Pl.ÚS 16/15 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 16/15 ze dne 23. 8. 2016 334/2016 Sb. N 154/82 SbNU 439 K řízení o určení, zda tu manželství je či není, po ztrátě způsobilosti jednoho z „manželů“ být účastníkem řízení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ze dne 23. srpna 2016 sp. zn. Pl. ÚS 16/15 ve věci návrhu Okresního soudu v Břeclavi na zrušení § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky (nález byl vyhlášen pod č. 334/2016 Sb.). Ustanovení § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, týká-li se řízení o určení, zda tu manželství je či není, se dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušuje. Odůvodnění A. Rekapitulace návrhu 1. Navrhovatel - Okresní soud v Břeclavi (dále jen "okresní soud") - se s odvoláním na čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, kterým zruší § 376 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále též jen "z. ř. s."). 2. V návrhu okresní soud uvedl, že "usnesením ze dne 26. 11. 2014 č. j. 23 Nc 1593/2014-13 zahájil řízení o určení, zda je nebo není manželství uzavřené mezi I. Č. a A. Č., roz. P.", a to z důvodu existence podezření, že manželství nevzniklo, neboť v souvislosti se sňatečným obřadem nebyly ve smyslu ustanovení § 677 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen "obč. zákoník") splněny takové náležitosti, na jejichž uplatnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat; v daném případě mohlo jít o případ, kdy jeden ze snoubenců trpěl takovou duševní poruchou, která mu bránila vytvořit si vlastní vůli, a vůle k uzavření manželství zcela chyběla. Podáním ze dne 5. 1. 2015 oznámila obec Hrušky, že I. Č. zemřel. V dané situaci by soud měl podle ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s. zastavit řízení. Navrhovatel však vychází ze samotné podstaty projednávané věci, která spočívá v určení, zda tu manželství je či není, kdy pojmovým znakem tzv. zdánlivého manželství či neexistenčního manželství (pozn. správně má být "neexistentního manželství") je fakt, že manželství vůbec nevznikne; takové manželství nemůže vyvolávat statusové a s ním spojené právní následky, nelze tedy vůbec hovořit o manželství. Smrtí účastníka řízení by proto nemohlo podle hmotného práva dojít k zániku právního vztahu, jestliže v daném případě šlo pouze o manželství zdánlivé, neboť tento právní vztah ani nevznikl. Podle navrhovatele by zastavení řízení z důvodu ztráty způsobilosti jednoho z manželů být účastníkem řízení po zahájení řízení tak mohlo vést k faktickému zhojení původně pouze domnělého a zdánlivého manželství. 3. Okresní soud dále připomenul, že manželství je klíčový statkový (pozn. správně má být "statusový") poměr a jakákoliv nejistota je nežádoucí, proto může zdánlivé manželství představovat narušení veřejného pořádku a dobrých mravů, tudíž existuje veřejný zájem na tom, aby to, zda manželství je uzavřeno či není, bylo rozhodnuto najisto. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení (smrt) jednoho z manželů po zahájení řízení o určení, zda manželství je či není, jež bylo zahájeno z moci úřední, by tedy neměla být překážkou řízení. K tomu soud doplnil eventuální důsledky v rovině majetkoprávní s dopadem na dědické řízení podle zákonných dědických tříd a ocitoval čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 4. V závěru navrhovatel vyjádřil myšlenku, že "opomněl-li zákonodárce umožnit soudu pokračovat v řízení o tom, zda je či není manželství, které bylo zahájeno z úřední povinnosti, je toto v rozporu s ústavním pořádkem a veřejným zájmem, neboť zastavením tohoto řízení z důvodu ztráty způsobilosti účastníka by došlo ke zhojení manželského stavu, kdy soud v řízení pouze deklaruje, že manželství nevzniklo". B. Dikce napadeného ustanovení a jeho systematické zařazení 5. Ustanovení § 376 odst. 1 z. ř. s., jehož zrušení se navrhovatel domáhá, zní: "Ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví." 6. Toto ustanovení je zařazeno do části druhé zákona s označením "Zvláštní část" hlavy páté "Řízení ve věcech rodinněprávních" dílu prvního "Průběh řízení" oddílu prvního "Řízení ve věcech manželských a partnerských" pododdílu druhého "Řízení ve statusových věcech manželských", tj. v souboru ustanovení § 371 až 398. Zákon o zvláštních řízeních soudních reguluje tři řízení ve statusových věcech manželství, a to: - o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství), - o neplatnost manželství, - o rozvod manželství. Předmětný pododdíl je dále strukturován prostřednictvím skupinových nadpisů, a to na obecná ustanovení (§ 371-372), řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství (§ 373-382) a řízení o rozvod manželství (§ 383-398). 