IV.ÚS 699/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 699/22 ze dne 28. 6. 2022 N 81/112 SbNU 221 K povinnosti soudu nařídit provedení znaleckého posudku v řízení o úpravě styku rodiče s nezletilým   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Josefa Fialy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele P. N., zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno, proti I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2021 č. j. 16 Co 238/2021-3704 v části, kterou byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. června 2021 č. j. 23 Nc 119/2013-3324 v I., III., VI. a VIII. výroku, a II., III. a V. výroku, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a nezletilé A. N., zastoupené Magistrátem města Brna, sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, J. D., zastoupené JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem, Ph.D., advokátem, sídlem Vídeňská 849/15, Brno, a Krajského státního zastupitelství v Brně jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Ústavní stížnost se zamítá. II. Vedlejší účastnici se náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem nepřiznává. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatel (dále též "otec") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhá zrušení shora uvedených výroků napadeného rozsudku s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") sp. zn. 23 Nc 119/2013 se podává, že městský soud rozsudkem ze dne 14. 6. 2021 č. j. 23 Nc 119/2013-3324 zamítl návrh otce na změnu péče o nezletilou vedlejší účastnici (dále též "nezletilá"), na stanovení výživného druhé vedlejší účastnici (dále též "matka") a na úpravu styku nezletilé s matkou (I. výrok), změnil rozsudek městského soudu ze dne 9. 10. 2014 č. j. 23 Nc 119/2013-199, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 14. 4. 2015 č. j. 15 Co 29/2015-282, úpravou běžného styku a neběžného styku včetně podmínek jeho výkonu a uložil oběma rodičům zdržet se všeho, co narušuje vztah nezletilé k oběma rodičům, a všeho, co ztěžuje její výchovu (II. výrok), a úpravou výživného, včetně povinnosti doplatit dlužné výživné (III. výrok). Dále zamítl návrh otce na omezení rodičovské odpovědnosti matky k nezletilé (IV. výrok), návrh matky na omezení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilé (V. výrok), stanovil nad nezletilou dohled (VI. výrok), udělil matce napomenutí za neprovedení řádného pravidelného očkování nezletilé a za vyloučení otce z možnosti podílet se na rozhodování ve věci výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilé (VII. výrok), oběma rodičům udělil napomenutí za nedostatek snahy po souladném naplňování jejich práv a povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosti k nezletilé (VIII. výrok), nahradil souhlas otce se zápisem nezletilé do Základní školy X (IX. výrok), zamítl návrhy matky na nahrazení souhlasu otce s ukončením očkování nezletilé proti specifikovaným nemocem a na stanovení povinnosti otci zdržet se dalšího očkování nezletilé bez souhlasu matky nebo soudu (X. výrok), udělil otci za matku souhlas s dokončením pravidelného očkování nezletilé proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (XI. výrok), matce uložil povinnost podávat otci písemně informace o zdravotním stavu, prospěchu a zájmové činnosti nezletilé (XII. výrok), otci uložil povinnost podávat matce písemně informace o plánovaném postupu a úkonech směřujících k dokončení pravidelného očkování nezletilé proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (XIII. výrok), udělil za matku souhlas ke zvolení a provedení registrace nezletilé u praktické lékařky pro děti a dorost J. R. (XIV. výrok), zastavil řízení o nahrazení souhlasu matky se změnou mateřské školy nezletilé (XV. výrok), zrušil specifikované výroky v konkrétních předchozích rozhodnutích a konkretizovaná rozhodnutí (XVI. až XVIII. výrok). Výrokům II, VI, VII, VIII, IX, X, XI, XII, XIII a XIV vyslovil předběžnou vykonatelnost (XIX. výrok). Poté rozhodl o náhradě nákladů řízení (XX. a XXI. výrok), řízení o návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí částečně zastavil a částečně zamítl (XXII. výrok), návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl (XXIII. výrok) a rozhodl, že v řízení o výkon rozhodnutí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (XXIV. výrok). Městský soud dospěl k závěru, že nezletilá v péči matky prospívá, je u ní spokojená a stálost výchovného prostředí považuje za souladnou s jejím zájmem. Při animozitě rodičů by střídavá péče byla pro nezletilou velmi zatěžující, neboť rodiče spolu naprosto nijak nekomunikují, jejich vzájemné chování je plné opovržení a hostility, nefunguje mezi nimi osobní přímá komunikace. 