Pl.ÚS 27/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 27/22 ze dne 20. 12. 2023 19/2024 Sb. N 188/121 SbNU 311 Obecně závazná vyhláška obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 27/22 dne 20. prosince 2023 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj), Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, za účasti obce Tchořovice, sídlem Tchořovice 77, zastoupené Mgr. Květoslavou Křenkovou, advokátkou, sídlem Fráni Šrámka 136, Písek, Vnitřní Město, jako účastníka řízení, takto: Ustanovení čl. 7 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ministerstvo vnitra (dále jen "navrhovatel") se dne 1. 9. 2022 návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Tchořovice č. 2/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, (dále jen "napadená vyhláška") pro rozpor s čl. 1 větou první Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a § 10e zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 2. Obec Tchořovice napadenou vyhláškou zavedla místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Podle čl. 5 odst. 1 napadené vyhlášky činí výše poplatku za poplatkové období jednoho kalendářního roku 700 Kč. V čl. 7 této vyhlášky obec upravila osvobození a úlevy, přičemž mimo jiné podle odst. 3 tohoto ustanovení poskytla ve smyslu § 10e písm. a) zákona o místních poplatcích úlevu na poplatku ve výši 200 Kč (osobě, které poplatková povinnost vznikla přihlášením v obci a která v kalendářním roce, za který se poplatek platí, dosáhla věku v rozmezí 1-79 let). 3. Podání návrhu na zrušení napadeného ustanovení předcházela procedura podle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v níž navrhovatel rozhodnutím ze dne 17. 5. 2022 č. j. MV-75273-12/ODK-2022 pozastavil účinnost napadeného ustanovení. Rozklad obce proti uvedenému rozhodnutí zamítl ministr vnitra rozhodnutím ze dne 9. 8. 2022 č. j. MV-116762-3/SO-2022, které bylo obci doručeno dne 10. 8. 2022. II. Argumentace navrhovatele 4. Navrhovatel tvrdí, že obec napadenou vyhlášku vydala k tomu příslušným orgánem podle zákona, avšak napadené ustanovení je diskriminační. V obecné rovině je obec oprávněna upravit v obecně závazné vyhlášce úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. V samotném stanovení úlevy tedy navrhovatel nezákonnost nespatřuje. Konkrétní zvolená úprava v napadeném ustanovení však obchází zákonnou konstrukci poplatku, která odráží zájem na rovném rozdělení nákladů na provoz obecního odpadového systému mezi jednotlivé kategorie poplatníků. Napadené ustanovení poskytuje úlevu pro poplatníky ve věku od 1 roku do 79 let z titulu jejich přihlášení v obci k trvalému pobytu. S ohledem na úplné osvobození zde přihlášených osob mladších a starších (odst. 2 téhož ustanovení) tak napadená vyhláška fakticky osvobozuje celou jednu z kategorií poplatníků vymezených § 10e zákona o místních poplatcích. 5. Obec Tchořovice se k úlevě pro jednu ze zákonem vymezených kategorií poplatníků s trvalým pobytem, oproti osobám bez trvalého pobytu, vyjádřila již v řízení o pozastavení účinnosti vyhlášky. Argumentovala, že poplatníci, kteří v obci vlastní nemovitost, se na produkci odpadu podílí větší měrou, což odpovídá jejich podílu na poplatku. Některé příjmy obecního rozpočtu přitom vycházejí z počtu osob přihlášených v obci. Náklady obce na provoz obecního systému odpadového hospodářství převyšují částku vybranou na příslušném poplatku a je nutno je zčásti saturovat z obecního rozpočtu. Obec k tomu doložila své výdaje a příjmy v souvislosti s nakládáním s komunálním odpadem za rok 2021 ve výši 244 592,70 Kč a 47 510,83 Kč za rok (z nichž lze dovodit pasivní saldo ve výši -197 081,87 Kč) a následující přehled poplatků za komunální odpad v roce 2021: příjmy vybráno celkem 144 518,27 Kč; z toho občan s trvalým pobytem v obci: poplatek 480 Kč/1 rok (245 lidí) - celkem vybráno 108 293,27 Kč; nemovitost bez trvalého pobytu: poplatek 700 Kč/1 rok (51 nemovitostí) - celkem vybráno 36 225 Kč. Dále obec poukazovala na povinnost péče o potřeby svých občanů ve smyslu § 2 odst. 2 obecního zřízení a na to, že usiluje o minimalizaci odpadu. Podle navrhovatele však nejde o ospravedlnitelné důvody nerovného zacházení s oběma zákonem vymezenými kategoriemi poplatníků. Obec, která chce ve výši poplatku zohlednit rozsah odpadu produkovaného jednotlivými poplatníky, může namísto místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství (jak je konstruován § 10d až 10h zákona o místních poplatcích) zavést místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (podle § 10i až 10n zákona o místních poplatcích). 6. Při zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je obec striktně vázána § 10d až 10h, 10o až 10r a 14 zákona o místních poplatcích. Ustanovení § 10e téhož zákona vymezuje poplatníka uvedeného poplatku jako a) fyzickou osobu přihlášenou v obci k trvalému pobytu nebo b) vlastníka nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Podle § 10f zákona o místních poplatcích je předmětem uvedeného poplatku "jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána a) přihlášením v této obci, [nebo] b) vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obce". Z uvedeného vyplývá, že zákon o místních poplatcích rozlišuje dvě srovnatelné kategorie poplatníků. To potvrzuje i důvodová zpráva k zákonu č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, jímž byl s účinností ode dne 1. 1. 2021 zaveden místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství podle zákona o místních poplatcích. S touto novelizací navrhovatel rovněž změnil svou dosavadní výkladovou praxi. 7. Zvolí-li obec konkrétní variantu místního poplatku za komunální odpad, musí respektovat její charakter a zákonem stanovené parametry. Nelze plošně stanovit různou výši sazby pro osoby v obci přihlášené a vlastníky v obci umístěných nemovitých věcí, a to ani osvobozením či úlevou, protože jde o zásah do základního parametru poplatku. Zákon o místních poplatcích stanoví osvobození od placení uvedeného poplatku v § 10g. Obec je dále oprávněna stanovit úlevu či osvobození od místního poplatku podle § 14 odst. 3 písm. a) a b) téhož zákona, aniž se stanoví podrobnosti takové úpravy. Osvobození a úlevy na místních poplatcích musí vždy navazovat na předmět poplatku nebo specifické postavení poplatníka. Jejich účelem je zmírnění negativních dopadů na vybrané skupiny obyvatel, případně i zvýhodnění určité obcí upřednostňované skupiny obyvatel. Přitom však obec musí vždy respektovat ústavně zakotvený princip rovnosti a zákaz diskriminace, tj. vyvarovat se neodůvodněného zvýhodnění jedné skupiny poplatníků před jinou. 8. Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství je poplatek za samotnou existenci systému nakládání s komunálním odpadem v obci. Tento poplatek vychází z principu, že ze systému má prospěch každá osoba, která je přihlášena v obci nebo vlastní na území obce nemovitou věc zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba, a to zásadně stejnou měrou. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že je třeba zkoumat smysl a účel úlevy podle napadeného ustanovení. K tomu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 16/02 (N 152/28 SbNU 367; 556/2002 Sb.), podle kterého obec v obecně závazné vyhlášce nemohla tehdy u osvobození od poplatku za komunální odpad použít trvalý pobyt jako prvotní a neopomenutelné kritérium, protože takové rozlišení nebylo opodstatněno věcnými důvody. Zatímco osoby přihlášené v obci se zde typicky pravidelně zdržují (a tudíž produkují odpad celoročně), u jiných vlastníků nemovité věci je rozsah jejího užívání, a tudíž i produkce odpadu, obecně velmi variabilní (od nemovitých věcí užívaných více osobami celoročně