Pl.ÚS 14/14 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 14/14 ze dne 19. 5. 2015 176/2015 Sb. N 98/77 SbNU 429 Ústavnost pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) ze dne 19. května 2015 sp. zn. Pl. ÚS 14/14 ve věci návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 47 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a § 48 odst. 1 ve slovech " , které postoupily do skrutinia," téhož zákona za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení (nález byl vyhlášen pod č. 176/2015 Sb.). Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Návrh na zahájení řízení I. a) Průběh řízení před Nejvyšším správním soudem 1. Nejvyšší správní soud (dále též "navrhovatel") projednával věc navrhovatelek a) Mgr. Alexandry Uhlové, b) Pavlíny Pacákové a c) Strany zelených, všechny zastoupeny advokátem Pavlem Uhlem, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů Mgr. Tomáše Zdechovského a Ing. Mgr. Miroslava Poche ve volbách do Evropského parlamentu, konaných ve dnech 23. a 24. 5. 2014. 2. Usnesením ze dne 24. 6. 2014 č. j. Vol 16/2014-69 Nejvyšší správní soud přerušil řízení a podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") stejného dne předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 47 a § 48 odst. 1 ve slovech " , které postoupily do skrutinia," zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů. Řízení přerušil na dobu, než Ústavní soud o návrhu na zrušení napadených ustanovení rozhodne. I. b) Podstatný obsah návrhu 3. Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že čl. 223 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "SFEU") předpokládá jednotnou volební proceduru voleb do Evropského parlamentu, avšak dosud k němu nebyl přijat prováděcí předpis. Proto představuje rozhodnutí zástupců členských států v Radě 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. 9. 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (dále též jen "Akt"), doplněné rozhodnutím Rady 2002/772/ES, Euratom, jediný společný rámec, v němž se v současné době pohybují členské státy při přijímání vnitrostátních úprav. Ustanovení čl. 1 Aktu (v konsolidovaném znění) stanovuje, že členové Evropského parlamentu mají být v každém členském státu voleni "podle zásad poměrného zastoupení". Ustanovení čl. 2 zachovává členským státům právo zřizovat volební obvody nebo jiným způsobem dále členit své volební oblasti, nebude-li tím celkově dotčen poměrný charakter volebního systému. A konečně čl. 3 Aktu umožňuje členským státům "stanovit minimální práh pro přidělení mandátů. Tento práh však nesmí být na vnitrostátní úrovni stanoven tak, aby přesahoval 5 % odevzdaných hlasů". Ustanovení čl. 8 Aktu pak upravuje vztah k vnitrostátnímu zákonodárství takto: "S výhradou ustanovení tohoto aktu se volební postup v každém členském státě řídí vnitrostátními předpisy. Těmito vnitrostátními předpisy, jež mohou případně, pokud je to vhodné, zohledňovat zvláštnosti v členských státech, nesmí být celkově dotčen poměrný charakter volebního systému." 4. Dne 22. 11. 2012 přijal Evropský parlament usnesení o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 [2012/2829(RSP)], ve kterém vyzval členské státy, "aby ve svém volebním právu v souladu s článkem 3 [Aktu] zavedly vhodné a vyvážené minimální limity pro rozdělení křesel, aby se tak řádně zohlednila volba občanů, kterou vyjádřili ve volbách, a současně se zajistila funkčnost Parlamentu". Tuto výzvu učinil Evropský parlament zejména s ohledem na nové uspořádání volby Evropské komise, které zavedla (od 1. prosince 2009) Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen "Lisabonská smlouva"), a s ohledem na změny ve vztahu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, které nastanou počínaje volbami v roce 2014. Evropský parlament vyjádřil domněnku, že spolehlivá většina europoslanců bude mít zásadní význam pro stabilitu legislativních postupů Evropské unie (dále též jen "EU") a dobré fungování její exekutivy. 5. Navrhovatel vychází z toho, že v České republice je zákonem zavedena pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. Evropské právo takovouto úpravu umožňuje za podmínky, že nebude celkově dotčen poměrný charakter volebního systému. Neukládá však členským státům povinnost, aby uzavírací klauzuli zavedly, takže tyto volby se řídí vnitrostátním právem jako celkem. 6. Ve volbách do Evropského parlamentu, konaných v květnu 2014, byly na základě uvedených ustanovení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též "zákon o evropských volbách" nebo "zákon o volbách do Evropského parlamentu") mandáty europoslanců v České republice rozděleny takto: Strana Platné hlasy volební dělitel mandáty č. název celkem v % 1 2 3 4 5 5 Křesť. a demokratická unie - 150 9,95 150792 75396 50264 7698 30158, 4 3 Čsl. strana lidová 792 7 Koalice TOP 09 a STAN 241 15,95 241747 120873,5 80582,34 60436,75 48349,4 4 747 10 Komunistická strana Čech 166 10,98 166478 83239 55492,67 41619,5 33295,6 3 a Moravy 478 14 Česká strana sociálně 214 14,17 214800 107400 71600 53700 42960 4 demokratická 800 16 ANO 2011 244 16,13 244501 122250,5 81500,34 61125,25 48900,2 4 501 20 Občanská demokratická strana 116 7,67 116389 58194,5 38796,34 29097,25 23277,8 2 389 24 Strana svobodných občanů 79 540 5,24 79540 39770 26513,34 19885 15908 1 7. Pokud by však předmětná pětiprocentní uzavírací klauzule nebyla uplatněna, byly by mandáty rozděleny následujícím způsobem: Strana Platné hlasy volební dělitel mandáty č. název celkem v % 1 2 3 4 5 5 Křesť. a demokratická unie - 150 9,95 150792 75396 50264 7698 30158, 4 2 Čsl. strana lidová 792 7 Koalice TOP 09 a STAN 241 15,95 241747 120873,5 80582,34 60436,75 48349,4 4 747 10 Komunistická strana Čech 166 10,98 166478 83239 55492,67 41619,5 33295,6 3 a Moravy 478 14 Česká strana sociálně 214 14,17 214800 107400 71600 53700 42960 3 demokratická 800 16 ANO 2011 244 16,13 244501 122250,5 81500,34 61125,25 48900,2 4 501 20 Občanská demokratická strana 116 7,67 116389 58194,5 38796,34 29097,25 23277,8 2 389 23 Strana zelených 57 240 3,77 57240 28620 19080 14310 11448 1 24 Strana svobodných občanů 79 540 5,24 79540 39770 26513,34 19885 15908 1 32 Česká pirátská strana 72 514 4,78 72514 36257 24171,34 18128,5 14502,8 1 8. Z těchto údajů je podle názoru Nejvyššího správního soudu zřejmá pravdivost tvrzení navrhovatelek, že v důsledku uplatnění zákonné pětiprocentní uzavírací klauzule byli mez