3. Proti rozsudku městského soudu podali odvolání matka i otec. Na jejich základě krajský soud napadeným rozsudkem (ve znění opravného usnesení) potvrdil rozsudek městského soudu ve výrocích I, III, IV, V, VI, VII, VIII, X a XII (I. výrok), změnil ho ve výroku II bodu A) o běžném styku tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou v každém sudém kalendářním týdnu v roce od pátku po skončení školního vyučování do následujícího pondělí v lichém kalendářním týdnu v roce do 7.30 hodin; jinak ho potvrdil (II. výrok), potvrdil ho ve výroku II bodu B) o neběžném styku s tím, že povinnost otce umožnit nezletilé telefonní kontakt s matkou vždy ve středu a v sobotu v rozmezí od 18.00 hodin do 18.30 hodin a povinnost obou rodičů zdržet se všeho, co narušuje vztah nezletilé k nim, a všeho, co ztěžuje výchovu nezletilé, se zrušuje (III. výrok), dále ho zrušil ve výrocích XI a XIV a v tomto rozsahu řízení zastavil (IV. výrok), zrušil ho ve výroku XIX (V. výrok) a ve výrocích XX, XXI, XXII, XXIII a XXIV ho zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení (VI. výrok). Krajský soud zejména shledal, že nezletilá při pohovoru před ním bezprostředně uvedla, že by chtěla mít domov u matky a s otcem se vídat. U otce by chtěla bývat, ale ne tak dlouho, a když bude u otce, chtěla by s matkou telefonovat, když bude chtít. Rovněž popsala nedůstojný a agresivní způsob svého předávání mezi rodiči a uvedla své představy o běžném a neběžném styku s otcem. Krajský soud zdůraznil, že skutečnosti, které mu nezletilá sdělila, odpovídají obsahu pohovorů kolizního opatrovníka s ní ve dnech 10. 6. 2021, 10. 8. 2021 a 23. 9. 2021 a navazují na obsah pohovorů uskutečněných v řízení před městským soudem. Nepochybně problematiku svých běžných a neběžných styků s otcem řešila s matkou, ale krajskému soudu rozumně vysvětlila svůj názor a přání ve věci a krajský soud neshledal důvod pro to, aby ji dále nepřiměřeně zatěžoval případným dalším, a časově náročným, psychologickým zkoumáním. Krajský soud nezjistil žádné relevantní důvody pro změnu péče, nezletilá v péči matky prospívá, její péči preferuje, nadále si přeje být v péči matky a s otcem se stýkat, ale v kratších časových intervalech, než tomu bylo po předběžně vykonatelném rozhodnutí městského soudu. Nově stanovený rozsah styku krajský soud odůvodnil tím, že takový rozsah styku nerezidentního rodiče (otce) s nezletilou považuje za vyhovující představám nezletilé, která cítí domov u matky, a jejím přáním je zůstat žít primárně s matkou a s otcem se i nadále stýkat, ale ne v rozsahu zvoleném městským soudem, který spíše připomínal model střídavé péče. Dále rozhodl o tom, že neshledal důvody pro změnu péče o nezletilou, která bude i nadále v péči matky, rozhodl o stanoveném výživném a posoudil další odvolací námitky. II. Argumentace stěžovatele 4. Stěžovatel tvrdí, že napadený rozsudek trpí celou řadou nedostatků, které jsou v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, když jde zejména o rezignaci na povinnost obecných soudů odstínit manipulaci s dítětem, opomenutí jeho námitek a důkazních návrhů k nutnosti odstínit takovou manipulaci, opomenutí jeho námitek k dlouhodobému a opakovanému bránění matkou v jeho styku s nezletilou, rezignaci na posuzování příčin absentující komunikace, opomenutí jeho námitek k nutnosti zjišťovat příčiny absentující komunikace, rezignaci na výkon práva dítěte na péči obou rodičů i v běžných školních dnech, absenci přezkoumatelnosti odůvodnění a zákaz libovůle či rezignaci na zjišťování nejlepšího zájmu dítěte. Nejlepší zájem nezletilé krajský soud ztotožnil s jejím přáním (bez ohledu na její věk a manipulaci) a se stálostí výchovného prostředí, což je sice doposud běžná, avšak judikaturou Ústavního soudu již překonaná představa obecných soudů. Naprosto alarmující jsou pak věty krajského soudu v odůvodnění, že "zjištění