Pl.ÚS 103/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 103/20 ze dne 30. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z místopředsedkyně Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky nezletilé E. L. Z., zastoupené Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem tř. Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, proti jinému zásahu vlády spočívajícím v omezení osobní přítomnosti na základním a zájmovém vzdělávání a proti jinému zásahu vlády spočívajícím v omezení poskytování zdravotní péče; proti bodům 3-6 usnesení vlády ze dne 8. 10. 2020 č. 997, vyhlášeného pod č. 401/2020 Sb., bodům 4-6 a 8-9 usnesení vlády ze dne 12. 10. 2020 č. 1022, vyhlášeného pod č. 408/2020 Sb., bodům 4-6 a 8-9 usnesení vlády ze dne 30. 10. 2020 č. 1112, vyhlášeného pod č.443/2020 Sb., bodům 4-7 a 9-10 usnesení vlády ze dne 23. 12. 2020 č. 1377, vyhlášeného pod č. 597/2020 Sb., usnesení vlády ze dne 14. 2. 2021 č. 126, vyhlášeného pod č. 60/2021 Sb., bodům 4-8 a 10-11 usnesení vlády ze dne 26. 2. 2021 č. 200, vyhlášeného pod č. 100/2021 Sb., o přijetí krizového opatření; a proti usnesení vlády ze dne ze dne 30. 9. 2020 č. 957, vyhlášeného pod č. 391/2020 Sb., o vyhlášení nouzového stavu, usnesení vlády ze dne 30. 10. 2020 č. 1108, vyhlášeného pod č. 439/2020 Sb., o prodloužení nouzového stavu, usnesení vlády ze dne 14. 2. 2021 č. 125, vyhlášeného pod č. 59/2021 Sb., o vyhlášení nouzového stavu a usnesení vlády ze dne 26. 2. 2021 č. 196, vyhlášeného pod č. 96/2021 Sb., o vyhlášení nouzového stavu; ve spojení s návrhem na zrušení § 184a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení, o návrzích na vyloučení soudců Davida Uhlíře, Pavla Rychetského a soudkyně Kateřiny Šimáčkové, takto: Soudci David Uhlíř, Pavel Rychetský a soudkyně Kateřina Šimáčková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 103/20. Odůvodnění: I. Vymezení věci a návrhy na vyloučení soudců pléna 1. Stěžovatelka učinila k Ústavnímu soudu návrh směřující proti jinému zásahu veřejné moci, zejm. vlády, Úřadu vlády a všech ministerstev spojený s návrhem na zrušení § 184a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Stěžovatelka se svou stížností domáhá vyslovení, že napadenými usneseními o přijetí krizových opatření, která ve svém důsledku omezují provoz základních škol, jakož i volnočasových aktivit a zdravotních zařízení, došlo k zásahu do jejich základních práv. Konkrétně brojí proti - usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 8. 10. 2020 č. 997, vyhlášenému pod č. 401/2020 Sb., - usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 12. 10. 2020 č. 1022, vyhlášenému pod č. 408/2020 Sb., - usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 30. 10. 2020 č. 1112, vyhlášenému pod č.443/2020 Sb., - usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 23. 12. 2020 č. 1377, vyhlášenému pod č. 597/2020 Sb., - usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 14. 2. 2021 č. 126, vyhlášenému pod č. 60/2021 Sb., - a usnesení vlády o přijetí krizového opatření ze dne 26. 2. 2021 č. 200, vyhlášenému pod č. 100/2021 Sb. V souvislosti s výše jmenovanými krizovými opatřeními vlády napadla stěžovatelka ve své stížnosti, jakož i navazujících doplněních rovněž: - vyhlášení nouzového stavu usnesením vlády ze dne ze dne 30. 9. 2020 č. 957, vyhlášeným pod č. 391/2020 Sb., - ve spojení s jeho prodloužením usnesením vlády ze dne 30. 10. 2020 č. 1108, vyhlášeným pod č. 439/2020 Sb., - rovněž napadla nové vyhlášení nouzového stavu usnesením vlády ze dne 14. 2. 2021 č. 125, vyhlášeným pod č. 59/2021 Sb., - jakož i časově bezprostředně navazující vyhlášení nouzového stavu usnesením vlády ze dne 26. 2. 2021 č. 196, vyhlášeným pod č. 96/2021 Sb. 2. Posléze stěžovatelka učinila postupně několik návrhů na vyloučení soudců z projednávání věci. 3. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 10. 2020, doplněným dne 27. 10. 