Pl.ÚS 21/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 21/25 ze dne 7. 1. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka (soudce zpravodaje), Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Wintra a Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) A. A. a 2) B. B. (jedná se o pseudonymy), zastoupených Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, a 3) nezletilé C. C. (jedná se o pseudonym) proti usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 26. března 2025 č. j. Konf 12/2024-24 a rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 11. prosince 2023 č. j. 14 P 321/2022-190, za účasti zvláštního senátu a Okresního soudu v Opavě, jako účastníků řízení, a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelé se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva zejména podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že dne 7. 12. 2021 byla v tzv. babyboxu Slezské nemocnice v Opavě nalezena nezletilá dívka ve věku 3 až 4 měsíce. Téhož dne kontaktovala D. C. (jedná se o pseudonym) primáře dětského oddělení nemocnice a orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD") Opava s tím, že je matkou dítěte umístněného do babyboxu. Následující den byl sepsán pracovnicí OSPOD Opava protokol s D. C., v němž mimo jiné uvedla údaje o nezletilé, která se má jmenovat C. C., narozená XXXX. Údaje byly ověřeny nahlédnutím do evidence obyvatel, kde bylo dítě těchto údajů nalezeno. V únoru 2022 měla D. C. podstoupit DNA test za účelem prokázání příbuzenského vztahu, na který se však nedostavila. 3. Nezletilá byla nadále vedena jako "Nezjištěno Nezjištěno" a rozsudkem Okresního soudu v Opavě ("okresní soud") ze dne 28. 6. 2022 č. j. 14 Nc 36/2022-63 byla svěřena do pěstounské péče na přechodnou dobu a poručníkem jí bylo jmenováno statutární město Ostrava. Posléze byla rozsudkem okresního soudu ze dne 6. 12. 2022 č. j. 14 P 321/2022-119 svěřena do společné pěstounské péče stěžovatelů 1) a 2). Návrh domnělé matky D. C. na určení mateřství k nezletilé C. C., narozené XXXX, zamítl okresní soud rozsudkem ze dne 26. 9. 2023 č. j. 0 Nc 7403/2023-68 jako nedůvodný, protože jako její matka v rodném listě již byla uvedena D. C. a nebylo právně ověřeno a ztotožněno, že nezletilá C. C., narozená XXXX, je nezletilá Nezjištěno Nezjištěno, narozená nezjištěného dne, nalezená 7. 12. 2021 v babyboxu Slezské nemocnice v Opavě. 4. Ústavní stížností napadeným rozsudkem okresní soud určil, že za den narození nezletilé Nezjištěno Nezjištěno platí XXXX (výrok I), že nezletilá ponese osobní jméno "C." a příjmení "A." (výrok II), společnými poručníky jmenoval stěžovatele 1) a 2), kteří budou nezletilou zastupovat a spravovat její majetek namísto rodičů, čímž změnil rozsudek okresního soudu ze dne 28. 6. 2022 č. j. 14 Nc 36/2022-63 (výrok III), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV). 5. V návaznosti požádali stěžovatelé 1) a 2) Magistrát města Opavy, odbor vnitřních věcí, oddělení matriky (dále jen "matriční úřad"), o přidělení rodného čísla a vydání rodného listu nezletilé C. A. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2024 č. j. MMOP 62348/2024/7060/2024/VNIT matriční úřad žádost zamítl. Vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 5. 6. 2024 č. j. MSK 68119/2024 rozhodnutí matričního úřadu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Matriční úřad rozhodnutím ze dne 7. 8. 2024 č. j. MMP 129829/2024/7060/2024/VNIT žádost opětovně zamítl. Vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 25. 9. 2024 č. j. MSK 117573/2024 rozhodnutí matričního úřadu potvrdil a odvolání zamítl s odůvodněním, že není pochyb o tom, že narození dítěte odloženého do babyboxu Slezské nemocnice Opava dne 7. 12. 2021 již bylo zapsáno pod identitou C. C., a proto není možné vydání rodného listu a přidělení rodného čísla, kterému musí předcházet provedení zápisu o narození dítěte nezjištěné totožnosti. 6. Stěžovatelé 1) a 2) poté podali ke zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen "zákon č. 131/2002 Sb."), návrh na řešení pozitivního kompetenčního sporu mezi okresním soudem a vedlejším účastníkem ohledně určení identity nezletilé nalezené v babyboxu Slezské nemocnice Opava dne 7. 12. 2021; navrhli, že příslušný vydat rozhodnutí v předmětné věci je správní orgán v řízení podle zákona o matrikách a aby zvláštní senát vyslovil nicotnost napadeného rozsudku okresního soudu. Zvláštní senát ústavní stížností napadeným usnesením návrh stěžovatelů 1) a 2) odmítl. Dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka kompetenčního sporu, protože okresní soud rozhodoval v řízení podle § 864 občanského zákoníku o určení osobního jména a příjmení dítěte (které může spojit s řízením o určení místa a data narození nezletilé), zatímco správní orgány rozhodovaly v řízení podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), o přidělení rodného čísla fyzické osobě. II. Argumentace stěžovatelů 7. Stěžovatelé namítají, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno primárně právo nezletilé stěžovatelky na respektování jejího soukromého života, jehož součástí je i právo na registraci narození a na přístup k dokladům totožnosti (odkazují na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 11. 2023 ve věci G. T. B. proti Španělsku, stížnost č. 3041/19). První pochybení v souvislosti s tímto právem nastalo, když orgány veřejné moci nedodržely zákonem stanovený postup pro dítě nalezené v babyboxu, protože Policie ČR a matriční úřad nebyly řádně a včas informovány a nebylo provedeno nutné šetření ke zjištění totožnosti dítěte. 8. Uvedený postup vedl ke druhému pochybení spočívajícímu v tom, že okresní soud vydal rozsudek, jímž určil totožnost dítěte, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, protože nemohl rozhodnout o datu narození a jméně a příjmení dítěte nezjištěné totožnosti, aniž by o něm před tím byl učiněn zápis do matriční knihy narození. Tím vytvořil duplicitní identitu nezletilé stěžovatelky, která nebyla pro další orgány uznatelná. 9. Třetí pochybení spatřují stěžovatelé v postupu matričních úřadů, které jim odmítly vydat rodný list pro nezletilou stěžovatelku na jméno C. A., případně mohly vydat či zahájit neformální jednání o vydání rodného listu na jméno C. C.; po dobu osmi měsíců jim odmítaly vydat rodný list (a s ním spojené rodné číslo), aniž by se pokusily zmírnit negativní dopady absence rodného listu. 10. Porušení některých dalších práv spatřují v tom, že v důsledku nevydání rodného listu byla nezletilá po dlouhou dobu bez možnosti přístupu k bezplatné zdravotní péči, nemohla být legálně přihlášena k předškolnímu vzdělávání a rodina čelila ztíženému získávání finanční podpory a omezené možnosti cestování a rozvíjení rodinných vztahů. I když některé z těchto dopadů již fakticky netrvají, neboť stěžovatelé disponují od 31. 10. 2024 rodným listem na jméno nezletilé stěžovatelky, dokreslují závažnost původního zásahu. Orgány veřejné moci namísto toho, aby se snažily situaci vyřešit a tuto odčinit, trvaly na formálních požadavcích bez ohledu na negativní dopady, což učinil i zvláštní senát, který se důsledky nastalé situace nezabýval. Nevyslovením nicotnosti rozsudku okresního soudu navíc bylo stěžovatelům znemožněno domáhat se případného nároku na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 11. Ústavní soud se nejprve zabýval splněním procesních předpokladů, což bylo třeba zkoumat u každého ze stěžovatelů samostatně ve vztahu ke každému z napadených rozhodnutí. III. 1 Nezletilá stěžovatelka 3) 12. Protože ústavní stížnost podali za nezletilou stěžovatelku stěžovatelé 1) a 2) coby její poručníci, Ústavní soud nejdříve zvažoval, zda tak mohli s ohledem na možný střet zájmů učinit a případně zda jí bylo třeba jmenovat opatrovníka. 13. Podle § 892 odst. 3 občanského zákoníku platí, že rodič coby zákonný zástupce nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (viz též §