IV.ÚS 899/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 899/21 ze dne 27. 4. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky M. P. M., zastoupené Mgr. Olgou Hudcovou, advokátkou, sídlem Koželuhova 4274/8, Prostějov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 8. ledna 2021 č. j. 70 Co 2/2021-355, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. prosince 2020 č. j. 35 Nc 70/2019-326 a proti postupu Okresního soudu v Olomouci v řízení vedeném pod sp. zn. 35 Nc 70/2019, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, a 1) nezletilého S. M. P., a 2) P. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 10 odst. 2, čl. 31, čl. 32 odst. 1 a 5, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 25 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv, čl. 3 odst. 1, čl. 18 odst. 1 a čl. 23 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte, jakož i v čl. 6 odst. 1, čl. 8 a čl. 13 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Stěžovatelka dále navrhla, aby Ústavní soud uložil Okresnímu soudu v Olomouci (dále jen "okresní soud") povinnost bezodkladně ve věci samé rozhodnout. 3. Stěžovatelka (dále též "matka") s odkazem na § 80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhla, aby k odvrácení hrozící vážné újmy na zdraví nezletilého, vedlejšího účastníka sub 1), (dále jen "nezletilý") byla formou předběžného opatření okresnímu soudu uložena povinnost předběžné opatření ze dne 22. 9. 2020 č. j. 35 Nc 70/2019-241 zrušit, případně změnit v souladu s jejím návrhem ze dne 30. 11. 2020 tak, že vedlejší účastník sub 2) jako otec (dále jen "otec") je oprávněn stýkat se s nezletilým v každém lichém týdnu v kalendářním roce ve středu od 12:30 hodin do 18:30 hodin a od soboty od 8:00 hodin do bezprostředně následující neděle do 18:30 hodin, v každém sudém týdnu v kalendářním roce ve středu od 12:30 hodin do 18:30 hodin a ve čtvrtek od 12:30 hodin do 18:30 hodin. 4. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že okresní soud v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh stěžovatelky na zrušení či změnu předběžného opatření nařízeného usnesením okresního soudu ze dne 22. 9. 2020 č. j. 35 Nc 70/2019-241 (kterým byl upraven prozatímní styk otce s nezletilým). Okresní soud dospěl k závěru, že pro zrušení či změnu stávajícího předběžného opatření nejsou splněny zákonné podmínky. Ve věci bylo nařízeno předběžné opatření upravující styk otce s nezletilým usnesením ze dne 22. 9. 2020 s vykonatelností ode dne 29. 9. 2020, přičemž soud vycházel z dohody rodičů, kterou matka v závěru soudního jednání bezdůvodně odmítla podepsat s tvrzením, že šlo-li by o dohodu schválenou soudem s delší platností, souhlasila by s ní. Okresní soud konstatoval, že tento styk se řádně realizuje. Okresní soud proto neshledal důvod rozsah styku otce s nezletilým po dvou měsících opět měnit, když otec dbá doporučení lékařů a je schopen režim dítěte podle jejich doporučení upravit. 5. Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a (dále jen "krajský soud") bylo usnesení okresního soudu potvrzeno. Krajský soud shodně s okresním soudem shledal i nadále nutnost zásahu do poměrů účastníků v podobě stávajícího předběžného opatření (§ 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a shodně s okresním soudem neshledal ani důvody pro změnu dříve nařízeného předběžného opatření. Krajský soud dovodil, že v posuzované věci nebyla prokázána potřeba okamžitého zásahu soudu do poměrů účastníků stěžovatelkou podaným návrhem, když okolnosti rozhodné pro nařízení navrženého předběžného opatření nebyly stěžovatelkou řádně osvědčeny. Krajský soud poukázal na to, že styk otce s nezletilým byl upraven předběžným opatřením, které se stalo vykonatelným ke dni 29. 9. 2020. V době posledního rozhodování o předběžném opatření bylo přitom konstatováno, že nezletilý zvládá kontakty s otcem dobře a podle výslovného sdělení obou rodičů nemá problém ani s přespáváním u otce. Za popsané situace považoval krajský soud za nepravděpodobné, aby po třech týdnech fungování předběžného opatření měla nastavená úprava styku pro nezletilého tak dramatické důsledky, jak je popsáno ve zprávě MUDr. Pavlíny Zaoralové ze dne 21. 