2020, stěžovatelka podala Ústavnímu soudu návrh na vyloučení soudce Davida Uhlíře ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 4. Stěžovatelka uvádí, že soudce David Uhlíř opakovaně vyjadřuje své kritické názory vůči jejímu otci a právnímu zástupci. V této souvislosti stěžovatelka odkazuje na odlišné stanovisko soudce Uhlíře ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 8/20, kde kriticky hodnotil argumentační úroveň ústavní stížnosti, kterou sepisoval právě otec stěžovatelky, resp. její zástupce v této věci. Ze strany jmenovaného soudce se však jednalo pouze o hodnotový soud a osobní útok na osobu zástupce stěžovatelky, který nebyl doložen žádným konkrétním namítaným nedostatkem. Navíc se soudce Uhlíř opakovaně negativně mediálně vyjádřil na vrub otce stěžovatelky a aktivně vystupuje rovněž na sociální síti Twitter, kde deklaruje své názory na opatření exekutivy v souvislosti s koronavirem a je zde patrné, že podlehl šíření strachu ze strany exekutivy, médií a dalších subjektů, nezachovává si nestranný úsudek a zcela se oprošťuje od zdrženlivosti, kterou by soudce měl zastávat. Podle stěžovatelky tak těžko může v současné době nestranně vykonávat svůj mandát a ve věcech pandemických opatření rozhodovat nestranně, zvláště za situace, kdy je právním zástupcem před Ústavním soudem právě otec stěžovatelky. Stěžovatelka dále zmiňuje, že předsedovi Ústavního soudu podala zákonná zástupkyně stěžovatelky, jakož i právní zástupce stěžovatelky v této věci návrh na kárný postih soudce Uhlíře, a to nejen za zmíněné vystupování proti otci stěžovatelky na sociálních sítích, ale i za jiné (vulgární) projevy soudce Uhlíře na jeho twitterovém účtu. 5. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 28. 11. 2020, stěžovatelka podala Ústavnímu soudu návrh na vyloučení předsedy soudu Pavla Rychetského ve smyslu § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. 6. Podle stěžovatelky by předseda soudu Pavel Rychetský vůči ní mohl být podjatý. Podle mínění stěžovatelky není předseda soudu schopen postavit se nátlaku ze strany moci výkonné. To podle ní dokládá fakt, že již za předchozího nouzového stavu Pavel Rychetský svými opatřeními bez zákonného podkladu zakázal přítomnost veřejnosti v budově Ústavního soudu, a to dokonce i při vyhlašování nálezů, které jsou dosud vyhlašovány pouhým zveřejněným na webových stránkách. Tento postup ukazuje jeho možnou servilnost vůči exekutivě, případně osobní strach z nemoci Covid. Stěžovatelka kritizuje i některá mediální vyjádření Pavla Rychetského v rozhovoru pro Seznamzpravy.cz nebo v pořadu ČT Otázky Václava Moravce ze dne 3. 5. 2020 vztahující se k věci, která v daný okamžik ještě nebyla skončena. Soudcem zpravodajem v této věci byl právě Pavel Rychetský a předmětem řízení byl zákaz vycestování v době vyhlášení jarního nouzového stavu. Soudci Rychetskému proto v daný okamžik nepříslušelo se k dané věci jakkoliv vyjadřovat a komentovat právní otázky, které byly danou ústavní stížností nastoleny a o nichž ještě nebylo rozhodnuto. Dále otec stěžovatelky a její právní zástupce v této věci usiluje o kárný postih soudce, což zpochybňuje, že by mohl rozhodovat ve věci skutečně nestranně. 7. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 28. 11. 2020, doplněným dne 16. 12. 2020, stěžovatelka podala Ústavnímu soudu návrh na vyloučení soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve smyslu § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. 8. Stěžovatelka uvádí, že se soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém rozhovoru pro časopis Reportér ze dne 13. 12. 2020 vyjádřila ke krizovým opatřením vlády tak, že řada z nich je odůvodněná a vysvětlitelná aktuální situací. Toto veřejné vyjádření má být přitom v přímém rozporu s argumentací stěžovatelky uplatněnou v ústavní stížnosti. Dále stěžovatelka namítá, že soudkyně Kateřina Šimáčková byla v důsledku své kandidatury na soudkyni Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") závislá na rozhodnutí vlády, zejména pak její pracovní skupiny, která jednotlivé kandidáty posuzovala. Stěžovatelka dále odkázala na odlišné stanovisko soudkyně Šimáčkové ve věci sp. zn. Pl. ÚS 10/20 svědčící o tom, že soudkyně považuje některá vládní opatření za zásah do základních práv, avšak v následném rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 90/20 se již přidala ke stanovisku většiny a disent neuplatnila. To nasvědčuje skutečnosti, že usiluje o to, aby si neznepřátelila část exekutivy. II. Vyjádření k návrhům 9. Soudce David Uhlíř ve vyjádření k námitce podjatosti uvádí, že je na sociální síti Twitter obdobně aktivní, jako sám otec stěžovatelky, resp. její zákonný zástupce. Pokud na této sociální síti veřejně vyslovil svůj nesouhlas