Pl.ÚS 25/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 25/22 ze dne 11. 4. 2023 123/2023 Sb. N 55/117 SbNU 237 Obecně závazná vyhláška města Krásná Lípa č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 25/22 dne 11. dubna 2023 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Jana Svatoně, Pavla Šámala (soudce zpravodaj), Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 5 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Krásná Lípa č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, za účasti města Krásná Lípa, sídlem Masarykova 246/6, Krásná Lípa, zastoupeného JUDr. Evou Ruthovou, advokátkou, sídlem Zhořelecká 367, Varnsdorf, jako účastníka řízení, takto: Ustanovení čl. 5 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Krásná Lípa č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ministerstvo vnitra (dále jen "navrhovatel") se dne 1. 9. 2022 návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného ustanovení obecně závazné vyhlášky města Krásná Lípa č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, (dále jen "napadená vyhláška") pro rozpor s čl. 1 větou první Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a § 10e zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o místních poplatcích"). 2. Město Krásná Lípa (dále jen "město") napadenou vyhláškou zavedlo místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství podle § 10d odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích. Podle čl. 4 odst. 1 napadené vyhlášky výše poplatku za poplatkové období činí 1 100 Kč. V čl. 5 této vyhlášky město upravilo osvobození a úlevy, přičemž mimo jiné podle odstavce 4 tohoto ustanovení poskytlo poplatníkovi podle § 10e písm. a) zákona o místních poplatcích úlevu na poplatku na dobu trvání úlevy ve výši 440 Kč (nebo příslušnou část za každý měsíc trvání úlevy v příslušném kalendářním roce). 3. Podání návrhu na zrušení napadeného ustanovení předcházela procedura podle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v níž navrhovatel rozhodnutím ze dne 27. 5. 2022 č. j. MV-70598-14/ODK-2022 pozastavil účinnost napadeného ustanovení. Rozklad města proti uvedenému rozhodnutí zamítl ministr vnitra rozhodnutím ze dne 9. 8. 2022 č. j. MV-116740-3/SO-2022, které bylo městu doručeno dne 10. 8. 2022. II. Argumentace navrhovatele 4. Navrhovatel tvrdí, že město napadenou vyhlášku vydalo k tomu příslušným orgánem podle zákona, avšak napadené ustanovení je diskriminační. Ačkoli je město obecně oprávněno upravit v obecně závazné vyhlášce úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, konkrétní úleva pro poplatníky z titulu jejich přihlášení v obci k trvalému pobytu, tj. pro celou jednu z kategorií poplatníků (jak jsou vymezeni v § 10e zákona o místních poplatcích), obchází zákonnou konstrukci uvedeného poplatku, která odráží zájem na rovném rozdělení nákladů na provoz obecního odpadového systému mezi jednotlivé kategorie poplatníků. 5. Navrhovatel zdůrazňuje, že obec je při zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství striktně vázána § 10d až 10h, 10o až 10r a 14 zákona o místních poplatcích. Ustanovení § 10e téhož zákona vymezuje poplatníka uvedeného poplatku jako a) fyzickou osobu přihlášenou v obci k trvalému pobytu, nebo b) vlastníka nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Podle § 10f zákona o místních poplatcích je předmětem uvedeného poplatku "jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána a) přihlášením v této obci, [nebo] b) vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obce". Z uvedeného vyplývá, že zákon o místních poplatcích rozlišuje dvě srovnatelné kategorie poplatníků. To potvrzuje i důvodová zpráva k zákonu č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, jímž byl s účinností ode dne 1. 1. 2021 zaveden místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství podle zákona o místních poplatcích. S touto novelizací navrhovatel rovněž změnil svou dosavadní výkladovou praxi. 