stěžovatel dne 16. 11. 2011 jako starosta obce H. Smlouvu o poskytnutí stavebních prací s obchodní společností A. Smlouvu za tuto společnost podepsal s jeho vědomím a na jeho popud dne 21. 11. 2011 v té době její jednatel V. D., za sjednanou cenu díla ve výši 18 348 268 Kč bez DPH. DPH činila 3 669 653 Kč a cena 22 017 921 Kč včetně DPH pak představovala nejdražší nabídku, přičemž rozdíl mezi ní a nabídkou obchodní společnosti C ve výši 19 015 455 Kč včetně DPH činil 3 002 466 Kč. Tímto jednáním stěžovatel jako odpovědný zástupce obce H. v postavení starosty úmyslně porušil povinnost vyplývající z § 99 ve spojení s § 103 odst. 4 písm. g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, tedy povinnost zabezpečovat hospodaření obce jako výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti zejména v souladu s § 38 odst. 1 tohoto zákona, jelikož uzavřel smlouvu o dílo s vědomím, že je pro obec nevýhodná, a to minimálně v částce 3 002 466 Kč. Dále dne 1. 12. 2011 stěžovatel, s úmyslem dokončit ovládnutí zhotovitele díla, předložil na 11. veřejném zasedání zastupitelstva obce H. návrh na zakoupení obchodního podílu v obchodní společnosti A za částku 200 000 Kč, přičemž zastupitelstvo tento nákup schválilo, pověřilo stěžovatele podpisem smlouvy o koupi 100% obchodního podílu v této obchodní společnosti a souhlasilo, že stěžovatel společně s A. Z. budou jednateli této obchodní společnosti. Následně jako jednatel obchodní společnosti A rozhodl o přidělení dané veřejné zakázky obchodní společnosti B a následujícího dne podepsal za obchodní společnost A smlouvu o dílo č. X s cenou díla 15 829 249,05 Kč bez DPH. Stěžovatel tedy s úmyslem ovládnout realizaci zakázky úmyslně zmanipuloval výběrové řízení na tuto zakázku ve prospěch obchodní společností A, která tímto jeho jednáním získala neoprávněný prospěch spočívající v realizaci zakázky v hodnotě 22 017 921 Kč včetně DPH, ač se do výběrového řízení ani nepřihlásila a nesplňovala podmínky zadávacího řízení. 5. Zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se pak měl stěžovatel dopustit tak, že oficiálně převzal obchodní společnost A, o které věděl, že je na základě "Smlouvy o poskytnutí stavebních prací č. PS - 1/2011" uzavřené mezi obcí H., za kterou ji jako starosta obce podepsal dne 16. 11. 2011, a obchodní společností A, za kterou smlouvu podepsal dne 21. 11. 2011 v té době její jednatel V. D., zhotovitelem předmětné zakázky, kdy podle této smlouvy měla společnost do 30. 6. 2012 zhotovit zakázku za částku 18 348 268 Kč bez DPH, přičemž k této ceně podle smlouvy bude ještě připočtena daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která činila 3 669 653 Kč, dále došlo s úmyslem zkrátit daň z přidané hodnoty obchodní společností A již dne 30. 11. 2011 k vystavení faktury se splatností k 30. 6. 2013 na celkovou částku 18 348 268 Kč, fakturaci podepsal V. D., který byl v té době jednatelem společnosti, přičemž stěžovatel věděl, že z této faktury č. 111001 nebude odvedena daň z přidané hodnoty, jelikož faktura byla vystavena v době, kdy společnost obchodní A nebyla plátcem DPH a teprve jejím vystavením došlo k překročení limitu 1 000 000 Kč pro registraci ze zákona a za účelem zastření daňové povinnosti společnosti obchodní A byla dne 5. 12. 2011 na Finanční úřad v Roudnici nad Labem doručena přihláška k registraci společnosti jako plátce daně z přidané hodnoty, ve které se úmyslně jako důvod registrace neuvádí překročení obratu společnosti v výši 1 000 000 Kč, ale zahájení činnosti společnosti. Následně dne 9. 12. 2011 již jako jednatel obchodní společnosti A podepsal se společností B "Smlouvu o dílo č. X", jejímž předmětem byla výstavba technické infrastruktury v lokalitě X za cenu díla 15 829 249,05 Kč bez DPH, DPH ve výši 3 165 849,81 Kč, tedy celkem za částku 18 995 098,86 Kč. Stěžovatel tedy s vědomím, že společnost A z částky 18 348 268 Kč nepřizná a neodvede DPH ve výši 3 669 653 Kč, jednal tak, aby DPH nebyla přiznána ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke