Pl.ÚS 18/07 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 18/07 ze dne 15. 9. 2009 384/2009 Sb. N 202/54 SbNU 505 K soudnímu přezkumu rozhodnutí správních úřadů o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu trestně stíhanému občanovi   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým a Pavel Rychetský ze dne 15. září 2009 sp. zn. Pl. ÚS 18/07 ve věci návrhu navrhovatele Krajského soudu v Hradci Králové podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění účinném od 1. ledna 2005, (nález byl vyhlášen pod č. 384/2009 Sb.). Výrok Ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. 12. 2010. Odůvodnění I. 1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky svým návrhem domáhal, aby Ústavní soud zrušil ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění účinném od 1. ledna 2005, (dále též jen "zákon o cestovních dokladech, ve znění účinném od 1. ledna 2005"). 2. V odůvodnění svého návrhu uvedl, že rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále jen "odvolací orgán") ze dne 30. 6. 2005 č. j. 10687A/Z/2005 bylo zamítnuto odvolání Ing. M. H. do rozhodnutí Magistrátu města Hradce Králové (orgán prvního stupně) ze dne 10. 3. 2005 č. j. OS3/DV/2005 o odepření vydání cestovního pasu podle § 23 písm. c) zákona o cestovních dokladech, ve znění účinném od 1. ledna 2005. Shora jmenovaný podal do rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalobu podle části třetí hlavy II dílu 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Ze správních spisů, zejména pak z rozhodnutí orgánu prvního stupně i orgánu odvolacího krajský soud v rámci přípravy jednání zjistil, že vydání cestovního pasu na základě žalobcovy žádosti o vydání cestovního dokladu ze dne 31. 1. 2005 bylo odepřeno bez provedení žalobcem navržených důkazů s poukazem na § 23 písm. c) uvedeného zákona o cestovních dokladech, ve znění účinném od 1. ledna 2005, s tím, že správní orgán není oprávněn zkoumat důvodnost žádosti, jestliže je prokázáno, že žalobce je stíhán pro spáchání trestného činu podvodu ve spolupachatelství, tedy pro úmyslný trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody až na dvanáct let. Správní orgán nemá možnost samostatného posouzení důvodu odepření cestovního pasu a je toliko na posouzení orgánů činných v trestním řízení, zda je odepření vydání cestovního dokladu nevyhnutelné. Navrhovatel dodal, že žalobce v odstavcích V a VI žaloby (č. l. 4 a 5 soudního spisu) podrobně uvedl námitky, pro něž považuje ustanovení § 23 písm. c) zákona o cestovních dokladech, ve znění účinném od 1. ledna 2005, za odporující ústavnímu pořádku. Jejich přepis do návrhu krajský soud proto považoval za zbytečnou duplicitu a jelikož žalobcem vznesené pochybnosti sdílí, odkázal na jím uvedenou argumentaci a navrhl napadené ustanovení zrušit. 3. Ústavní soud vyzval navrhovatele, aby svůj návrh doplnil o řádnou ústavněprávní argumentaci; to i proto, aby bylo možné konsolidovaný návrh (bez odkazů na obsah soudního spisu) zaslat k vyjádření oběma komorám Parlamentu České republiky. 4. V doplnění předmětného návrhu navrhovatel uvedl, že důvody, pro které považuje napadené ustanovení za rozporné s ústavním pořádkem, se v zásadě shodují s důvody, pro které Ústavní soud shledal protiústavním ustanovení § 23 písm. b) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění účinném do 31. 12. 2004; to učinil ve svém nálezu ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 12/07 (viz níže). Krajský soud jako navrhovatel přitom poukázal zejména na skutečnost, že napadené ustanovení zákona o cestovních dokladech, ve znění účinném od 1. ledna 2005, neposkytuje správnímu orgánu rozhodujícímu o odnětí cestovního dokladu nebo o odepření vydání cestovního dokladu k žádosti orgánu činného v trestním řízení jakoukoliv možnost úvahy v rámci podmínky, že zásah do práv musí být v demokratické společnosti nevyhnutelný, resp. nezbytný. Je-li totiž splněn zákonný důvod - žádost orgánu činného v trestním řízení, jestliže je proti občanovi vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně 3 léta - nemá správní orgán vůbec žádný prostor pro správní uvážení o nezbytnosti či přiměřenosti takového opatření a cestovní doklad musí odejmout nebo jeho vydání odepřít, což ve svých důsledcích výrazně limituje i možnosti přezkumu správním soudem. Citované ustanovení tak omezuje právo držitele cestovního dokladu nebo žadatele o cestovní doklad domáhat se u soudu či u jiného orgánu ochrany svých práv takovým způsobem, aby nebylo vyloučeno ústavně garantované posouzení zásahu do jeho práv z hlediska nevyhnutelnosti či nezbytnosti omezení svobody pohybu. Dle navrhovatele tak napadené ustanovení neumožňuje obecným soudům dostát jejich povinnostem při ochraně základních práv či svobod jednotlivce, jestliže přezkoumávají žádosti orgánu činného v trestním řízení o odejmutí cestovního dokladu nebo o odepření vydání cestovního dokladu osobě, proti které se vede trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně na 3 léta; to představuje nerespektování principů zakotvených v čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tím je upřeno dotčenému jedinci právo na účinnou soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, což v konečném důsledku vede k porušení čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z toho důvodu postupoval krajský soud podle § 95 odst. 2 Ústavy České republiky. II. 5. Ústavní soud si k návrhu vyžádal vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. 6. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je uvedeno, že napadené ustanovení obsahoval tisk č. 605 IV. volebního období - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V důvodové zprávě vláda výslovně uvádí, že předkládaná novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména pak plně respektuje Listinu základních práv a svobod tam, kde se stanoví právo na svobodu pohybu a pobytu. Dále pak je celý návrh novely v souladu s právem Evropských společenství a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, jež předmětné i související právní vztahy upravují. První čtení tohoto tisku proběhlo dne 7. dubna 2004. Návrh zákona byl přikázán k projednání Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednal tisk č. 605 dne 14. dubna 2004 na své 33. schůzi, přičemž k návrhu novely zákona č. 329/1999 Sb. pozměňovací návrh podán nebyl. Druhé čtení tisku 605 proběhlo dne 16. června 2004 a k napadenému ustanovení pozměňovací návrh přednesen nebyl. Třetí čtení proběhlo dne 30. června 2004. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila, neboť ze 185 přítomných poslanců pro návrh zákona hlasoval 171 poslanec, proti byli 2 poslanci. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu dne 15. července 2004. Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však zákona o cestovních dokladech netýkaly. Poslanecká sněmovna o zákonu vráceném Senátem opětovně hlasovala dne 24. září 2004. Pro návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů předložených Senátem se ze 194 přítomných poslanců vyslovilo 96 poslanců, proti bylo 38 poslanců. Návrh nebyl přijat, neboť předepsané kvórum činilo 98 hlasů. Poté Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, a to ze 194 přítomných poslanců bylo pro 130 poslanců, proti 14 poslanců. Zákon obsahující napadené ustanovení prezident republiky podepsal dne 18. října 2004. Novela zákona byla schválena potřebnou většinou pos