Pl.ÚS 15/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 15/12 ze dne 15. 1. 2013 82/2013 Sb. N 13/68 SbNU 191 Právo na soudní přezkum rozhodnutí o odvolání proti neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická ze dne 15. ledna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 15/12, ve věci návrhu Nejvyššího správního soudu podaného podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve slovech "zdravotního stavu osob nebo", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení (nález byl vyhlášen pod č. 82/2013 Sb.). I. Návrh na zrušení ustanovení § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve slovech "zdravotního stavu osob nebo" se zamítá. II. Rozhodnutí o odvolání proti neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou ve smyslu § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, není vyloučeno ze soudního přezkumu podle ustanovení § 70 písm. d) soudního řádu správního. Odůvodnění I. 1. Ústavnímu soudu byl dne 11. 5. 2012 doručen návrh rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále též jen "navrhovatel") na zrušení ustanovení § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve slovech "zdravotního stavu osob nebo" (dále též jen "napadené ustanovení"). 2. Navrhovatel tento návrh podal poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností (věc sp. zn. 6 Ads 109/2009) v souladu s ustanovením čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") dospěl k závěru, že napadené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem. II. Průběh řízení před správními orgány a správními soudy 3. Na žádost Vladimíry Pickové bylo zahájeno správní řízení, jehož předmětem bylo posouzení, zda je jmenovaná osobou zdravotně znevýhodněnou ve smyslu § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2011, (dále jen "zákon o zaměstnanosti"). Úřad práce v Olomouci svým rozhodnutím ze dne 10. 9. 2007 č. j. SŘ/2007/61-OL vyslovil, že žadatelka takovou osobou není. Odvolání Vladimíry Pickové proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen "ministerstvo") ze dne 20. 3. 2008 č. j. 2007/62310-33. 4. Rozsudkem ze dne 6. února 2009 č. j. 2 Cad 59/2008-30 Městský soud v Praze k žalobě Vladimíry Pickové rozhodnutí ministerstva zrušil, neboť dospěl k závěru, že posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí vypracovaný k posouzení zdravotního stavu žalobkyně v rámci odvolacího řízení byl neúplný a nepřesvědčivý a navíc byl zpracován komisí v nesprávném složení. Tímto zrušujícím rozsudkem zavázal Městský soud v Praze žalovaný správní orgán k vypracování doplňujícího posudku a k novému rozhodnutí ve věci. Proti tomuto rozsudku podalo žalované ministerstvo kasační stížnost, v níž namítalo, že posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. 2. 2008 vytýkanými vadami netrpí. 5. Šestý senát Nejvyššího správního soudu se v rámci řízení o podané kasační stížnosti zabýval otázkou, zda rozhodnutí o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné vůbec podléhá soudnímu přezkumu. Dospěl přitom k závěru, že čtvrtý senát téhož soudu ve svém rozsudku ze dne 17. 2. 2010 č. j. 4 Ads 168/2009-86 přezkum rozhodnutí o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné vyloučil s odkazem na ustanovení § 70 písm. d) soudního řádu správního (dále též jen "s. ř. s."). Jelikož se s tímto právním názorem šestý senát Nejvyššího správního soudu neztotožnil, předložil věc podle § 17 s. ř. s. rozšířenému senátu. Podle právního názoru šestého senátu Nejvyššího správního soudu rozhodování o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou podle ustanovení § 67 zákona o zaměstnanosti ze soudního přezkumu vyloučeno být nemůže. Toto rozhodování totiž zasahuje do práva podle ustanovení čl. 29 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a proto je soudní přezkum rozhodnutí garantován podle ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny (byť by i formálně byla splněna podmínka pro výluku podle napadeného ustanovení). Kromě toho šestý senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí o neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou (či rozhodnutí odvolací) vytváří překážku pro výkon povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti. 6. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu naproti tomu konstatoval, že rozhodnutí o neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou samo o sobě překážku pro výkon povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti nevytváří. Přitakal však šestému senátu Nejvyššího správního soudu v tom, že toto rozhodování zasahuje do práva přiznaného "předpisy ústavního pořádku a mezinárodními smlouvami", pročež je vyloučení jeho soudního přezkoumávání ústavně zapovězeno. Z tohoto důvodu se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení napadeného ustanovení. III. Rekapitulace návrhu 7. Svůj návrh na zrušení napadeného ustanovení odůvodnil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu - jak už shora naznačeno - tím, že rozhodování o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou zasahuje do základních práv garantovaných ustanovením čl. 29 Listiny. Ustanovení § 67 zákona o zaměstnanosti, na jehož základě rozhodování o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou probíhá, je totiž dle navrhovatele realizací ustanovení čl. 29 odst. 1 a 2 Listiny zakotvujícího mimo jiné právo osob zdravotně postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci, na zvláštní pracovní podmínky, na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. Proto navrhovatel usoudil, že se jedná o rozhodnutí dotýkající se základních práv a svobod podle Listiny, jehož přezkum nemůže být zákonem vyloučen s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny. Navrhovatel v této souvislosti uvedl, že z hlediska ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny není rozhodné, zda a v které hlavě Listiny je dotčené základní právo zakotveno, což podložil i odkazy na judikaturu Ústavního soudu. 8. Navrhovatel rovněž - vědom si doktríny přednosti ústavně konformní interpretace před derogací zákonného ustanovení - konstatoval, že ústavně konformní výklad napadeného ustanovení nepovažuje za možný. V tomto kontextu odmítl na základě připojené podrobné argumentace i názor šestého senátu Nejvyššího správního soudu, podle něhož rozhodnutí o neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou (či rozhodnutí odvolací) vytváří překážku pro výkon povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti. 9. K nápravě protiústavního stavu však dle navrhovatele není třeba rušit celé ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., nýbrž postačí toliko jeho zrušení ve slovech "zdravotního stavu osob nebo". Takový derogační výrok totiž bude postačovat k tomu, aby rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí dotýkající se základních práv Vladimíry Pickové mohlo být přezkoumáno. IV. Vyjádření účastníků řízení 10. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") ve vyjádření k návrhu ze dne 20. července 2012, podepsaném předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou, uvedla, že návrh soudního řádu správního předložila Poslanecké sněmovně vláda České republiky dne 1. října 2001. Vládní návrh zákona byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 1080 dne 4. října 2001 ve III. volebním období. Poslanecká sněmovna projednala vládní návrh soudního řádu správního v prvním čtení dne 25. října 2001 a přikázala jej k projednání ústavně právnímu výboru, který jej dne 29. ledna 2002 projednal a vydal usnesení, jež bylo publikováno jako sněmovní tisk č. 1080/1. Poslanecká sněmovna projednávala návrh soudního řádu správního ve druhém čtení ve dnech 30. ledna 2002 a 8. února 2002. Pozměňovací návrhy k návrhu zákona byly zpracovány a publikovány pod číslem sněmovního tisku 1080/2. Ve třetím čtení dne 15. února 2002 bylo přijato usnesení, jímž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem soudního řádu správního ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Napadené ustanovení soudního řádu správního nebylo přitom pozměňovacími návrhy schválenými Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení obsahově dotčeno. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "Senát") dne 25. února 2002. Senát s návrhem zákona vyslovil dne 22. března 2002 (správně 21. března, pozn. Ústavního soudu) souhlas. Zákon byl dne 26. března 2002 doručen prezidentu republiky, který jej dne 28. března 2002 podepsal. Dne 17. dubna 2012 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 150/2002 Sb. 11. Senát ve vyjádření k návrhu ze dne 13. července 2012, podepsaném předsedou Senátu Milanem Štěchem, uvedl,