Pl.ÚS 15/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 15/20 ze dne 5. 5. 2020 Nouzový stav v době pandemie koronaviru (aktivní legitimace územně samosprávného celku)   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti navrhovatelky Městské části Praha 7, sídlem U Průhonu 1338/38, Praha 7 - Holešovice, zastoupené Mgr. Ludvíkem Novotným, advokátem, sídlem Václavské nám. 76, Letohrad, proti usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 274, o přijetí krizového opatření, zveřejněnému pod č. 122/2020 Sb., za účasti vlády jako účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného aktu 1. Návrhem označeným jako ústavní stížnost se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení (dále jen "napadené usnesení") a vyslovení, že jím došlo k porušení práva územních samosprávných celků na samosprávu podle čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 1 a 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a k porušení § 5 a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "krizový zákon"), § 92 odst. 1 a § 93 odst. 2 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 40 odst. 1 a § 42 odst. 1 a 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a § 60 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2. Dne 12. 3. 2020 vyhlásila účastnice řízení (dále jen "vláda") na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území celé České republiky, a to na dobu 30 dnů od jeho vyhlášení. Následně vláda vydala podle § 5 písm. a) a až e) a § 6 krizového zákona pro řešení vzniklé krizové situace několik krizových opatření. 3. Dne 23. 3. 2020 vláda vydala podle § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona vláda napadené usnesení, kterým s účinností ode dne 24. 3. 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu. I. ukládá územním samosprávným celkům z důvodu omezení svobody pohybu na území České republiky konat zasedání zastupitelstev, pouze pokud je to nezbytné k přijetí opatření souvisejících s řešením nouzového stavu nebo ke schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám (např. nezbytná rozpočtová opatření, změny pravidel rozpočtového provizoria, zajištění pomoci obyvatelstvu, nezbytná volba orgánů územních samosprávných celků), a to prostředky komunikace na dálku umožňujícími účast členů zastupitelstva na zasedání zastupitelstva v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti; účast veřejnosti spočívající v její osobní přítomnosti je tímto vyloučena; II. doporučuje územním samosprávným celkům, aby průběh zasedání zastupitelstev konaných podle bodu I. tohoto usnesení nejvyšší možnou měrou zpřístupnily veřejnosti pomocí prostředků komunikace na dálku. 4. Dne 6. 4. 2020 vláda vydala usnesení č. 388 o přijetí krizového opatření, zveřejněné ve Sbírce zákonů pod č. 151/2020 Sb., jímž s účinností ode dne 7. 4. 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu I. ukládá členům zastupitelstev územních samosprávných celků a ostatním osobám včetně veřejnosti z důvodu omezení svobody pohybu na území České republiky, aby při osobní účasti na jednání zastupitelstev územních samosprávných celků dodržovali mezi sebou odstup nejméně 2 metry a použili ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének; II. ukládá územním samosprávným celkům, aby 1. vhodným způsobem zabezpečily dodržení povinnosti podle bodu I, spočívající v dodržování odstupů účastníků jednání zastupitelstev územních samosprávných celků nejméně 2 metr. 2. vhodným způsobem zabezpečily, aby byla zachována možnost veřejnosti uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání zastupitelstva; III. doporučuje územním samosprávným celkům, aby zajistily, pokud je to možné 1. účast členů zastupitelstev územních samosprávných celků a ostatních osob včetně veřejnosti na jednání zastupitelstva územního samosprávného celku prostředky komunikace na dálku umožňujícími účast v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti, např. formou videokonference nebo telekonference, pokud umožňují uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání zastupitelstva, 2. v případě osobní účastí členů zastupitelstev územních samosprávných celků a ostatních osob včetně veřejnosti na jednání zastupitelstva územního samosprávného celku oddělení členů zastupitelstev územních samosprávných celků od veřejnosti vhodnými prostředky, např. jejich účastí v oddělené místnosti nebo konání zasedání ve veřejném prostoru IV. doporučuje územním samosprávným celkům, aby opatření podle bodů II a III přiměřeně aplikovaly i při jednáních svých ostatních kolektivních orgánů V. zrušuje usnesení vlády ze dne 23. 3. 2020 č. 274, vyhlášené pod č. 122/2020 Sb. II. Argumentace navrhovatelky 5. Navrhovatelka je přesvědčena, že důvodem zrušení napadeného usnesení a jeho nahrazení aktem jiným, který duplicitně ukládá členům zastupitelstev i veřejnosti to, co pro ně již vyplývá z jiných krizových opatření či ze zákona, je skutečnost, že na nezákonnosti a protiústavnosti napadeného usnesení se shodlo značné množství ústavních právníků, a ve sdělovacích prostředcích se objevila informace, že navrhovatelka hodlá proti tomuto usnesení podat ústavní stížnost. Vláda si patrně byla vědoma neudržitelnosti tohoto nezákonného stavu, proto ve snaze vyhnout se zrušení napadeného usnesení soudem ho raději sama zrušila. 6. Za této situace považuje navrhovatelka za nutné, aby Ústavní soud vyslovil nezákonnost a protiústavnost napadeného usnesení. Vyloučení přezkoumání merita ústavní stížnosti by bylo podle navrhovatelky dalším krokem posouvajícím hranice dovoleného blíže k totalitnímu způsobu vládnutí, když napadené usnesení by mohlo být kdykoli v budoucnu zneužito jako argument pro přípustnost dalšího obdobného protiústavního kroku. Bude-li však, kromě jeho prohlášení za nezákonné a protiústavní, zrušeno napadené usnesení Ústavním soudem ex tunc, takové zneužití již bude značně limitováno a demokratický právní řád bude mnohem lépe chráněn před dalšími útoky moci výkonné na právo na samosprávu. 7. Zásah do svého práva na samosprávu spatřuje navrhovatelka v tom, že zasedání zastupitelstva konané dne 6. 4. 2020 od 17:00, tedy ještě před nabytím účinnosti usnesení vlády č. 388, mělo nuceně omezený program, navrhovatelka nemohla projednávat např. body týkající se nakládání s majetkem nebo významnější investice. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Návrh byl posouzen plénem Ústavního soudu na základě jeho Rozhodnutí o atrahování působnosti ze dne 25. 3. 2014, podle kterého si plénum vyhrazuje rozhodování v případech, kdy je účastníkem řízení nebo vedlejším účastníkem řízení vláda. 9. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly naplněny předpoklady pro řízení před Ústavním soudem. Návrh byl podán osobou zastoupenou advokátem podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a je z něj patrné, čeho se navrhovatelka domáhá. Dále Ústavní soud posuzoval, zda je příslušný k projednání návrhu, zda je navrhovatelka osobou oprávněnou k podání návrhu a zda je návrh přípustný. 10. Navrhovatelka uvádí, že její oprávnění k podání ústavní stížnosti vyplývá z § 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, lhůtu k podání ústavní stížnosti odvozuje od data vydání napadeného usnesení. Navrhovatelka se domnívá, že její návrh splňuje podmínky § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost svým významem podstatně převyšuje její vlastní zájmy. Napadené usnesení se dle navrhovatelky týká všech územních samosprávných celků v České republice a ve svém důsledku i všech obyvatel České republiky, a ohrožuje principy demokracie a právního státu, neboť fungující místní samospráva je důležitým pilířem demokracie. 11. Napadené usnesení - o přijetí krizového opatření omezujícího konání zastupitelstev územních samosprávných celků (konání výhradně na dálku, v omezeném rozsahu projednávaných otázek a při vyloučení veřejnosti) - bylo vládou přijato podle § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. K posouzení procesních předpokladů pro projednání předmětného návrhu je nutné se nejprve zabývat právní povahou napadeného usnesení. 12. V usnesení ze dne 21. 4. 2020 Pl. ÚS 7/20 Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené usnesení vlády není opatřením obecné povahy,