6. Zvolí-li obec konkrétní variantu místního poplatku za komunální odpad, musí respektovat její charakter a zákonem stanovené parametry. Nelze plošně stanovit různou výši sazby pro osoby v obci přihlášené a vlastníky v obci umístěných nemovitých věcí, a to ani osvobozením či úlevou, protože jde o zásah do základního parametru poplatku. Zákon o místních poplatcích stanoví osvobození od placení uvedeného poplatku v § 10g. Obec je dále oprávněna stanovit úlevu či osvobození od místního poplatku podle § 14 odst. 3 písm. a) a b) téhož zákona, aniž se stanoví podrobnosti takové úpravy. Osvobození a úlevy na místních poplatcích musí vždy navazovat na předmět poplatku nebo specifické postavení poplatníka. Jejich účelem je zmírnění negativních dopadů na vybrané skupiny obyvatel (ekonomický nebo sociální aspekt), případně i zvýhodnění určité obcí upřednostňované skupiny obyvatel. Přitom však obec musí vždy respektovat ústavně zakotvený princip rovnosti a zákaz diskriminace, tj. vyvarovat se neodůvodněného zvýhodnění jedné skupiny poplatníků před jinou. 7. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že je třeba zkoumat smysl a účel úlevy podle napadeného ustanovení. K tomu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 16/02 (N 152/28 SbNU 367; 556/2002 Sb.), podle kterého obec v obecně závazné vyhlášce nemohla tehdy u osvobození od poplatku za komunální odpad použít trvalý pobyt jako prvotní a neopomenutelné kritérium, protože takové rozlišení nebylo opodstatněno věcnými důvody. Z toho navrhovatel dovozuje, že úlevu pro určité poplatníky poplatku za obecní systém odpadového hospodářství lze odůvodnit např. odlišnými podmínkami systému nakládání s komunálním odpadem v různých částech obce (např. absence svozu v zimních měsících v určitých lokalitách apod.), avšak nelze upravit plošnou úlevu či osvobození pro celou jednu ze zákonem stanovených skupin poplatníků. Zákonná konstrukce v nyní posuzované věci přitom zohledňuje, že jen jedna kategorie osob se podílí na vytváření politické reprezentace v obci, kdy je volební právo spojeno s přihlášením v obci k trvalému pobytu. 8. Je sice pravda, že podle nálezu ze dne 4. 6. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 48/18 (N 104/94 SbNU 269; 183/2019 Sb.) není porušením principu rovného zacházení, zvýhodňuje-li obec v mezích své samostatné působnosti v oblasti odpadového hospodářství z legitimních důvodů a přiměřeným způsobem osoby s trvalým pobytem oproti osobám bez takového pobytu. Ústavní soud tehdy akceptoval jako legitimní důvod péči o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi podle § 35 odst. 2 obecního zřízení. V nyní posuzované věci město opodstatňuje osvobození od místního poplatku podle napadeného ustanovení tím, že se "rekreanti" podílejí ve větší míře na produkci odpadu. Město sice tvrdí, že v letech 2020 a 2021 odpad vážilo (30,96 kg na poplatníka za rok u "trvale bydlících" ku 127,45 kg u "rekreantů", resp. 35,41 kg ku 82,47 kg), avšak tato tvrzení žádným způsobem nedoložilo. Za každé situace však nejde o legitimní důvod, protože z povahy věci se nijak objem odpadu nevztahuje k daným skupinám poplatníků. Není-li v nemovité věci umístěné v obci nikdo přihlášen k trvalému pobytu, neznamená to, že z této nemovité věci vzejde více odpadu. 9. Rozlišení skutečného rozsahu vyprodukovaného odpadu při zohlednění úlevy odporuje zákonné konstrukci místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, která tato kritéria záměrně nezohledňuje a pomíjí další osoby produkující odpad v obci. Hodlá-li obec zohlednit rozsah vyprodukovaného odpadu, může zavést místní poplatek za odkládání komunálního odpadu podle § 10i až 10n zákona o místních poplatcích. U takového poplatku se zohledňuje hmotnost a objem odpadu či kapacita "popelnic". Nedává přitom smysl, tvrdí-li město, že je rovněž třeba úlevou na poplatku podle napadeného ustanovení napravit nedostatek prostředků k financování obecního systému odpadového hospodářství. Stanovení úlevy na