Pl.ÚS 13/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 13/21 ze dne 16. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka (soudce zpravodaje), Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, zastoupené advokátem JUDr. Petrem Tomanem, LL.M., sídlem Trojanova 2022/12, Praha 2, na zrušení bodu 1.3 písm. b), bodu 1.3 písm. c) ve slovech "a písemné potvrzení podle písm. b) při hraniční nebo pobytové kontrole", bodu 1.4 písm. b) a bodu 1.4 písm. c) ve slovech "a písemné potvrzení podle písm. b) při hraniční nebo pobytové kontrole" a bodu 1.5 písm. h) ve slovech "občany Evropské unie a držitele platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou republikou, kteří předloží písemné lékařské potvrzení v anglickém jazyce, a to lékařem působícím v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie o tom, že nemají klinické známky onemocnění COVID-19, prokazatelně prodělali onemocnění COVID-19, absolvovali podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví nebo opatření jiného členského státu Evropské unie izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT- PCR testu a o tom, že od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu neuplynulo více než 90 dní; potvrzení musí obsahovat razítko, identifikační údaje lékaře a telefonické spojení; možný vzor potvrzení je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví" ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. února 2021 č. j. MZDR 20599/2020-60/MIN/KAN, za účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: I. Předmět řízení a argumentace navrhovatelky 1. Dne 25. 2. 2021 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 20 senátorů (dále jen "navrhovatelka"), jehož petitem se navrhovatelka domáhala zrušení bodu 1.3 písm. b), bodu 1.3 písm. c) ve slovech "a písemné potvrzení podle písm. b) při hraniční nebo pobytové kontrole", bodu 1.4 písm. b) a bodu 1.4 písm. c) ve slovech "a písemné potvrzení podle písm. b) při hraniční nebo pobytové kontrole" ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 2. 2021 č. j. MZDR 20599/2020-56/MIN/KAN (dále jen "ochranné opatření ze dne 14. 2. 2021"). Pro případ, že Ústavní soud tomuto návrhu nevyhoví, navrhla, aby Ústavní soud zrušil bod 1.5 písm. h) téhož ochranného opatření ve slovech "občany Evropské unie a držitele platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou republikou, kteří předloží písemné lékařské potvrzení v anglickém jazyce, a to lékařem působícím v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie o tom, že nemají klinické známky onemocnění COVID-19, prokazatelně prodělali onemocnění COVID-19, absolvovali podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví nebo opatření jiného členského státu Evropské unie izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT-PCR testu a o tom, že od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu neuplynulo více než 90 dní; potvrzení musí obsahovat razítko, identifikační údaje lékaře a telefonické spojení; možný vzor potvrzení je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví". Navrhovatelka současně požádala Ústavní soud o přednostní projednání návrhu z důvodu naléhavosti věci podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 2. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 3. 2021 navrhovatelka změnila petit svého návrhu tak, že nově požaduje zrušení shora uvedených ustanovení ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 2. 2021 č. j. MZDR 20599/2020-60/MIN/KAN (dále jen "ochranné opatření ze dne 26. 2. 2021"). Změnu petitu návrhu odůvodnila tak, že ochranné opatření ze dne 14. 2. 2021 pozbylo po zahájení řízení před Ústavním soudem platnosti, neboť bylo k 1. 3. 2021 nahrazeno právě ochranným opatřením ze dne 26. 2. 2021. Zdůraznila, že ochranné opatření ze dne 26. 2. 2021 shodně jako předchozí ochranné opatření ze dne 14. 2. 2021 "upravuje práva a povinnosti osob stran předcházení šíření pandemie onemocnění COVID-19, včetně návratu osob do České republiky". Znění napadených bodů ochranného opatření ze dne 26. 2. 2021 je přitom totožné s jejich zněním v původním ochranném opatření ze dne 14. 2. 