10. 2020. Podle názoru odvolacího soudu nelze přehlédnout ani tu okolnost, že při popisu zdravotních problémů nezletilého čerpala dětská lékařka výhradně z údajů sdělovaných matkou. Matka přitom výslovně potvrdila, že otci o tříleté lékařské prohlídce syna neřekla, přestože otec měl zájem se vyšetření účastnit. Nad rámec uvedeného odvolací soud doplňuje, že dětská lékařka v následné zprávě ze dne 4. 1. 2021 vydané poté, co byla kontaktována rovněž otcem, své dřívější závěry výrazně upravila. Ve srovnání s matkou argumentovanou zprávou ze dne 21. 10. 2020 již absentují kategorické závěry o nevhodnosti současné úpravy styku otce s nezletilým synem, které ostatně podle krajského soudu dětské lékařce ani nepříslušejí. Aktuální lékařskou zprávou je přitom doporučen jednotný přístup k režimu, jídlu a tvoření hygienických návyků nezletilého, zdůrazněna je dále nutnost péče obou rodičů a stabilita výchovného prostředí. Krajský soud tak nemá za osvědčenou příčinnou souvislost mezi matkou popisovanými zdravotními problémy nezletilého S. M. a současnou úpravou styku provedenou shora označeným předběžným opatřením. V souladu s tímto závěrem pak vyznívají rovněž zprávy neurologa MUDr. Hájka ze dne 1. 12. 2020 a neurochirurga MUDr. Krahulíka ze dne 9. 11. 2020, podle kterých nezletilý prospívá dobře. Krajský soud dodal, že k dosavadní péči otce o nezletilého přitom nemá žádných negativních poznatků. II. Argumentace stěžovatelky 6. V ústavní stížnosti stěžovatelka nesouhlasí s rozhodnutím soudů, které nevyhověly jejímu návrhu na změnu či zrušení nařízeného předběžného opatření. Stěžovatelka poukazuje na to, že soudy nevzaly v úvahu jí doloženou změnu okolností (změnu zdravotního stavu nezletilého a jeho neschopnost adaptovat se na nastolené změny), které odůvodňovaly zrušení nebo změnu předběžného opatření (zúžení styku otce s nezletilým). 7. Soudy podle stěžovatelky nepostupovaly v zájmu nezletilého a zasáhly tak do jeho ústavně zaručeného práva na ochranu zdraví - fyzického i psychického. Tím zasáhly i do práva stěžovatelky na ochranu rodičovství, neboť zájem na ochraně zdraví jejího dítěte a na jeho zdárném vývoji je též jejím zájmem. Tento zásah přitom nesplňuje podmínky legality a přiměřenosti. Nesplnění podmínky legality zásahu obou soudů spočívá v nedostatečném odůvodnění usnesení těchto soudů. Soudy se podle stěžovatelky nedostatečně vypořádaly s jejím návrhem a s doloženými lékařskými zprávami MUDr. Zaoralové, krajský soud dokonce přes doložené lékařské zprávy dovodil, že tvrzení stěžovatelky nebyla osvědčena. Stěžovatelka dovozuje, že soudy jí odepřely právo na soudní ochranu, na účinné opravné prostředky a na ochranu jejích základních práv a svobod, když nebyla poskytnuta ochrana před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života stěžovatelky a nezletilého. 8. Stěžovatelka poukazuje na to, že soud prodlužuje trvání předběžného opatření, aniž by zkoumal jeho odůvodněnost, a aniž by zvážil změnu okolností, kterou stěžovatelka doložila. Rozhodnutí ve věci samé soud bezdůvodně odkládá. Stěžovatelka dovozuje, že do jejího práva na soudní ochranu bylo zasaženo také tím, že řízení o úpravě styku, ale i rozhodnutí a přezkum návrhu stěžovatelky na změnu, resp. zrušení předběžného opatření vykazují neodůvodněné průtahy. Řízení bylo zahájeno před sedmnácti měsíci, přičemž ke dni podání této stížnosti nebylo o styku otce s nezletilým soudem rozhodnuto. Soud rozhodnutí ve věci samé oddaluje předběžným opatřením a tlakem na uzavření dohody rodičů nezletilého. Stěžovatelka má za to, že v řízení o úpravě styku s nezletilým by mělo být bezodkladné rozhodnuto. Nařízené předběžné opatření přispívá jen k průtahům v řízení, stejně jako snaha soudu vést rodiče k dohodě, která zjevně není možná. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupen