Pl.ÚS 24/01 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 24/01 ze dne 30. 4. 2002 235/2002 Sb. N 54/26 SbNU 85 Volební výbor PS PČR - podmínky a procedura volby Rady České televize   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v plénu dne 30. 4. 2002 o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu ČR na zrušení ustanovení § 46a zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ve znění zákona č. 47/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Ústavní soud obdržel dne 14. 8. 2001 návrh skupiny 23 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 46a zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním, že podle jejich názoru je předmětné ustanovení v rozporu s čl. 4 odst. 3 a čl. 21 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Uvedený návrh je odůvodněn takto: Zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi (ve znění zák. č. 36/1993 Sb., zák. č. 253/1994 Sb., zák. č. 301/1995 Sb. a zák. č. 39/2001, dále jen "zákon o České televizi") jsou stanoveny podmínky a také procedura volby Rady České televize, tedy orgánu, který je volen občany (správně ovšem Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky) za účelem kontroly činnosti České televize. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o České televizi jsou kandidáti voleni z řad občanů na základě návrhů organizací a sdružení představujících kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy jsou doručovány Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna"), která je také podle zákona o České televizi oprávněna volit a odvolávat jednotlivé členy Rady České televize. Možnost být zvolen za člena Rady České televize je zákonem dána všem, kteří splňují kritéria zákona o České televizi, tedy těm, kteří jsou způsobilí k právním úkonům, mají trvalý pobyt na území České republiky a jsou bezúhonní, tak jak je určeno v ustanovení § 4 odst. 3 zákona o České televizi. Částí třetí, článek IV bod 2 zákona č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů, byl změněn (doplněn) také zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., a to tak, že pro účely volby členů Rady České televize se zřizuje volební výbor. Volební výbor Poslanecké sněmovny je pak v souladu s ustanovením § 46a zákona o jednacím řádu povinen vybrat z navržených kandidátů na členy Rady České televize trojnásobek počtu členů Rady České televize, to za předpokladu, je-li počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími, splňujících předpoklady podle zákona o České televizi, vyšší než je právě trojnásobek počtu členů Rady České televize, kteří mají být zvoleni. Skupina senátorů jako navrhovatel spatřuje v dosavadním znění napadeného ustanovení § 46a zákona o jednacím řádu rozpor a) s ustanovením čl. 21 odst. 1 Listiny, který zní: "Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců." b) s ustanovením čl. 21 odst. 4 Listiny, který zní: "Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím." c) s ustanovením čl. 4 odst. 3 Listiny, který zní: "Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky." Stávající text zákona o jednacím řádu ustanovením napadeného § 46a cit. zák. omezuje, podle názoru navrhovatelů, neospravedlnitelně nezadatelné právo občanů podílet se na správě veřejných věcí prostřednictvím svých zástupců, a to způsobem, který nemá oporu (zřejmě v ústavních zákonech či zákonech, protože navrhovatelé blíže tuto tezi neupřesnili). Tím, že byl ustaven volební výbor, kterému byla svěřena kompetence jinak svěřená zákonem o České televizi všem poslancům Poslanecké sněmovny, jsou z možnosti volit (a navíc svou volbou usilovat před svými voliči o opětovné zvolení) vyloučeni všichni poslanci - nečlenové předmětného volebního výboru a tím tedy i ti občané, které poslanci - nečlenové volebního výboru reprezentují. Tím je omezeno právo těchto občanů podílet se na správě veřejných věcí (tedy prostřednictvím volby členů Rady České televize na správě České televize v rozsahu stanoveném zákonem o České televizi). Současný text zákona o jednacím řádu takto ustanovením napadeného § 46a omezuje neospravedlnitelně nezadatelné právo občanů mít za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Neexistují žádná pravidla (kritéria) pro tuto činnost volebního výboru, spočívající ve způsobu posuzování podaných návrhů (na kandidáty pro volby do Rady České televize) a vedoucí k výběru pouze takového počtu kandidátů "...splňujících předpoklady podle tohoto zákona." odpovídajícího trojnásobku počtu členů Rady České televize pro vlastní volbu členů Rady Poslaneckou sněmovnou. Tím je zabráněno podstatné části kandidátů být volen tím sborem, který je k tomu zákonem určen, totiž celou Poslaneckou sněmovnou, tedy mít za rovných podmínek přístup k voleným funkcím. Poslanecká sněmovna navíc k provedení napadeného ustanovení sice v souladu s § 46a odst. 3 zákona o jednacím řádu se usnesla na podrobnostech postupu (usnesení č. 1616), ale nad rámec zákonného zmocnění svým usnesením č. 8 omezil volební výbor právo kandidátů předstoupit před (i jen) volební výbor Poslanecké sněmovny pouze na určitou část kandidátů z těch, kteří jinak splňují předpoklady pro možnost volby za člena Rady České televize. Stávající text napadeného ustanovení § 46a navíc v odstavci 2 v části ".a z navržených kandidátů splňujících předpoklady podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady." je zmatečný, neboť není jednoznačné, který zákon je míněn formulací ".tohoto zákona.", když zákon o České televizi není vůbec v zákoně o jednacím řádu citován a zákon o jednacím řádu nemohl mít zákonodárce v dané souvislosti na mysli. Napadené ustanovení zákona o jednacím řádu je v rozporu s právem občana (tedy i kandidáta na člena Rady České televize) na to, aby zákonná omezení základních práv, tedy i práva mít přístup za rovných podmínek k voleným a jiným veřejným funkcím, platila stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Samo napadené ustanovení v dispozici se opírá o hypotézu ".kandidátů splňujících předpoklady.", ale poté omezení stát se objektem volby se vztahuje jen na část kandidátů (na ty, které bez zadání kritérií, tedy svévolně, určí volební výbor). Má-li se tedy už i možnost být "připuštěn" k volbě za člena Rady České televize stát pouze předmětem politických stranických dohadů a licitací a třeba kompromisů, a to jen navíc stran parlamentních, bylo by příslušné ustanovení zákona o České televizi (§ 4 odst. 2) o tom, které subjekty předkládají návrhy kandidátů na členy Rady (právě subjekty mimo politické strany, tedy zájmové a profesní organizace a sdružení občanů) ustanovením zavádějícím až zmatečným. Avšak i z pohledu této věcné argumentace je zavádějícím až zmatečným samo napadené ustanovení. Tento vývod ostatně podporuje i fakt, že zákonodárce stanovil okruh objektů volby normou hmotněprávní (zákon o české televizi) a způsob volby upravuje normou procesní. Navrhovatelé proto žádali, aby Ústavní soud napadenou část zákona zrušil pro rozpor s čl. 4 odst. 3 a čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny. II. Ústavní soud si k posouzení návrhu vyžádal vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu. Poslanecká sněmovna ve vyjádření uvedla, že zákon č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů, v části třetí článek IV bod 2 upravuje zřízení volebního výboru Poslanecké sněmovny a jeho činnost s tím, že podrobnosti postupu výboru upraví sama Poslanecká sněmovna svým usnesením. Tato úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Přímo v Ústavě je upravena pravomoc obou komor Parlamentu zřizovat jako své orgány výbory a komise, přičemž Ústava neurčuje, které výbory mají být konkrétně zřizovány. Komory mohou zřídit své výbory svým usnesením nebo jejich zřízení může být určeno zákonem. Jedná se de facto o pravomoc komor autonomně zřizovat své orgány. V Poslanecké sněmovně jsou výbory ustavovány v souladu s § 115 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podle zásad poměrného zastoupení s vý