IV.ÚS 801/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 801/22 ze dne 20. 12. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele D. J., zastoupeného JUDr. Veronikou Malenovskou, advokátkou, sídlem Bubeníčkova 112/44, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. prosince 2021 č. j. 19 Co 103/2021-1145, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a Z. K., zastoupené JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem, sídlem Náměstí 22/24, Velké Meziříčí, a nezletilých O. J. a J. J., zastoupených opatrovníkem Městským úřadem v Havlíčkově Brodě, sídlem Havlíčkovo náměstí 57, Havlíčkův Brod, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (dále jen "okresní soud") ze dne 15. 1. 2021 č. j. 0 P 92/2019-702 bylo rozhodnuto, že stěžovatel (otec) je oprávněn stýkat se s nezletilými vedlejšími účastníky po dobu prvních tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku každou lichou sobotu v roce od 14:00 hodin do 17:00 hodin a každou sudou středu v roce od 15:00 do 16:00 hodin za asistence asistenčního centra - spolku Jimedis, z. s., Husova 1623/12, Jihlava, po dobu následujících tří měsíců každou lichou sobotu v roce od 9:00 hodin do 18:00 hodin, po dobu následujících tří měsíců v sobotu od 9:00 hodin do 18:00 hodin a v neděli od 9:00 hodin do 16:00 hodin a od tří let věku nezletilých v každém lichém týdnu v roce od pátku 16:00 hodin do neděle do 16:00 hodin s tím, že si je ve stanovenou dobu převezme v místě bydliště první vedlejší účastnice (matky) a tamtéž je ve stanovenou dobu předá; zároveň bylo rozhodnuto o její povinnosti nezletilé na styk řádně připravit, ve stanovenou dobu je stěžovateli v místě svého bydliště předat a tamtéž je ve stanovenou dobu od stěžovatele převzít (I. výrok). Návrh vedlejší účastnice na zvýšení výživného byl zamítnut (II. výrok) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu (III. výrok) i účastníků (IV. výrok). 3. K odvolání obou rodičů rozhodl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem tak, že rozsudek okresního soudu v I. výroku změnil tak, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilými po dobu prvních čtyř týdnů od právní moci rozsudku každý pátek od 9:00 hodin do 18:00 hodin s tím, že si je převezme v asistenčním centru Jimedis, z. s., a následně je odevzdá vedlejší účastnici zpět v místě jejího bydliště, dále po dobu následujících dvanácti týdnů v každém sudém kalendářním týdnu od soboty od 9:00 hodin do neděle do 16:00 hodin a poté každý sudý kalendářní týden od pátku od 16:00 hodin do neděle do 16:00 hodin s tím, že si je ve stanovenou dobu převezme v mateřské škole, kterou nezletilí navštěvují, bez přítomnosti vedlejší účastnice, a nebudou-li nezletilí ten den ve stanovené době v mateřské škole, v místě bydliště vedlejší účastnice, a po ukončení styku je v místě bydliště vedlejší účastnice odevzdá. Vedlejší účastnici byly uloženy povinnosti připravit nezletilé na styk, stěžovateli je ve stanovenou dobu předat a opět si je ve stanovenou dobu ve stanoveném místě převzít (I. výrok). Dále krajský soud změnil rozsudek okresního soudu v II. výroku tak, že stěžovatel je povinen s účinností od 1. 11. 2020 platit pro každého z nezletilých výživné ve výši 2 800 Kč měsíčně, čímž byl zároveň změněn II. výrok rozsudku okresního soudu ze dne 23. 8. 2019 č. j. 0 P 92/2019-132 (II. výrok). Stěžovateli bylo dále stanoveno dlužné výživné za období od 1. 11. 2020 do 31. 12. 2021 ve výši 4 200 Kč pro každého z nezletilých (III. výrok) a povinnost nahradit České republice náklady řízení (IV. výrok). O nákladech řízení státu vůči vedlejší účastnici a nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto, že nikdo z nich nemá právo na jejich náhradu (V. a VI. výrok). 