Pl.ÚS 14/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 14/22 ze dne 13. 3. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. et Mgr. Jakuba Michálka, Ph.D., zastoupeného Mgr. Filipem Hajným, advokátem, se sídlem Rubešova 10, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. března 2022 č. j. 10 As 155/2020-40, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Soudce Jan Wintr není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 14/22. Odůvodnění: 1. Dne 21. 2. 2024 soudce Jan Wintr prohlásil, že se cítí být ve věci podjatý pro poměr k osobě stěžovatele. Jediným stěžovatelem je Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, Ph.D, jenž v letech 2014-2021 studoval v doktorském studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, přičemž soudce Jan Wintr byl jeho školitelem. Tato osobní vazba mezi školitelem a doktorandem může vyvolávat ve veřejnosti pochybnosti o jeho nepodjatosti. Během plenárního jednání Jan Wintr doplnil, že se necítí být subjektivně podjatým. Upřesnil, že podjatost nadnesl z objektivního hlediska. 2. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu však představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). 3. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)]. 4. Subjektivní hledisko soudců samotných je pouze podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti a samo o sobě k vyloučení nepostačuje. Rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Existence pouhého (někdejšího) profesního vztahu mezi soudcem a účastníkem zásadně ke konstatování podjatosti či k důvodným pochybnostem o nepodjatosti nepostačuje (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 808/13 ze dne 26. 8. 2014). 5. Plénum Ústavního soudu proto dospělo k závěru, že předpoklad daný § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nebyl naplněn, proto rozhodlo o nevyloučení soudce Jana Wintra. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. března 2024 Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu