IV.ÚS 778/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 778/21 ze dne 20. 4. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Autospol Čadek, s. r. o., sídlem Povážská 358, Strakonice, zastoupené JUDr. Josefem Šťastným, advokátem, sídlem Ševčíkova 38, Horažďovice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. prosince 2020 č. j. 51 Co 301/2020-209 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. června 2020 č. j. 19 C 216/2017-163, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a Ing. Kamila Řeháka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatelka se žalobou u Obvodnímu soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") domáhala proti vedlejšímu účastníkovi zaplacení částky 34 485 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Stěžovatelka tvrdila, že na základě objednávky obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., provedla ve dnech 27. 2. 2013 - 28. 2. 2013 přepravu zboží z Itálie do Prahy. Přepravu této obchodní společnosti vyfakturovala, obchodní společnost FM Speed, s. r. o., však za přepravu nezaplatila, neboť je v úpadku. Stěžovatelka tvrdila, že vedlejší účastník jako osoba, která tuto společnost fakticky ovládala, porušil svoji generální prevenční povinnost a povinnost péče řádného hospodáře tím, že nezamezil objednání přepravy u stěžovatelky a neučinil nic pro to, aby před objednáním přepravy podala obchodní společnost FM Speed, s. r. o., insolvenční návrh, přestože se tato obchodní společnost již od 10. 11. 2012 nacházela v úpadku, čímž stěžovatelce způsobil škodu spočívající v neuhrazení fakturované částky za uskutečněnou přepravu. 3. Obvodní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatelky o zaplacení žalované částky (výrok I.), výrokem II. uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi jako žalovanému náklady řízení a výrokem III. uložil stěžovatelce povinnost zaplatit státu náklady řízení. 4. Obvodní soud s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval předmětnou věc podle dosavadních předpisů, tj. podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obchodní zákoník"). Obvodní soud dospěl k závěru, že mezi protiprávním jednáním vedlejšího účastníka a vznikem škody neexistuje příčinná souvislost. Znalkyně sice v trestním řízení dospěla k závěru, že obchodní společnost FM Speed, s. r. o., byla v úpadku již ke dni 10. 11. 2012, avšak v okamžiku objednání přepravy u stěžovatelky nemusel být úpadek obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., zřejmý, neboť ještě několik měsíců dobíhala fakturace a přicházely platby od obchodní společnosti Henkel ČR, s. r. o., největšího zákazníka, většina přihlášek přihlášených v insolvenčních řízení vznikla až po datu objednání přepravy a znalkyně posuzovala úpadek zpětně. Obvodní soud uzavřel, že k datu objednání předmětné přepravy, tj. ke dni 18. 2. 2013, nebyla hospodářská situace obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., taková, že bylo možno se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že společnost nebude schopna řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, které ke dni 18. 2. 2013 existovaly. Obvodní soud dále přihlédl k tomu, že existuje informační systém, přístupný na webu, evidující objednatele přeprav, kteří nezaplatili přepravcům za přepravu, v němž obchodní společnost nebyla ke dni 18. 2. 2013 jako dlužník evidována, což také svědčí o závěru, že tehdejší hospodářská situace obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., nebyla taková, aby vedlejší účastník, který ji fakticky ovládal, měl povinnost zamezit objednání předmětné přepravy či podat insolvenční návrh. Obvodní soud dále dovodil, že vedlejší účastník za závazky obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., neodpovídá ani z titulu ručení podle § 66 odst. 6 ve spojení s § 106 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť vklad společníka do základního kapitálu obchodní společnosti byl uhrazen. Obvodní soud dále konstatoval, že nárok není promlčen. 