4. Krajský soud rekapituloval, že rodiče nejsou schopni se na čemkoliv domluvit, jejich vztahy jsou nepřátelské. Délka odvolacího řízení byla ovlivněna řadou v mezidobí vydaných předběžných opatření o styku stěžovatele s nezletilými, jednání musela být z důvodů u vedlejší účastnice opakovaně odročována a byla jí soudem rovněž uložena pokuta za neuskutečnění styků. K věci samé krajský soud v souladu s názorem opatrovníka a asistenčního centra Jimedis, z. s., uvedl, že bylo zapotřebí, aby navykací fáze styku probíhala rychleji, nezletilí styk se stěžovatelem zvládají, těší se na něj a rovněž bylo namístě, aby postupně měli prostor k prohlubování kontaktů s polorodou sestrou, kterou má v daných termínech stěžovatel ve své péči. Jako vhodné místo k předávání nezletilých krajský soud určil jejich mateřskou školu s tím, že vedlejší účastnice předání nebude přítomna; pro případy, že však v mateřské škole daný den nebudou, bylo místem předávání určeno bydliště vedlejší účastnice. Nezletilé by pak měl stěžovatel odevzdávat též v jejím bydlišti, jelikož po ní nelze požadovat, aby za stavu, kdy její finanční situace není příznivá (je bez zaměstnání a má tři vyživovací povinnosti), vozila nezletilé do místa bydliště stěžovatele. Náklady stěžovatele spojené s uskutečňováním styku pak krajský soud zohlednil při rozhodování o výživném nezletilých. II. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel nesouhlasí s tím, jakým způsobem byly napadeným rozsudkem rozloženy povinnosti rodičů při uskutečňování styku. Namítá, že není spravedlivé, aby k předávání nezletilých docházelo pouze v místě bydliště vedlejší účastnice, a nikoliv i v jeho bydlišti. V souladu s judikaturou Ústavního soudu je naopak požadavek rovnoměrného rozvržení překážek spjatých se zajištěním styku s tzv. nepečujícím rodičem, což v posuzované věci nebylo dodrženo. Krajský soud vůbec nevysvětlil, proč se od tohoto požadavku odchýlil, a své rozhodnutí, že veškerá negativa spojená s uskutečňováním styku je nucen nést stěžovatel, dostatečně neodůvodnil. V možnostech stěžovatele není nést veškeré náklady na cesty za nezletilými, přičemž naopak finanční situace vedlejší účastnice umožňuje, aby se na realizaci styku podílela i ona. 6. Stěžovatel v průběhu řízení opakovaně tvrdil, že předávání nezletilých v místě bydliště vedlejší účastnice je v rozporu se zájmy nezletilých, vedlejší účastnice znemožňuje jejich předávání a záměrně je vystavuje stresu; nezletilí jsou jejím jednáním traumatizováni. K předávání nezletilých by mělo docházet výlučně bez přítomnosti vedlejší účastnice, tedy v mateřské škole či asistenčním zařízení. Tomuto požadavku však soud nevyhověl, a to přesto, že vedlejší účastnice styk stěžovatele s nezletilými soustavně z nejrůznějších důvodů maří. 7. Konečně stěžovatel nesouhlasí ani s jemu uloženou povinností nahradit státu náklady řízení. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. 9. Usnesením ze dne 26. 4. 2022 č. j. IV. ÚS 801/22-23 Ústavní soud ustanovil opatrovníkem nezletilých Městský úřad v Havlíčkově Brodě (dále jen "opatrovník"). IV. Vyjádření k věci 10. Ústavní soud vyzval účastníka a vedlejší účastníky řízení k vyjádření k ústavní stížnosti. 11. Krajský soud vyjádřil názor, že své rozhodnutí o předávání nezletilých ke styku se stěžovatelem v mateřské škole, popřípadě v místě bydliště vedlejší účastnice, proti němuž směřuje stížnostní argumentace především, řádně odůvodnil. Důvody, proč tak učinil, spočívaly zejména v rozdílných finančních a výdělkových poměrech rodičů. Krajský soud rekapituloval, že vedlejší účastnice do 31. 8. 2021 pobírala pouze dávky státní sociální podpory, neboť byla na mateřské dovolené (z toho důvodu byla rovněž osvobozena od soudních poplatků); následně byla po dobu tří měsíců zaměstnaná, pracovní poměr s ní byl nicméně zrušen ve zkušební době a od té doby je hlášena jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce; rovněž v průběhu řízení uváděla, že z finančních důvodů bude mu