Pl.ÚS 19/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 19/25 ze dne 1. 10. 2025 430/2025 Sb. Platy soudců XX - restrikce platů soudců pro rok 2025   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 19/25 dne 1. října 2025 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajka), Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Jana Svatoně, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu Okresního soudu v Děčíně na zrušení části § 4 ve slovech „pro soudce 121 685 Kč“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ustanovení § 4 ve slovech „pro soudce 121 685 Kč“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. V nálezu Ústavní soud posuzuje ústavnost dočasné restrikce soudcovských platů stanovené zákonem pro rok 2025. 2. Soudce Okresního soudu v Děčíně JUDr. Štěpán Klapka (dále jen „žalobce“) se žalobou podanou u Okresního soudu v Děčíně (dále také „okresní soud“ či „navrhovatel“) domáhá proti České republice – Okresnímu soudu v Děčíně zaplacení doplatku platu a doplatku víceúčelové paušální náhrady výdajů za únor 2025. Po rozšíření žaloby žalobce požaduje tytéž doplatky za měsíce březen a duben 2025. Napadená právní úprava je podle žalobce protiústavní. 3. Okresní soud v Děčíně se v řízení o žalobě (vedené pod sp. zn. 22 C 133/2025) obrátil na Ústavní soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) s návrhem na zrušení části § 4 ve slovech „pro soudce 121 685 Kč“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Za leden 2025 žalobce doplatek nežádá. Ústavní soud vychází z toho, že soudkyně a soudci, tedy i žalobce, za tento měsíc obdrželi plat i náhrady ve výši vypočtené – s ohledem na mezeru v zákoně – s odkazem na judikaturu Ústavního soudu na základě 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v roce 2023. Napadenou právní úpravu zákonodárce přijal až poté. Účinnosti nabyla dne 7. 3. 2025 a podle přechodného ustanovení zákona č. 57/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se výše platové základny stanovená v napadeném ustanovení vztahuje zpětně i na období od 1. 1. 2025. II. Argumentace navrhovatele 5. Navrhovatel se domnívá, že okolnosti, způsob a zdůvodnění aktuálního zásahu do platu soudců nesplňují kritéria vymezená judikaturou Ústavního soudu a představují její přímé popření. 6. Snížení a zmrazení platu soudců považuje navrhovatel za neústavní již z toho důvodu, že platová restrikce dopadá výlučně do platových poměrů soudců. V důsledku zákona č. 57/2025 Sb. došlo k faktickému snížení již dosahovaného platu, který byl soudcům vyplacen za leden 2025 a který vycházel z aktuální judikatury Ústavního soudu. Ve vztahu k soudcům jde o snížení platu o 6 %. Vztaženo k platu dosahovanému soudci za období roku 2024 zůstává plat na stejné úrovni. Důsledkem zmíněné novelizace zákona je zvýšení platů představitelů o cca 6,9 % za současného snížení a dalšího „zmrazení“ platu soudců. Od 1. 1. 2025 dochází k paušálnímu zvýšení platového tarifu, ke zvýšení platových tarifů učitelů, k růstu platů pro příslušníky bezpečnostních sborů, hasičů a policistů. Soudci tak zůstávají jedinou kategorií představitelů státní moci, u nichž došlo ke zmrazení (resp. snížení) platu. 7. Navzdory zásahům do platu soudců je v důvodové zprávě k novele uvedeno, že pro rok 2025 lze očekávat zvýšení HDP o 2,7 %, zvýšení objemu mezd a platů o 6,4 % a zvýšení průměrné mzdy o 7,2 %. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, ve 4. čtvrtletí roku 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti 3. čtvrtletí. V rozporu se zásadou proporcionality je snížení platové základny soudců ve faktickém rozporu s trendem růstu mezd zaměstnanců v národním hospodářství. 