5. Proti rozsudku obvodního soudu podala stěžovatelka odvolání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu potvrdil (výrok I.) a dále rozhodl, že stěžovatelka je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady odvolacího řízení (výrok II.). Městský soud vyšel ze skutkových zjištění obvodního soudu a ztotožnil se i s jeho závěrem, že vedlejší účastník za vzniklou škodu neodpovídá. Na rozdíl od obvodního soudu, který dovodil, že zde není příčinná souvislost mezi tvrzeným porušením povinností vedlejšího účastníka a vznikem škody u stěžovatelky, však byl městský soud toho názoru, že zde není porušení povinnosti u vedlejšího účastníka jako jeden ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu. Stěžovatelka tvrdila, že vedlejší účastník jako osoba fakticky ovládající obchodní společnost FM Speed, s. r. o., měl podle § 66 odst. 6 obchodního zákoníku povinnost (v souladu s § 415 občanského zákoníku) zamezit objednání přepravy u stěžovatelky a učinit úkony k podání insolvenčního návrhu a tyto povinnosti porušil. Podle městského soudu vedlejší účastník uvedenou povinnost neměl. V daném případě vedlejší účastník neporušil žádnou smluvní povinnost, ani zákonnou povinnost, a rovněž ani generální prevenci. Městský soud poukázal na to, že povinnost stanovená v § 415 občanského zákoníku (která se uplatní i pro oblast obchodních vztahů) je povinnost každého i bez konkrétně stanoveného pravidla chování počínat si natolik obezřetně, aby jednáním či opomenutím nevznikla škoda. Aplikace § 415 občanského zákoníku přichází v úvahu jen tehdy, není-li konkrétní právní úprava, vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Podle městského soudu s ohledem na to, že právní předpisy upravují jak povinnost podat insolvenční návrh, tak i povinnosti osob fakticky ovládajících společnosti (§ 66 odst. 6 obchodního zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími odpovědnost orgánů a členů orgánů společností), nelze § 415 občanského zákoníku aplikovat. Městský soud proto uzavřel, že zde chybí první z předpokladů odpovědnosti za škodu, a vedlejší účastník proto již z tohoto důvodu za vzniklou škodu neodpovídá. Městský soud se dále ztotožnil se závěrem obvodního soudu, že vedlejší účastník za úhradu žalované pohledávky neručí ani podle § 66 odst. 6 obchodního zákoníku, neboť obchodní podíl společníků byl splacen v plném rozsahu. II. Argumentace stěžovatelky 6. V ústavní stížnosti stěžovatelka poukazuje na to, že vedlejší účastník z titulu svého faktického postavení v obchodní společnosti nezabránil tomu, aby si obchodní společnost FM Speed, s. r. o., objednala u stěžovatelky přepravu za situace, kdy se tato obchodní společnost již nacházela v úpadku (resp. kdy osobě skutečně a fakticky ovládající právnickou osobu muselo být s přihlédnutím k závazkům této obchodní společnosti zřejmé, že finanční a majetková situace této obchodní společnosti neposkytuje jistotu řádné a včasné úhrady takového závazku), a za situace, kdy objednávka již byla učiněna, nezajistil, aby byla stěžovatelka (jako osoba, u které si obchodní společnost FM Speed, s. r. o., objednala přepravu) seznámena s finanční a majetkovou situací obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., (která neposkytovala jistotu řádné a včasné úhrady takového závazku) a stěžovatelce bylo umožněno (na základě úplné a pravdivé informovanosti) zvážit, zda za takové situace do obchodního vztahu s obchodní společností FM Speed, s. r. o., vstoupí. 7. Stěžovatelka namítá, že vedlejší účastník si u objednávky nepočínal s předběžnou opatrností, tj. tak, aby nedošlo ke škodě na majetku, ač tak z titulu svého postavení v obchodní společnosti FM Speed, s. r. o., učinit mohl. Vedlejší účastník se proto z titulu svého postavení osoby fakticky ovládající a jednající za obchodní společnost FM Speed, s. r. o., dopustil porušení generální prevenční povinnosti a péče řádného hospodáře tím, že nezabránil tomu, aby byla učiněna objednávka vůči stěžovatelce, a dále tím, že neučinil nic pro to, aby byl podán insolvenční návrh, když obchodní společnost byla v úpadku již od 10. 11. 2012. V příčinné souvislosti s takovým jednáním (nekonáním) vedlejšího účastníka je pak vznik škody u stěžovatelky. S