7. Ze systematického zařazení napadeného ustanovení vyplývá, že je přímo aplikovatelné ve dvou ze tří statusových věcí manželských, tj. v řízení o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství), a v řízení o neplatnost manželství (pozn. ve třetí věci, tj. v řízení o rozvod manželství je stejný důsledek ztráty způsobilosti být účastníkem po zahájení řízení upraven samostatně v § 386 z. ř. s.). C. Vyjádření účastníků 8. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření nejprve stručně popsala obsah návrhu a poté se věnovala deskripci zákonodárného procesu se závěrem, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli (s výjimkou podpisu předsedkyně Poslanecké sněmovny z důvodu rozpuštění této komory) a byl řádně vyhlášen. Připomenula, že napadené ustanovení bylo schváleno ve znění předloženém vládou (pouze došlo k přečíslování v důsledku vložení nových paragrafů) a důvodová zpráva uváděla, že návrh zákona je v plném souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. S ohledem na tento stav vyjádřila stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem, a že je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s návrhem okresního soudu posoudil ústavnost napadeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí. 9. Senát Parlamentu České republiky nejprve zrekapituloval obsah návrhu a jeho odůvodnění. Poté se vyjádřil k jemu příslušející části zákonodárného procesu a konstatoval, že postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V další části doplnil, že důvodová zpráva povšechně uvádí, že navržená právní úprava vychází ze stávající právní úpravy, a upozornil na doktrinární názor, podle něhož za stávajícího právního stavu soud řízení o neexistenci manželství zastaví vždy, současně doporučující přijetí do budoucna řešení, jímž by bylo možné takové řízení dokončit i po smrti jednoho z manželů. K tomu Senát dodal, že nelze přehlédnout, že zatímco možnost soudního prohlášení manželství v některých případech za neplatné, třebaže zaniklo smrtí manžela, má oporu v hmotném právu (§ 684 odst. 2 obč. zákoníku), u neexistentního manželství zákonodárce tuto možnost nepřipustil. Posléze Senát připomenul, že ztrátu způsobilosti být účastníkem s následkem zastavení řízení zakotvil zákonodárce obdobně v případě řízení o rozvod manželství. Rozhodnutí o návrhu okresního soudu ponechal na Ústavním soudu. 10. Vláda a veřejná ochránkyně práv oznámily Ústavnímu soudu, že nevyužijí svého práva vstoupit do řízení. D. Zjištění ze spisu okresního soudu 11. Ze spisu okresního soudu sp. zn. 23 Nc 1593/2014 Ústavní soud zjistil, že na jeho adresu (k rukám JUDr. Josefa Mužíka, předsedy soudu) byl dne 21. 11. 2014 odeslán podnět k zahájení řízení sepsaný samosoudkyní téhož soudu (Mgr. Danielou Klobásovou), jehož přílohou byl rozsudek ve věci omezení svéprávnosti I. Č. Soudkyně uvedla, že dle znaleckého posudku z oboru psychiatrie jmenovaný v důsledku svého psychického onemocnění není schopen pochopit důsledky uzavření manželství, ten však pouhých 5 dnů před jednáním ve věci omezení svéprávnosti (po vypracování posudku a zhlédnutí) uzavřel dne 25. 10. 2014 sňatek s A. Č., rozenou P. Soudkyně má za to, že by ve smyslu § 677 obč. zákoníku mohlo jít o zdánlivé manželství. Rozsudkem okresního soudu ze dne 6. 11. 2014 č. j. 12 Nc 118/2012-86, 12 P a Nc 287/2012 byl I. Č. omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý činit jednání ve výroku uvedená, kromě jiného, že není způsobilý uzavírat manželství (výrok I), a opatrovníkem byla jmenována obec Hrušky (výrok