2021. Ústavní soud na okraj podotýká, že pokud jde o návrh na zrušení napadených slov v bodu 1.5 písm. h), jenž je součástí "alternativního petitu" doplnění návrhu (bod 6), navrhovatelka stále odkazuje na zrušené ochranné opatření ze dne 14. 2. 2021. S ohledem na celkový kontext doplnění návrhu, argumentaci navrhovatelky, jakož i totožné znění tohoto ustanovení u obou ochranných opatření, je však patrné, že předmětem řízení má být posouzení ústavnosti napadených ustanovení nově přijatého ochranného opatření ze dne 26. 2. 2021. 3. Navrhovatelka uvádí, že její podání je návrhem na zrušení jiného právního předpisu, resp. jeho jednotlivých ustanovení, k jejichž zrušení je Ústavní soud oprávněn podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Za zásadní, navrhovatelka považuje, že význam čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy "je třeba chápat v kontextu doby, ve které nabyl účinnosti", pročež je nutné jej "vykládat tak, že zahrnuje i ty jiné právní předpisy, které jsou dnes vydávány ve formě opatření obecné povahy". Institut opatření obecné povahy byl podle navrhovatelky zaveden až zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, s účinností od 1. 1. 2006, přičemž tím "nemůže být dotčeno oprávnění Ústavního soudu přezkoumávat jiné právní předpisy (opatření obecné povahy) z pohledu ústavnosti. Opačný výklad by znamenal nepřípustný zásah do materiálního ohniska Ústavy, jak zapovídá čl. 9 odst. 2 Ústavy.". Navrhovatelka je proto "přesvědčena, že Ústavní soud je oprávněn přezkoumat ochranné opatření, resp. jeho napadená ustanovení", a to v řízení o zrušení jiného právního předpisu. 4. Napadená ustanovení ochranného opatření ze dne 26. 2. 2021 jsou podle navrhovatelky v rozporu s čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jenž občanům zaručuje právo na vstup na území České republiky. Protiústavnost napadených ustanovení ochranného opatření ze dne 26. 2. 2021 spatřuje navrhovatelka v tom, že ta ve svém důsledku znemožňují občanům pozitivně testovaným na COVID-19 (jakož i občanům bez patřičného negativního testu), kteří po určitou dobu pobývali v zahraničí, vrátit se na území České republiky. Podle navrhovatelky je možné těmto občanům omezit svobodu pobytu a pohybu na území České republiky, zejména nařízením povinné karantény či hospitalizací, nelze jim však odepřít vstup na území státu, popř. je nutit podrobit se léčení v zahraničí. Navrhovatelka upozorňuje na to, že "zvlášť absurdní a nanejvýš nežádoucí situace mohou nastat, pokud se ze zahraničí vrací do vlasti pozitivní osamělý rodič s dítětem mladším pěti let - pokud by rodič jako zákonný zástupce dítěte trval na jeho návratu do České republiky, při důsledné aplikaci ochranného opatření by musel být od dítěte odloučen, neboť by sám do vlasti vpuštěn nebyl". Závěrem navrhovatelka upozorňuje na to, že se pokusila předejít podání návrhu k Ústavnímu soudu tím, že se senátorka MUDr. Jitka Chalánková, jednající za navrhovatelku v nynější věci, obrátila svým dopisem ze dne 9. 2. 2021 na předsedu vlády i ministra zdravotnictví, v němž je na výše uvedené upozornila a požádala je o zjednání nápravy. Žádný z nich se však ke dni podání návrhu k Ústavnímu soudu k dopisu senátorky MUDr. Jitky Chalánkové nevyjádřil. II. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení návrhu, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny procesní podmínky jeho projednání. Návrh v této věci podala skupina 20 senátorů, zastoupená dle § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu advokátem. Navrhovatelka uvádí, že její podání je návrhem na zrušení jiného právního předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy a § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu. K návrhu byla podle § 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu připojena podpisová listina podepsaná každým z 20 senátorů. Ústavní soud se proto následně zabýval otázkou, zda je k projednání návrhu příslušný, resp. zda je v řízení o zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení [čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu] oprávněn přezkoumat ústavnost napadených ustanovení ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 2. 2021. 6. Za účelem zodpovězení výše uvedených otázek Ústavní soud nejprve zkoumal právní povahu ochranného opatření ze dne 26. 2. 2021, tj. zabý