IV.ÚS 774/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 774/18 ze dne 27. 2. 2019 N 34/92 SbNU 348 K počátku běhu subjektivní promlčecí doby v řízení o náhradě škody na zdraví   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti S. D., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Francouzská 171/28, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2017 č. j. 25 Cdo 4504/2017-257, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2017 č. j. 44 Co 484/2016-238 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. července 2016 č. j. 253 C 4/2011-183, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně jako účastníků řízení a dále Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, zastoupené JUDr. Jiřím Machourkem, advokátem, se sídlem v Brně, Cihlářská 637/16, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2017 č. j. 25 Cdo 4504/2017-257, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2017 č. j. 44 Co 484/2016-238 a rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. července 2016 č. j. 253 C 4/2011-183 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2017 č. j. 25 Cdo 4504/2017-257, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2017 č. j. 44 Co 484/2016-238 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. července 2016 č. j. 253 C 4/2011-183 se zrušují. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Z ústavní stížnosti, jejích příloh a připojeného spisu Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud" nebo "nalézací soud") se podává, že stěžovatelka se dne 18. 2. 2005 podrobila na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (dále jen "nemocnice") operativnímu odstranění štítné žlázy; z důvodu pooperační dušnosti a krvácení se zde téhož dne podrobila revizní operaci. Pro nastalé potíže a chrapot absolvovala stěžovatelka následující den vyšetření na ušní, nosní a krční klinice nemocnice, při kterém byla zjištěna oboustranná obrna hlasivek v důsledku poškození funkce obou dolních hrtanových nervů (nervi laryngei inferioris). Mezi hlasivkami byla zjištěna štěrbina o šíři 3 mm představující překážku v dýchacích cestách. Proto se stěžovatelka dne 23. 2. 2005 podrobila ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze neurochirurgickému operačnímu výkonu, při němž bylo zjištěno, že konkrétním důvodem poškození funkce obou dolních hrtanových nervů bylo jejich oboustranné přetětí a podvázání při některém ze zákroků vykonaných dne 18. 2. 2005. Oba nervy byly sešity s nadějí na obnovu jejich funkce. 2. Dne 22. 3. 2006 podstoupila stěžovatelka další operační zákrok spočívající ve vytvoření tracheostomie - umělé komunikace mezi průdušnicí a zevním prostředím. Důvodem byla dušnost během infektu dýchacích cest při nadále zúžené hlasové štěrbině. Další operační výkon byl u stěžovatelky proveden dne 23. 1. 2007; šlo o tzv. laterofixaci pravé hlasové řasy, tedy její přichycení ke stěně hrtanu s cílem rozšíření hlasové štěrbiny a usnadnění průniku vzduchu do plic. Dne 9. 3. 2007 byla stěžovatelce operačním výkonem uzavřena tracheostomie; následně podstoupila stěžovatelka 8. 10. 2007 zákrok spočívající v opětovném vytvoření tracheostomie z důvodu dušnosti během infektu dýchacích cest při nadále zúžené hlasové štěrbině. 3. Nutnost operačních zákroků neustala, a tak stěžovatelka podstoupila další operace dne 29. 4. 2008 a 12. 6. 2008, při kterých jí byla provedena tzv. balónková dilatace s cílem rozšíření hlasové štěrbiny. Dne 12. 1. 2009 byla stěžovatelce uzavřena tracheostomie a od tohoto okamžiku je schopna trvale ventilovat bez pomoci tracheostomie či dalších operačních výkonů. Stěžovatelka tedy podstoupila v období 18. 2. 2005 - 12. 1. 2009 celkem 11 operačních zákroků. 4. Stěžovatelka se žalobou podanou k městskému soudu domáhala proti nemocnici odškodnění za bolesti a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i jejím skončení. Městský soud rozsudkem ze dne 16. 3. 2010 č. j. 53 C 201/2006-157, poté potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud" nebo "odvolací soud"), přiznal stěžovatelce jednorázové odškodnění bolestí za období až do 12. 1. 2009 a náhradu ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti i jejím skončení v celkové výši 644 277 Kč s příslušenstvím. 5. Následně se stěžovatelka další žalobou podanou u městského soudu 10. 1. 2011 domáhala odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 7 920 000 Kč s příslušenstvím. II. Řízení před obecnými soudy 6. Městský soud stěžovatelčinu žalobu o 7 920 000 Kč s příslušenstvím zamítl rozsudkem ze dne 29. 7. 2016 č. j. 253 C 4/2011-183. Nalézací soud dospěl k závěru, že nemocnicí uplatněná námitka promlčení je důvodná, neboť stěžovatelčin zdravotní stav byl ustálen v srpnu 2006, nejpozději v březnu 2007, právo na náhradu škody na zdraví bylo v důsledku uplynutí tzv. subjektivní dvouleté doby promlčeno nejpozději v březnu 2009, avšak žaloba byla podána až 10. 1. 2011. 7. Krajský soud rozsudkem ze dne 26. 4. 2017 č. j. 44 Co 484/2016-238 potvrdil rozsudek nalézacího soudu. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením promlčení práva na náhradu škody a námitku nevyhodnotil ani jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy, neboť se nemocnice nepodílela na marném uplynutí promlčecí doby a stěžovatelka byla zastoupena práva znalým advokátem specializujícím se na náhradu škody na zdraví. 8. Nejvyšší soud (dále též "dovolací soud") usnesením ze dne 6. 12. 2017 č. j. 25 Cdo 4504/2017-257 odmítl stěžovatelčino dovolání jako nepřípustné; dospěl k závěru, že odvolací soud rozhodl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Ztížení společenského uplatnění vzniká v době, v níž je možné zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený a v níž lze posoudit, jaký má změněný (zhoršený) zdravotní stav poškozeného prokazatelně nepříznivé důsledky pro jeho životní úkony, uspokojování životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů. Počátek běhu tzv. subjektivní dvouleté promlčecí doby se váže k okamžiku, kdy se poškozený o vzniklé škodě dozvěděl - což se stane zpravidla tehdy, když se po léčení jeho zdravotní stav natolik ustálí, že jej lze objektivně zhodnotit. Stěžovatelčin zdravotní stav byl ustálen nejpozději na počátku roku 2007, a proto je její právo uplatněné až v roce 2011 promlčeno. III. Obsah ústavní stížnosti 9. Proti rozsudkům městského soudu, krajského soudu a usnesení Nejvyššího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 5. 3. 2018 a navrhuje jejich zrušení. Namítá porušení svého ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina"), práva na ochranu tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny a na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem podle čl. 24 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (vyhlášená pod č. 96/2001 Sb. m. s.). 10. Nepřiměřený zásah spatřuje stěžovatelka v tom, že se obecné soudy nesprávně vypořádaly s určením okamžiku ustálení jejího zdravotního stavu a od toho se odvíjejícího počátku běhu dvouleté promlčecí doby. Městský soud v rekapitulaci zjištěného skutkového stavu opomněl uvést čtyři absolvované operační výkony (ve dnech 12. 10. 2007, 1. 5. 2008, 17. 6. 2008 a 14. 1. 2009), přestože tím stěžovatelka argumentovala v podané žalobě. Městský soud rovněž dovodil z účastnické výpovědi stěžovatelky odlišný závěr o ustálení jejího zdravotního stavu po prvním uzavření tracheostomie dne 9. 3. 2007. Stěžovatelka napadla odvoláním rozsudek nalézacího soudu čtyřmi nosnými námitkami, s nimiž se však krajský soud v napadeném rozsudku nevypořádal. Závěry soudního znalce MUDr. Jaroslava Střílka ohledně ustálení stěžovatelčina zdravotního stavu nezůstaly osamocené oproti dalším znaleckým posudkům zpracovaným v předmětném řízení, jak uvedl krajský soud, neboť z výslechu zástupkyně znaleckého ústavu (Fakultní nemocnice Olomouc) vyplynul obdobný závěr - v důsledku operačních výkonů, které stěžovatelka podstoupila, se mohla měnit kvalita hlasu a možnost dýchání. Vůči postupu dovolacího soudu stěžovatelka namítá, že se dostatečně nezabýval vznesenými námitkami a nesprávně aplikoval závěry z jím odkazované judikatury. Stěžovatelka trvá na tom, že její zdravotní stav nebyl ustálený v době, kterou určily obecné soudy, neboť (především) následně absolvovala další operační zákroky; v této souvislosti odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 3. 10. 2006 sp. zn. I. ÚS 74/06 (N 175/43 SbNU 17). I