IV.ÚS 906/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 906/21 ze dne 18. 5. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa, soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) L. V. a 2) nezl. K. K., zastoupených JUDr. Ing. Ivanou Spoustovou, Ph.D., advokátkou sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2021 č.j. 11 Co 33/2021-1206 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. prosince 2020 č. j. 28 P 41/2015-1137, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a M. K., Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 a Městské části Praha 3, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. V ústavní stížnosti stěžovatelky (viz ale sub 7) navrhují zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Tvrdí, že byla porušena základní práva vyplývající z čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), z čl. 10 odst. 1, odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), z čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i z čl. 3 odst. 1, odst. 2 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte. V ústavní stížnosti žádají také o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. 2. Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") usnesením ze dne 2. 12. 2020 č. j. 28 P 41/2015-1137 zrušil usnesení obvodního soudu ze dne 16. 10. 2020 č. j. 28 P 41/2015-1065 (výrok I.) a nařídil předběžné opatření, dle kterého je první stěžovatelka (matka nezletilé) oprávněna stýkat se s nezletilou každou středu kalendářního týdne od 15:30 do 16:30 hod., vyjímaje středy dne 16. 12. 2020, za asistence pracoviště pro asistovaný styk rodičů s dětmi Pro Dialog, z. s., Řehořova 12, Praha 3. Dále je první stěžovatelka oprávněna stýkat se s nezletilou za asistence Sdružení na ochranu ohrožených dětí, z. s., se sídlem Palác YMCA, Na Poříčí 1041/12, Praha 1 - Nové Město, a to v měsíci prosinci 2020 ve čtvrtek dne 10. 12. od 17:00 do 19:00 hod., a v roce 2021 v úterý dne 5. 1. 2021 od 18:00 do 20:00 hod., dále pak ve dnech 14. 1., 21. 1. a 28. 1. 2021 vždy od 15:30 do 17:30 hod., a dále pak vždy každý další čtvrtek od 15:30 do 17:30 hod. Tato úprava platí do doby skončení trestního stíhání první stěžovatelky v trestní věci probíhající u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 3. oddělení, pod č. j. KRPA-77134-18/TČ-2020-00073 (výrok II.) Ve výroku III. obvodní soud rozhodl, že otec je povinen nezletilou ke styku řádně připravit po stránce materiální a psychické a styk nezletilé s první stěžovatelkou umožnit a výrokem IV. první stěžovatelce uložil povinnost se ke styku řádně a včas dostavit. Ve výroku V. otci a první stěžovatelce obvodní soud uložil povinnost vzájemně se informovat, a to bezodkladně nejpozději 24 hodin před započetím styku o překážkách styku důvodně bránících. Opatrovníkem nezletilé soud pro účely řízení o nařízení předběžného opatření jmenoval advokátku JUDr. Ivu Vaňovou (výrok VI.). 3. K nařízení nového předběžného opatření ve výše uvedeném znění obvodní soud přistoupil na základě návrhu Městské části Praha 3 coby opatrovníka nezletilé, který byl policejním orgánem vyrozuměn o zahájení trestního stíhání stěžovatelky obviněné ze zločinu týrání svěřené osoby dle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, které mělo spočívat zejména v psychickém týrání, plynoucím ze škodlivé hyperprotektivní péče, spočívající v izolaci nezletilé od běžného života, vrstevníků, zveličováním jejího "stonání", zbytečných a nepřiměřených zdravotních vyšetřeních a medikace a nucení k nadměrnému stravování a pití přemíry tekutin. Kromě této skutečnosti obvodní soud zohlednil také závěry znaleckých posudků, které již byly obsahem spisu, konkrétně znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie - klinická psychologie, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pediatrie, a znalkyně z oboru zdravotnictví, dospělé psychiatrie. O zrušení předchozího předběžného opatření, dle kterého se první stěžovatelka s nezletilou mohla stýkat v blíže vymezených dnech za dohledu babičky nezletilé ze strany první stěžovatelky, pak obvodní soud rozhodl po zvážení její výpovědi, ze které vyplynulo, že sama nemá realistický náhled na negativní výchovné a pečovatelské tendence první stěžovatelky a není schopna ji tak vést v tomto směru k sebereflexi. 4. Městský soud v Praze shledal závěr obvodního soudu o nutnosti změny nařízeného předběžného opatření správný a usnesení obvodního soudu proto v napadených výrocích I. až V. potvrdil. Poukázal na to, že jde o zatímní úpravu, kterou jsou chráněny zájmy nezletilé a její bezpečí. Ztotožnil se také se závěrem, že byť není pochyb o tom, že stěžovatelka i babička mají nezletilou rády, asistovaný styk, který má za dané situace zabránit přerušení vzájemných vazeb, musí probíhat za účasti třetích osob kompetentních k nápravě dosavadních návyků a změně postoje stěžovatelky k nezletilé. II. 5. Dle stěžovatelek nebyly osvědčeny rozhodné skutečnosti odůvodňující naléhavou potřebu úpravy poměrů a nebyly splněny ani podmínky pro nařízení asistovaného styku v rozsahu 3 hodin týdně. Takové rozhodnutí podle nich není v zájmu nezletilé, jejíž ochranu zajišťovalo i předchozí předběžné opatření, které nepředstavovalo natolik nepřiměřený zásah. Obecným soudům stěžovatelky vytýkají, že nepřistoupily k testu proporcionality navrženého opatření a zcela mechanicky aplikovaly nález sp. zn. I. ÚS 1079/17 ze dne 26. 7. 2017 (N 133/86 SbNU 261). V souvislosti s trestním stíháním upozorňují, že je třeba ctít presumpci neviny, když ani probíhající trestní stíhání nemůže eliminovat rodiče z běžné péče o dítě. Soudy měly zcela neadekvátně hodnotit také znalecký posudek z oboru psychiatrie, což má vyplývat ze znaleckého posudku z téhož oboru zpracovaného na žádost první stěžovatelky. Namítají také, že v řízení před obecnými soudy nebyl vůbec zjišťován názor nezletilé. III. 6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že v případě první stěžovatelky byla ústavní stížnost podána včas oprávněnou stěžovatelkou a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. První stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Její ústavní stížnost je přípustná, neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). 7. Co se týče toho, že první stěžovatelka uvádí v ústavní stížnosti jako stěžovatelku rovněž nezletilou, Ústavní soud konstatuje, že pro procesní účastenství nezletilé nebyly splněny procesní předpoklady vzhledem k předmětu řízení, kdy jde o věc, ve které proti sobě stojí zájmy rodičů (otce a matky) ve vztahu k nezletilé. Nezletilá v takovém případě musí mít opatrovníka a musí být zastupována na základě plné moci, která splňuje podmínky pro řízení před Ústavním soudem. Nezletilá v takové situaci nemůže být vtažena do řízení jedním z rodičů na jeho straně. Vzhledem k zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti (viz níže) oprávněné první stěžovatelky však nebylo nutné uvedené vady odstraňovat. Rozhodnutí o ústavních právech jednoho z rodičů je přitom s ohledem na provázanost práv a povinností rodičů a dětí v rodině charakterizováno vzájemností, takže de facto je rozhodováno o ústavní úpravě vztahů v rodině v jejich vzájemné podmíněnosti (obdobně viz usnesení sp. zn. IV. ÚS 611/21 ze dne 30. 3. 2021, usnesení sp. zn. IV. ÚS 515/21 ze dne 30. 3. 2021 či usnesení sp. zn. IV. ÚS 3374/20 ze dne 26. 1. 2021; všechna odkazovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz). IV. 8. Ústavní soud setrvale akcentuje zásadu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Pravomoc Ústavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. toho, zda v řízení (a posléze rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena ústavně zaručená práva účastníků, zda řízení bylo vedeno v souladu s těmito principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé. 9. Ve své ustálené judikatuře se Ústavní soud ke způsobilosti předběžného opatření (jako opatření prozatímní povahy) zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení opakovaně vyjádřil tak, že tuto způsobilost obecně vyloučit nelze. Předběžná opatření však zpravidla nedosahují takové intenzity, aby mohla zasáhnout do ústavně zaručených práv jedné či druhé strany, neboť při rozhodování o nařízení předběžného opatření se nerozhoduje o právech a povinnostech účas