Pl.ÚS 11/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 11/22 ze dne 19. 7. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala (soudce zpravodaje), Vojtěcha Šimíčka a Davida Uhlíře o návrhu navrhovatele Okresního soudu v Ústí nad Labem, na zrušení § 454 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 363/2021 Sb., za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, vlády a Veřejného ochránce práv, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Návrhem podaným podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), ve spojení s § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud" nebo "navrhovatel") navrhl zrušení § 454 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále též jen "z. ř. s."), a to z důvodu jeho rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Napadené ustanovení podle navrhovatele odporuje i čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. V návrhu okresní soud požádal, aby Ústavní soud jeho návrh projednal přednostně. 3. Z návrhu a z přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že navrhovatel vede pod sp. zn. 36 Nc 1701/2022 věc, jejímž předmětem je osvojovací proces nezletilého dítěte. 4. Usnesením ze dne 8. 3. 2022 č. j. 36 Nc 1701/2022-21 okresní soud zamítl návrh navrhovatelů jako potenciálních osvojitelů na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo nezletilé dítě předáno do jejich péče (výrok I.). Dále jmenoval nezletilému dítěti pro toto řízení opatrovníkem statutární město Ústí nad Labem - orgán sociálně-právní ochrany dětí [dále jen "opatrovník"] (výrok II.). Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil především tím, že soud nemůže nařídit předběžné opatření, jehož předmětem by bylo umístění nezletilého dítěte "mimo rodinu" [§ 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.")], případně neshledal, že jsou navrhovatelé oprávněni (nemají aktivní věcnou legitimaci) k podání návrhu na vydání předběžného opatření (§ 454 odst. 1 z. ř. s.). Pouze pro úplnost okresní soud uvedl, že s ohledem na účinnou právní úpravu aktuálně nejsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření umisťujícího nezletilé dítě do péče budoucích osvojitelů ani za situace, že by předběžné opatření bylo podáno osobou aktivně věcně legitimovanou. Předběžné opatření podle § 452 a násl. z. ř. s. lze nařídit pouze tehdy, je-li nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen. Z úřední činnosti je okresnímu soudu známo, že nezletilé dítě bylo rozhodnutím téhož soudu ze dne 9. 2. 2022 č. j. 0 P 247/2021-64 svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, tedy není ani v nedostatku řádné péče, ani není ohrožen (narušen) jeho život, normální vývoj nebo jiný důležitý zájem. 5. Proti výroku I. výše uvedeného usnesení okresního soudu podal opatrovník odvolání, které odůvodnil zejména tím, že navrhovatelé jsou budoucími osvojiteli, mají sestaven plán adaptačního procesu, který je rozhodnutím soudu narušen, soud na něj a zejména na dítě nebral zřetel. Narušení tohoto procesu je pro dítě hendikepem a takové rozhodnutí je pro něj kontraproduktivní. V této souvislosti odkázal na čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Umístění nezletilého dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu je jen dočasným, přechodným řešením. Předání nezletilého dítěte, resp. jeho umístění do trvalé rodiny v co nejranějším věku je podle opatrovníka žádoucí a v zájmu nezletilého dítěte. 6. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 30. 3. 2022 č. j. 13 Co 80/2022-42 změnil usnesení okresního soudu v napadeném výroku I. tak, že nařídil předběžné opatření, kterým nezletilé dítě předal do společné péče potenciálních osvojitelů. Krajský soud dospěl k závěru, že nevyhověl-li okresní soud návrhu na nařízení předběžného opatření, postupoval hrubě proti zájmům nezletilého dítěte, neboť zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření byly splněny. V nejlepším zájmu nezletilého dítěte je, aby byly jeho poměry soudně upraveny ještě předtím, než dojde k rozhodnutí ve věci samé. Posouzení, zda existuje potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, závisí na okolnostech konkrétní věci. V daném případě měl soud za prokázané, že nezletilé dítě je aktuálně svěřeno