Pl.ÚS 21/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 21/22 ze dne 13. 12. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu Praha-východ, za který jedná soudkyně Mgr. Pavlína Bočková, na zrušení § 96 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády, zastoupené ministrem spravedlnosti, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Návrhem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jenž byl Ústavnímu soudu doručen dne 1. 8. 2022, navrhl Okresní soud Praha-východ (dále jen "okresní soud" nebo "navrhovatel") jako soud pro mládež v řízení, které je před ním vedeno pod sp. zn. 44 Rod 2/2022, aby Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy zrušil § 96 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). 2. Okresní soud podal návrh na zrušení napadeného ustanovení v řízení ve věci dítěte mladšího patnácti let (dále jen "nezletilý"), které mělo spolu s dalšími dětmi mladšími patnácti let spáchat čin jinak trestný právně kvalifikovaný jako poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 86/2015 Sb. Konkrétně se mělo dopustit poškození oplocení pozemku a vozidla. Řízení před okresním soudem bylo zahájeno k návrhu Okresního státního zastupitelství Praha-východ (dále jen "okresní státní zastupitelství") na uložení opatření nezletilému podle § 90 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, jenž byl podán poté, co věc byla odložena příslušným policejním orgánem podle § 159a odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"). V průběhu řízení navrhl opatrovník nezletilého, advokát Mgr. Vít Tokarský, aby okresní soud podal návrh na zrušení hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Učinil tak z důvodu, že tento zákon neumožňuje zastavit řízení ve věcech dětí mladších patnácti let bez nutnosti věc meritorně projednat za účasti dítěte. Na rozdíl od dospělých pachatelů a mladistvých nemůže soud možné vady návrhu adresovat tomu, kdo návrh podal, již během předběžného projednání tohoto návrhu. Alternativně by soud měl mít možnost rozhodnout podle § 70 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, který umožňuje mimo hlavní líčení odstoupit od trestního stíhání. Zákonná úprava má podle opatrovníka nezletilého i další vady týkající se nedostatku práva na účinnou obhajobu ve fázi předcházející projednávání věci soudem. Okresní soud tuto argumentaci opatrovníka nezletilého shledal částečně opodstatněnou a podal návrh na zrušení napadeného ustanovení. II. Znění napadeného ustanovení 3. Ustanovení § 96 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, jehož zrušení se domáhá navrhovatel, zní: "§ 96 Užití předpisů o občanském soudním řízení Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje soud pro mládež v řízení podle této hlavy podle předpisů upravujících občanské soudní řízení.". 4. Napadené ustanovení odkazuje na část první hlavu III zákona o soudnictví ve věcech mládeže, v níž je upraveno řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. III. Argumentace navrhovatele 5. Navrhovatel tvrdí, že napadené ustanovení diskriminuje děti mladší patnácti let, neboť u nich na rozdíl od dospělých a mladistvých osob neumožňuje věc, v níž jde o čin jinak trestný, vyřešit bez nařízení jednání, například tzv. odklonem. Užití předpisů upravujících občanské soudní řízení je odůvodněno tím, že dítě mladší patnácti let je trestně neodpovědné, a tedy nepodléhající předpisům trestního práva. Tato skutečnost je však při samotném jednání nepodstatná. Dítě mladší patnácti let vždy předstupuje před soudce, státního zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí, ustanoveného opatrovníka a před své rodiče. Na jednání je přednášen nebo předčítán návrh, dítě je vyslýcháno, je prováděno dokazování čtením obsahů listin a přehráváním záznamů, dochází k závěrečným návrhům. Povinnost dítěte předstoupit před soud je dána z toho důvodu, že státní zástupce má, dozví-li se o jednání dítěte, v němž lze spatřovat čin jinak trestný, povinnost podat návrh na uložení opatření (§ 90 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže) a soud následně musí nařídit jednání (§ 92 zákona o soudnictví ve věcech mládeže). Jde o nevyhovující právní úpravu, což vyplývá také z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017 sp. zn. 8 Tdo 1106/2017 (publikované ve Sb. NS pod č. 42/2018), v němž byla jako spravedlivá aprobována procesně nesprávná rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu, že nejde o čin jinak trestný, přestože tato rozhodnutí byla učiněná od stolu. 6. Současný stav podle navrhovatele neodpovídá čl. 40 odst. 3 písm. b) Úmluvy o právech dítěte, publikované jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí pod č. 104/1991 Sb., podle něhož státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, usilují o vypracování zákonů a zákonných procedur, o zřizování orgánů a institucí zvlášť určených pro děti obviněné, obžalované nebo uznané vinnými z porušování trestního práva a zejména v případě potřeby o přijetí opatření k zacházení s takovými dětmi bez užití soudní procedury za předpokladu plného dodržování lidských práv a právních záruk. Není důvod, aby na dítě mladší patnácti let nebylo možné dostatečným způsobem působit již v tzv. "předprocesním" stadiu řízení, umožňuje-li to způsob spáchání činu jinak trestného, jeho následky, osoba dítěte, jeho dosavadní bezproblémové chování, výchovné prostředí, školní docházka, prospěch a v neposlední řadě jeho snaha o nahrazení škody nebo odstranění jiného škodlivého následku. V českém právním řádu je ovšem soudní procedura u dítěte mladšího patnácti let užita vždy, je-li zjištěno, že se dopustilo činu jinak trestného. Navrhovatel uznává, že ve vztahu k dětem jsou používány netrestní prostředky v občanském soudním řízení, v němž nelze použít procesní postupy ryze trestněprávní povahy. V konečném důsledku je však dítě postaveno před soud, což má pro něj mnohem závažnější následky než užité pojmy. I když výsledkem řízení nemá a nemůže být potrestání dítěte, samotné projednání je pro dítě jistým druhem trestu. 7. Navrhovatel se domnívá, že zrušením napadeného ustanovení budou odstraněny nedůvodné nerovnosti vyplývající z naznačené diskriminace. Na právech dětí mladších patnácti let tím přitom nevznikne žádná újma. Vzhledem k § 1 odst. 3 zákona o soudnictví ve věcech mládeže bude na řízení ve věcech dětí mladších patnácti let užito trestního řádu, ačkoli tyto děti nadále nebudou za své jednání trestně odpovědné a místo trestu jim bude možné uložit opatření potřebná k jejich nápravě (§ 89 odst. 1 a 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže). To vše za předpokladu, že soud na základě svého posouzení shledá návrh státního zástupce způsobilým k projednání (§ 185 až 188 trestního řádu), jakož i nutnost působit na dítě mladší patnácti let v řízení před soudem [§ 188 odst. 2 a § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu]. Tím bude naplněn požadavek stanovený v čl. 40 odst. 3 písm. b) Úmluvy o právech dítěte. IV. Shrnutí řízení před Ústavním soudem 8. Soudce zpravodaj podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh komorám Parlamentu, které jsou oprávněny jednat jeho jménem [§ 9 zákona o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon)]. Zároveň jej podle § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu zaslal také vládě a Veřejnému ochránci práv, tedy subjektům oprávněným vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. 9. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 7. 9. 2022 a Senát ve svém vyjádření ze dne 31. 8. 2022, podepsaných předsedy jednotlivých komor Ing. Markétou Pekarovou Adamovou a RNDr. Milošem Vystrčilem, shrnuly průběh legislativního procesu, v němž byl projednán a schválen zákon o soudnictví ve věcech mládeže (Poslanecká sněmovna, 4. volební období, 2002-2006, sněmovní tisk 210; Senát, 4. funkční období, 2002-2004, senátní tisk 105). 10. Dne 1. 9. 2022 obdržel Ústavní soud v zákonem předepsané lhůtě vyrozumění vlády o vstupu do řízení, o němž vláda rozhodla usnesením č. 732 ze dne 31. 8. 2022. Vláda navrhla, aby Ústavní soud návrh navrhovatele odmítl, případně zamítl, a zmocnila ministra pro legislativu