Pl.ÚS 2/26 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 2/26 ze dne 24. 2. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Michala Bartoně, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Jana Svatoně, Jana Wintra (soudce zpravodaje) a Daniely Zemanové o ústavní stížnosti Ondřeje Thora, zastoupeného JUDr. Bc. Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem Politických vězňů 1531/9, Praha, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2025 č. j. Vol 24/2025-30, spojené s návrhem na vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 3. a 4. 10. 2025, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a Státní volební komise a Jaroslava Foldyny, Ing. Libora Turka, Ph.D., Ing. Michala Kučery, Mgr. Kateřiny Stojanové, Ing. Vladimíra Pikory, Ph.D., Mgr. Richarda Brabce, Mgr. Zuzany Mrázové (dříve Schwarz Bařtipánové), Mgr. Jana Richtera, Ing. Bereniky Peštové, Ph.D., Ing. Pavla Růžičky, Ing. Evy Fialové, Mgr. Tomáše Kohoutka, MBA a Mgr. Jana Papajanovského jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění I. Vymezení věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatel ústavní stížností napadá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ("NSS") o jím podané volební stížnosti s tvrzením o porušení čl. 1, čl. 3, čl. 21 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a čl. 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ("Protokol"). Současně se stěžovatel domáhá vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 3. a 4. 10. 2025, a vznáší další s tím související návrhy na uložení povinností orgánům veřejné moci. 2. NSS napadeným rozhodnutím stěžovatelovu volební stížnost zčásti zamítl (návrh na neplatnost volby kandidátů zvolených v Ústeckém kraji) a zčásti odmítl (návrh na neplatnost volby kandidátů zvolených v ostatních volebních krajích). Odmítnutí části návrhu NSS zdůvodnil odkazem na svou judikaturu, podle níž je návrh směřující proti platnosti volby všech kandidátů věcně projednatelný jen ve vztahu k těm kandidátům, kteří byli zvoleni ve volebním kraji, kde je navrhovatel zapsán do seznamu voličů. 3. Zbytek návrhu podle NSS nemohl být úspěšný proto, že stěžovatel byl zapsán ve stálém seznamu voličů v Ústeckém kraji (kde tedy byl oprávněn zpochybnit volbu kandidátů), avšak nezákonnost shledával v postupu volebního orgánu při zastupitelském úřadu v Bratislavě. Hlasy odevzdané v tomto zvláštním volebním okrsku se však ve volbách dle losu přičítaly k výsledkům v Jihomoravském kraji. Případné pochybení zastupitelského úřadu nemohlo mít žádný vliv na volební výsledek v Ústeckém kraji. 4. NSS stěžovatelův návrh považoval za nedůvodný i s ohledem na další skutečnosti. Stěžovatel tvrdil, že mu před volbami nebylo umožněno zapsat se do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem ani požádat o vydání voličského průkazu, neboť nedisponuje platným průkazem totožnosti. Proti tomuto postupu ale podle NSS nelze brojit až v návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů. Stěžovatel měl v takovém případě uplatnit jiný prostředek ochrany, a to žalobu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku podle § 88 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ("s. ř. s.") ve spojení s § 89 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ("volební zákon"). NSS proto ani nezkoumal, zda stěžovatel požádal včas o zápis do zvláštního seznamu voličů a zda se v den voleb skutečně dostavil na velvyslanectví, kde mu dle jeho tvrzení neumožnili ve volbách hlasovat. Na výsledku řízení by to nemohlo nic změnit: i kdyby stěžovatel předložil zvláštní volební komisi doklad totožnosti, nebylo by mu umožněno volit, protože nebyl zapsán ve zvláštním seznamu voličů ani neměl voličský průkaz. To jsou předpoklady výkonu volebního práva v zahraničí podle § 6 odst. 5 či § 6a volebního zákona. II. Argumentace stěžovatele 5. V ústavní stížnosti stěžovatel vytýká NSS, že se nevypořádal s podstatou věci, neověřil stěžovatelova tvrzení ani nevyžádal další podklady. Možnost podat žalobu podle § 88 s. ř. s. podle stěžovatele není dostačující, protože vyžaduje, aby se volič dostal do kontaktu s volební komisí, která mu znemožní zapsat se do seznamu voličů nebo hlasovat. Podle stěžovatele ale stát nevede žádnou evidenci osob, kterým bylo volební právo znemožněno proto, že se neúspěšně pokusily zapsat do zvláštního seznamu voličů, nebo protože nebyly vpuštěny do volební místnosti či protože jim nebylo umožněno hlasovat kvůli chybějícím dokladům. 