Pl.ÚS 10/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 10/23 ze dne 27. 9. 2023 Volba prezidenta republiky 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném ze soudců a soudkyň Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Radovana Suchánka (soudce zpravodaje), Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové o ústavních stížnostech Stanislavy Bartoníkové a Zdeňka Michriny, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. února 2023 č. j. Vol 73/2023-181, Olgy Clooney, Aleny Mehlerové, Petra Postráneckého, Marcely Kettnerové, Jana Deszkáse, Dagmar Blajzeové, Pavla Blajze a Miroslava Skaly, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. února 2023 č. j. Vol 72/2023-138, Diany Čálkové, Miloslavy Štěpánkové a Václava Mornštejna, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2023 č. j. Vol 71/2023-201, Jana Deszkáse a Jana Jakla, proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 21. února 2023 č. j. Vol 108/2023-102, ze dne 15. února 2023 č. j. Vol 41/2023-72 a ze dne 14. února 2023 č. j. Vol 78/2023-9, Jana Malého, Zdeňka Šrutky, Gustava Petrovického a Aleny Petrovické, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. února 2023 č. j. Vol 90/2023-173, Emilie Markové a Jiřího Marka, Zdeňka Marušky a Mgr. Ludmily Hoplíčkové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. února 2023 č. j. Vol 80/2023-177, Ludmily Naxerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. února 2023 č. j. Vol 77/2023-20, Tibora Pačiny, Marty Matulové a Darija Pinda, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. února 2023 č. j. Vol 62/2023-167, Miroslava Petrlíka a Leony Petrlíkové a Jany Horníkové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. února 2023 č. j. Vol 60/2023-161, Ireny Rzepkové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. února 2023 č. j. Vol 76/2023-46, Michala Šípka, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2023 č. j. Vol 54/2023-44, Ivany Vorlíčkové, Miroslavy Dorčákové, Mgr. Květuše Fukalové, Stanislava Součka, Lucie Součkové a Evy Navrátilové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2023 č. j. Vol 75/2023-164, a Marcely Maruškové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2023 č. j. Vol 82/2023-192, všech zastoupených JUDr. Bc. Norbertem Naxerou, advokátem, sídlem Rebcova 555, Přeštice, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Ing. Petra Pavla, M.A., Ing. Tomáše Kulhánka, MBA a Státní volební komise, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnosti se odmítají. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavními stížnostmi podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení shora uvedených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s tvrzením, že jimi bylo porušeno jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp. právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), právo na veřejné projednání věci podle čl. 38 odst. 2 Listiny, právo občanů podílet se na správě věcí veřejných svobodnou volbou svých zástupců podle čl. 21 odst. 1 Listiny, právo občanů na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek podle čl. 21 odst. 4 Listiny, jakož i čl. 3 odst. 1 a čl. 22 Listiny a dále čl. 4 a čl. 96 odst. 2 Ústavy. Stěžovatelé dále v petitu ústavních stížností požadují, aby Ústavní soud nálezem určil, že "volby prezidenta republiky konané dne 13. a 14. 1. 2023 a 27. a 28. 1. 2023 jsou neplatné", dále aby uložil předsedovi Senátu povinnost vyhlásit opakovanou volbu prezidenta republiky podle § 59 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), a rozhodl, že "do opakovaných voleb jsou zaregistrování všichni kandidáti, kteří nejpozději 8. 11. 2022 podali kandidátní listinu u Ministerstva vnitra, kromě Josefa Středuly, z důvodu jeho odstoupení". 2. Z ústavních stížností, řízení o nichž bylo pro svou obsahovou totožnost usneseními ze dne 2. 5. 2023 a 27. 9. 2023 spojeno ke společnému řízení, a z obsahu napadených rozhodnutí, vyplývají následující skutečnosti. Stěžovatelé se v řízení podle § 90 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."), domáhali vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky ve dnech 13. a 14. 1. 2023 (I. kolo) a 27. a 28. 1. 2023 (II. kolo). Ve svém návrhu namítali především vady při registraci kandidátních listin, zajišťování technických služeb při sčítání hlasů obchodní společností O2 Czech Republic a. s., která má zahraničního akcionáře, a to na základě smlouvy uzavřené "za nejasných okolností a stejně tak zřejmě i bez výběrového řízení", údajnou manipulaci s míněním voličů prostřednictvím průzkumů veřejného mínění a předvolebních debat, jakož i existenci podprahové reklamy spočívající ve stylizaci prezidentského kandidáta Ing. Petra Pavla, M.A., do podoby lva. Zpochybnili rovněž "podezřele vysokou volební účast" v některých volebních okrscích a pochybení při sčítání hlasů ve volebním okrsku číslo 3001 v Brně, ve kterém bylo odevzdáno více platných hlasů, než bylo vydáno obálek. Někteří z navrhovatelů upozornili rovněž na "neobvyklé snížení hlasů" na informační liště ve vysílání televizní stanice ČT24, kdy došlo "ke snížení počtu hlasů pro oba kandidáty a změnil se i podíl platných hlasů o 0,01 % ve prospěch kandidáta Petra Pavla". Stěžovatel Jan Jakl se v jednom ze svých návrhů rovněž domáhal zrušení sdělení Státní volební komise ze dne 30. 1. 2023 o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky s odůvodněním, že zákon o volbě prezidenta republiky byl přijat v rozporu s ústavním pořádkem, neboť poslancům nevznikly platně mandáty, a nadto tvrdil nezákonnost spočívající v tom, že členové některých okrskových volebních komisí se vzdálili od volebních uren. 3. Stěžovatelé v petitu svých návrhů dále požadovali, aby byla předsedovi Senátu uložena povinnost vyhlásit opakovanou volbu prezidenta republiky, a aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že "do opakovaných voleb jsou zaregistrováni všichni kandidáti, kteří nejpozději 8. 11. 2022 podali kandidátní listinu u Ministerstva vnitra, kromě Josefa Středuly, z důvodu jeho odstoupení". Někteří stěžovatelé dále požadovali, aby Nejvyšší správní soud rozhodl o náhradě škody vzniklé v důsledku toho, že si u sázkové kanceláře "vsadili" na vítězství Mgr. Pavla Zítka, jehož kandidátní listinu Ministerstvo vnitra odmítlo, případně aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že výsledky hlasování v jednotlivých volebních okrscích musejí "být uvedeny na technologii BLOCKCHAIN". 4. Nejvyšší správní soud napadenými rozhodnutími zamítl návrhy stěžovatelů na vyslovení neplatnosti volby Ing. Petra Pavla, M.A., prezidentem republiky, jako nedůvodné (blíže další bod). Ve zbytku pak návrhy (viz předchozí bod) odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nedostatek podmínek řízení. Návrh stěžovatele Jana Jakla na zrušení sdělení Státní volební komise ze dne 30. 1. 2023 o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky zamítl s odůvodněním, že není úlohou Nejvyššího správního soudu posuzovat, zda poslancům hlasujícím pro zákon z roku 2012 vznikly platné mandáty. Ohledně nezákonnosti spočívající v absenci trvalé přítomnosti členů některých okrskových volebních komisí u volebních uren pak uvedl, že "nemohla být porušena povinnost, která ani neexistuje". Návrh stěžovatelů Jana Deszkáse a Jana Jakla ze dne 10. 2. 2023 Nejvyšší správní soud odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděný, když zákonná sedmidenní lhůta k jeho podání uplynula dne 7. 2. 2023 v 16:00 hodin. 5. V odůvodnění výroků o zamítnutí návrhů na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky Nejvyšší správní soud zdůraznil, že "aby volební stížnost mohla být úspěšná, musí být prokázáno porušení zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby prezidenta (§ 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky)". To však stěžovatelé podle Nejvyššího správního soudu neprokázali. K tvrzeným vadám v procesu registrace jednotlivých kandidátů uvedl, že "i když vady při registraci kandidátních listin nepochybně mohou následně nepřímo ovlivnit samotnou volbu, zákonodárce rozdělil možnosti soudní ochrany, pokud jde o jednotlivé části volebního procesu. Nejprve má soud zkoumat, zda byla správně provedena registrační fáze. Teprve pokud nikdo k tomu oprávněný tuto fázi nenapadl, nebo ji napadl a soud o jeho stížnosti rozhodl, může proběhnout volba. Zákon tak vychází z toho, že tato fáze již soudnímu přezkumu podléhala a později se do ní nelze vracet. V řízení ve věc