8. Zákonodárce nepodložil platovou restrikci reálnou argumentací, která by ve smyslu judikatury Ústavního soudu obsahovala komplexní ekonomický rozbor, z něhož by byly patrny možnosti státního rozpočtu v návaznosti na hospodářskou situaci státu a který by umožňoval srovnání s platovými poměry představitelů moci zákonodárné a výkonné. Platová restrikce je odůvodněna rozpočtovými deficity státu, což je argument, který se cyklicky opakuje ve všech normách zakotvujících platové „mrazení“ či snížení. Systémová platová solidarita soudců s ostatními zaměstnanci v národním hospodářství je přitom zakotvena v platovém automatu, přičemž toto nastavení zakládá neměnnost a stabilitu systému výpočtu platu soudců. 9. Neústavnost platové restrikce spočívá podle navrhovatele také v absenci řádného projednání s představiteli soudní moci. 10. Snížení platu soudců je dále v rozporu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále také „SDEU“), podle které musí platové restrikce tvořit součást obecnějšího rámce, jehož cílem je zajistit, aby se na sledovaném rozpočtovém úsilí podílela širší skupina příslušníků státní správy. Rozhodnutí o snížení či zmrazení platu soudců musí být založeno na pravidlech, která jsou objektivní, předvídatelná, stabilní a transparentní. Opatření zasahující do platu soudců musí být výjimečné, dočasné a proporcionální danému cíli, což podle navrhovatele nebylo splněno. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že SDEU považuje za významné, zda jde o výjimečné opatření či o setrvalý nebo opakující se stav. K zásahům do platu soudců přitom došlo již 16krát, novela zákona o platu soudců byla přijata jen několik měsíců poté, co Ústavní soud vyslovil nepřípustnost zásahu, který byl fakticky identický se zásahem nynějším. 11. Navrhovatel předkládá názor žalobce, že skutkové okolnosti nynějšího snížení platu soudců zakládají důvodnost zpětného doplacení platu stejně jako ve věci sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. 5. 2024 (211/2024 Sb.). Opačný přístup by vedl moc zákonodárnou a výkonnou k úvahám o platových restrikcích soudců, které by se i přes zásahy Ústavního soudu alespoň na čas vyplatily. III. Vyjádření k návrhu 12. Ústavní soud zaslal návrh k vyjádření Parlamentu jako účastníkovi řízení (§ 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a dále vládě a veřejnému ochránci práv jako potenciálním vedlejším účastníkům řízení (§ 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu). Vláda vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice. Veřejný ochránce práv sdělil Ústavnímu soudu, že tohoto oprávnění nevyužije. 13. Své vyjádření k návrhu jako amicus curiae Ústavnímu soudu zaslala rovněž Soudcovská unie České republiky, z. s. (dále jen „Soudcovská unie“). 14. Ústavní soud dále obdržel žádost o přednostní projednání věci od předsedy Okresního soudu v Děčíně (jednajícího za okresní soud v pozici žalovaného v původním sporu). Podle předsedy Okresního soudu v Děčíně platová restrikce, která je předmětem posouzení v tomto řízení, „není ve svém důsledku natolik intenzivní, aby vystavila soudce riziku materiální nejistoty (a tím bezprostředně narušila soudcovskou nezávislost)“. V současné době ovšem paralelně probíhají před obecnými soudy řízení o platových žalobách soudců, které stojí na dvou různých argumentačních základech. Některé žaloby vychází z protiústavnosti napadené části zákona a v řízeních se vyčkává na rozhodnutí Ústavního soudu v této věci. Jiné žaloby vychází z přímé aplikovatelnosti primárního práva Evropské unie a judikatury SDEU a soudci, kteří „šli touto cestou“, jsou se svými žalobami úspěšní. Vzhledem k této „dvojkolejnosti“ platových žalob bude docházet k nerovnostem v platovém ohodnocení soudců. Proto žádá o přednostní projednání věci. O této žádosti Ústavní soud formálně nerozhodoval, neboť nebyla podána účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení, Ústavní soud ji však zmiňuje právě pro uvedený kontext. III.1 Vyjádření komor Parlamentu 15. Poslanecká sněmovna ve vyjádření shrnula průběh projednávání a schválení návrhu zákona, kterým bylo do právního řádu vloženo napadené ustanovení a který byl vydán jako zákon č. 57/2025 Sb. 16. Návr