pouze do pěstounské péče na přechodnou dobu, neboť se ocitlo bez jakékoliv péče, když jeho matka péči o ně odmítla vykonávat a současně nemá o nezletilé dítě zájem a otec dítěte není znám. Navrhovatelé byli vytipováni jako případní vhodní budoucí osvojitelé nezletilého dítěte a úspěšně prošli procesem zařazení do příslušné evidence. Svěření nezletilého dítěte z péče přechodné do péče navrhovatelů, která by měla být pro budoucnost nezletilého dítěte zásadní a zejména trvalá, je tak namístě a nelze ji nastolit za dané situace jinak než zatímní úpravou poměrů, tedy nařízením předběžného opatření podle § 76, resp. § 102 o. s. ř. Krajský soud proto dospěl k závěru, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků a nezletilé dítě předat do péče navrhovatelů, když takové řešení se jeví být v zájmu nezletilého dítěte a v zájmu budování jeho kladných společenských vazeb k navrhovatelům. Soud měl za osvědčené, že navrhovatelé jsou schopni poskytnout nezletilému dítěti řádnou péči. II. Argumentace navrhovatele 7. Navrhovatel uvádí, že vede pod sp. zn. 36 Nc 1701/2022 věc, jejímž předmětem je osvojovací proces nezletilého dítěte, tedy jednotlivá na sebe navazující řízení vedoucí k osvojení nezletilého dítěte. Ohledně nezletilého dítěte vede navrhovatel rovněž související věc pod sp. zn. 0 P 247/2021, v níž bylo rozsudkem navrhovatele ze dne 9. 2. 2022 č. j. 0 P 247/2021-64 nezletilé dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu. Dne 2. 3. 2022 podali potenciální osvojitelé návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhali, aby soud předběžným opatřením podle § 74 odst. 1, resp. 102 odst. 1 o. s. ř., nezletilé dítě předal do jejich péče s odůvodněním, že byli Krajským úřadem Pardubického kraje zařazeni do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli a následně byli vytipováni k osvojení nezletilého dítěte. Navrhovatel usnesením ze dne 8. 3. 2022 č. j. 36 Nc 1701/2022-21 návrh na předběžné opatření zamítl. Rozhodnutí navrhovatele napadl opatrovník nezletilého dítěte odvoláním. Usnesením ze dne 30. 3. 2022 č. j. 13 Co 80/2022-42 krajský soud rozhodnutí navrhovatele změnil a nařídil předběžné opatření, kterým nezletilé dítě předal do osobní péče potenciálních osvojitelů. 8. K důvodům, které ho vedou k závěru o rozporu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem, navrhovatel uvádí, že předmětem návrhu na vydání předběžného opatření bylo umístění nezletilého dítěte ,,mimo rodinu" (tj. mimo péči rodičů, příbuzných či osob blízkých). Navrhovatel s ohledem na § 454 odst. 1 z. ř. s. však dospěl k závěru, že jediným subjektem, který je aktivně věcně legitimován k podání návrhu na nařízení předběžného opatření tohoto obsahu je orgán sociálně-právní ochrany dětí. Navrhovatel rovněž dospěl k závěru, že § 452 až § 465 z. ř. s., omezující aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na vydání předběžného opatření, jímž má být nařízeno umístění dítěte mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké, nemůže být obcházen přes obecná ustanovení o předběžném opatření podle § 74, resp. § 102 o. s. ř., když zákon o zvláštních řízeních soudních je v tomto rozsahu vůči občanskému soudnímu řádu lex specialis. 9. Navrhovatel poukazuje na to, že podle § 12 odst. 1 z. ř. s., lze-li zahájit řízení i bez návrhu, je možno nařídit bez návrhu i předběžné opatření; to neplatí v řízení o pozůstalosti. Osvojovací řízení lze však zahájit pouze na návrh (§ 429 odst. 1 z. ř. s.). Navrhovatel je proto přesvědčen, že nemůže předběžné opatření, kterým by nezletilé dítě svěřil do péče potenciálních osvojitelů, kteří nepatří mezi okruh rodičů, příbuzných či osob blízkých, nařídit sám z moci úřední. 10. S ohledem na uvedené dospěl navrhovatel k závěru, že soud nemůže podle § 102 o. s. ř., nařídit předběžné opatření, jehož předmětem by bylo umístění nezletilého dítěte mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké, a posuzoval-li by soud návrh podle obsahu tak, že jde o návrh na vydání předběžného opatření podle § 452 z. ř. s. (nikoliv § 102 o. s. ř.), pak by potenciální osvojitelé neměli aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na nařízení takového předběžného opatření. Opatrovník nezletilého dítěte ve svém odvolání argumentoval zejména tím, že