6. Stěžovatel je českým státním občanem, který v době voleb pobýval na Slovensku. Jako žadatel o mezinárodní ochranu disponoval pouze průkazem žadatele o azyl, vydaným Slovenskou republikou. Jeho cestovní pas byl dlouhodobě neplatný a občanský průkaz mu byl odebrán. Stěžovatel tedy neměl žádný doklad, který orgány veřejné moci uznávají při hlasování ve volbách jako průkaz totožnosti a státního občanství. I kdyby byl do zvláštního seznamu zapsán, nebylo by mu ve volbách umožněno hlasovat. Bez uznávaného dokladu totožnosti ale stěžovatel nebyl reálně schopen dosáhnout ani zápisu do zvláštního seznamu voličů. Stěžovatel v této souvislosti poukazuje na rozpor mezi interním metodickým pokynem Ministerstva zahraničních věcí (Metodický pokyn ředitele konzulárního odboru MZV č. 1/2025), který při žádosti o zápis do zvláštního seznamu voličů připouští i využití průkazu žadatele o azyl, a požadavky Ministerstva vnitra na prokazování totožnosti při samotném hlasování pouze platným občanským průkazem, cestovním pasem nebo prostřednictvím aplikace eDoklady. Se zmíněným metodickým pokynem se navíc stěžovatel nemohl seznámit, protože je interní. 7. Podle stěžovatele jsou osoby v obdobném postavení (žadatelé o mezinárodní ochranu bez občanského průkazu) fakticky vyloučeny z výkonu volebního práva. To podle stěžovatele představuje strukturální vadu volebního systému, v němž stát nebyl schopen zajistit rovné podmínky výkonu volebního práva. Pokud by takových osob bylo větší množství, mohlo by to ovlivnit výsledek voleb natolik, že by byli zvoleni jiní poslanci nebo jiné politické strany. 8. Dále stěžovatel navrhl Ústavnímu soudu, aby uložil příslušným orgánům veřejné moci, aby napravily systémové nedostatky volebního procesu tak, aby byl umožněn výkon volebního práva žadatelům o mezinárodní ochranu a dalším osobám, které objektivně nemohou disponovat občanským průkazem nebo cestovným pasem, a aby zajistily veřejnou dostupnost a předvídatelnost metodických dokumentů. Konečně stěžovatel navrhl Ústavnímu soudu, aby nařídil příslušným orgánům vyhlásit nové volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu, které by proběhly ústavně konformně a za rovných a nediskriminačních podmínek. III. Procesní předpoklady řízení 9. Stěžovatel spojil ústavní stížnost s návrhem na vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 3. a 4. 10. 2025. Tento návrh doprovodil dalšími dílčími návrhy, aby Ústavní soud uložil povinnosti příslušným orgánům veřejné moci. Pro takové výroky ale zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neposkytuje Ústavnímu soudu prostor (srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 70/06). 10. Pravomoc vyslovit neplatnost voleb, neplatnost volby kandidáta (kandidátů) nebo neplatnost hlasování náleží správním soudům jakožto soudům volebním. Naproti tomu Ústavní soud má pravomoc ústavní stížnost zamítnout, vyhovět jí nebo ji zčásti zamítnout a zčásti jí vyhovět. Vedle toho může ústavní stížnost odmítnout, pokud trpí některou z vad podle § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Dalším návrhům stěžovatele přitom nemohou vyhovět ani správní soudy. Ústavní soud tudíž stěžovatelovo podání v rozsahu návrhu na vyslovení neplatnosti voleb a dalších s tím souvisejících návrhů odmítl, protože k jejich projednání není příslušný podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu. 11. Procesní předpoklady pro projednání samotné ústavní stížnosti směřující proti usnesení NSS jsou splněny. Ústavní stížnost byla včas podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž mělo dojít k porušení jeho základních práv. Stěžovatel je řádně zastoupen advokátem. Ústavní stížnost je přípustná, protože stěžovatel (v linii přezkumu volby kandidátů) vyčerpal všechny zákonné procesní předpoklady k ochraně svých práv. 12. O ústavní stížnosti rozhodoval Ústavní soud v plénu, a to podle čl. 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. g) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2025 č. Org. 39/25, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 339/2025 Sb. Podle něj si plénum Ústavního soudu vyhrazuje rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního