Pl.ÚS 27/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 27/24 ze dne 19. 2. 2025 Příslušnost k přezkumu usnesení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové (soudkyně zpravodajky) o ústavní stížnosti Evy B. (jedná se o pseudonym), bez advokátního zastoupení, proti usnesení č. 3 ze dne 12. července 2024 přijaté Vyšetřovací komisí ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023 zřízené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, a o návrhu Jiřího T. (jedná se o pseudonym), zastoupeného Mgr. Lukášem Regecem, advokátem, se sídlem V Parku 2316/12, Praha 11, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení, za účasti Vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023, jako účastnice řízení, takto: I. Jiřímu T. se postavení vedlejšího účastníka řízení nepřiznává. II. Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ve čtvrtek 21. prosince 2023 došlo v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ke střelbě. Střelec usmrtil 14 lidí, dalších 25 lidí fyzicky zranil. Stěžovatelka je matkou jedné z obětí tohoto násilného činu. 2. Dne 26. 6. 2024 ustavila Poslanecká sněmovna Parlamentu podle čl. 30 Ústavy a § 48 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (dále jen "jednací řád Poslanecké sněmovny"), Vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023 (dále též jen "vyšetřovací komise"). 3. Poslanecká sněmovna uložila vyšetřovací komisi "zmapovat tragickou událost" od rána dne 21. 12. 2023 až do konce zásahu integrovaného záchranného systému, vyhodnotit zásah integrovaného záchranného systému, identifikovat procesy ke zlepšení v oblasti komunikace mezi účastníky podobných incidentů v budoucnu, identifikovat procesy ke zlepšení v oblasti takticko-operačních postupů Policie České republiky a zpracovat návrhy, jak zlepšit legislativu, aby mohla být efektivněji, rychleji a účelněji nasazována policejní a zpravodajská technika vedoucí k rychlejšímu odhalení potenciálního pachatele (viz v podrobnostech usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 26. 6. 2024, 9. volební období, 109. schůze, hlasování č. 3, https://www.psp.cz/). 4. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení č. 3 vyšetřovací komise ze dne 12. 7. 2024, kterým vyšetřovací komise rozhodla, že její jednání budou neveřejná (výrok I) a že "komunikace s médii v průběhu celého vyšetřování bude probíhat prostřednictvím předsedy, resp. místopředsedů po dohodě s předsedou, nebo komisí odsouhlasených členů komise" (výrok II). II. Tvrzení stěžovatelky 5. Stěžovatelka uvádí, že nesouhlasí s neveřejností jednání vyšetřovací komise. Navzdory informaci od právní zástupkyně, že uvedené usnesení vyšetřovací komise nelze napadat, podává proti usnesení sama ústavní stížnost. Jako matka oběti by měla mít právo se účastnit každého řízení, které se dané události týká. 6. Obává se "kabinetního vyšetřování" či politických tlaků, které mohou bránit závěru o odpovědnosti konkrétních osob. Výsledek jednání vyšetřovací komise je pro pozůstalé zásadní a bude pozůstalým navždy předkládán jako oponentní argumentace při kritice postupu policie. Pozůstalí nebudou vědět, co na konkrétním jednání bude či bylo projednáno, pokud se komise nedomluví na nějakém výstupu před jednáním nebo po něm. Ani v daných případech nebude zřejmé, zda jsou informace v souladu s realitou. Komise měla odůvodnit, proč věc nemůže být projednána veřejně. III. Návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka 7. Po podání ústavní stížnosti se na Ústavní soud obrátil Jiří T., otec další oběti střelby na filozofické fakultě. Ve svém přípisu uvedl, že se dozvěděl o tomto řízení, a Ústavnímu soudu sdělil, že "jiní pozůstalí písemně poděkovali členům vyšetřovací komise, že jedná neveřejně, a že informace z komise nejsou vynášeny do médií". 8. Později Jiří T. požádal v zastoupení advokáta o to, aby mu Ústavní soud přiznal postavení vedlejšího účastníka řízení. Jeho právní zájem na výsledku řízení je podle něj dán tím, že je také rodičem jedné z obětí střelby, že se o činnost komise zajímá a že v trestním řízení vedeném ohledně této střelby vystupoval jako poškozený. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem 9. Vzhledem k tomu, že účastníkem řízení je orgán komory Parlamentu, rozhodovalo o ústavní stížnosti plénum Ústavního soudu [§ 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. c) rozhodnutí pléna Ústavního soudu o atrahování působnosti ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, publikovaného pod č. 52/2014 Sb.]. 10. Stěžovatelka podala ústavní stížnost bez zastoupení advokátem (§ 29 až 31 zákona Ústavním soudu). Ústavní soud přesto nevyzýval stěžovatelku k opravě vady podání spočívající v absenci právního zastoupení [srov. § 43 odst. 1 písm. a) zákon o Ústavním soudu]. Primárním důvodem je specifický předmět přezkumu a s ním související zjevná nemožnost v řízení před Ústavním soudem uspět. Jestliže právní zastoupení jakýmkoliv zástupcem nemohlo na odmítnutí stížnosti nic změnit, nebylo namístě zatěžovat stěžovatelku zbytečnými náklady právního zastoupení. V. Procesní předpoklady řízení 11. Ústavní soud se dále zabýval otázkou příslušnosti k projednání ústavní stížnosti směřující vůči usnesení orgánu Poslanecké sněmovny. 12. Ústavní soud se dosud ve své rozhodovací praxi nezabýval stížností směřující vůči usnesení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Již dříve však rozhodl, že je příslušný k projednání ústavní stížnosti proti usnesení mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny vydanému v disciplinárním řízení proti poslanci (viz usnesení ze dne 1. 2. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 28/21). Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny má přitom s mandátovým a imunitním výborem Poslanecké sněmovny společné to, že je právní řád označuje za orgány Poslanecké sněmovny (viz čl. 30 až 31 Ústavy, část šestá jednacího řádu Poslanecké sněmovny a např. nález ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. I. ÚS 3018/14, bod 52). 13. V usnesení ze dne 1. 2. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 28/21, Ústavní soud shledal, že je příslušný k projednání ústavní stížnosti směřující proti usnesení mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny vydanému v disciplinárním řízení proti poslanci. Zdůraznil, že pravomoc Ústavního soudu při rozhodování o ústavních stížnostech je založena na přezkoumatelnosti zásadně veškerých pravomocných rozhodnutí, opatření nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci (po vyčerpání všech zákonných procesních opravných prostředků), neboť ani Ústava ani zákon o Ústavním soudu výslovně nevypočítávají, v jakých věcech, resp. v jaké oblasti působnosti orgánů veřejné moci lze ústavní stížnost podat. Přezkum usnesení mandátového a imunitního výboru není dle Ústavního soudu v rozporu s ústavním principem dělby moci, jehož projevem je mimo jiné to, že Ústavní soud poskytuje ochranu základním právům a svobodám před potenciálně protiústavními akty zákonodárné a výkonné moci. 14. V nyní posuzované věci tak Ústavní soud musel posoudit, zda i vyšetřovací komise může v obecné rovině působit jako orgán veřejné moci způsobilý zasáhnout ústavně zaručená práva fyzických či právnických osob. 15. Výsledkem činnosti vyšetřovací komise jsou podle § 48 odst. 2 jednacího řádu zjištění, která spolu s návrhem předkládá vyšetřovací komise Poslanecké sněmovně. O návrhu vyšetřovací komise rozhodne Poslanecká sněmovna usnesením. Výsledek činnosti komise (závěrečná zpráva) není mocenským aktem, nejde o závazný právní akt, je pouze podkladem pro politické rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Jak uvádí komentářová literatura, "[j]edním z nejdůležitějších nástrojů parlamentní kontroly vlády je možnost zákonodárného sboru zřídit vlastním rozhodnutím vyšetřovací výbor", přičemž "[z]ávěry vyšetřovacího výboru nejsou přezkoumatelné soudem. Nejedná se o rozhodování o právech a povinnostech, a proto nelze závěrečnou zprávu napadat ani ve správním soudnictví, ani v rámci ústavního soudnictví. [...] Práce vyšetřovacího výboru nenahrazuje činnost policejních nebo soudních orgánů a nemůže vést k uložení trestní nebo správní sankce". (Mlsna, P. Čl. 30. In: Rychetský, P., Langášek, T., Herc, T., Mlsna, P. a kol. Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, bod 6). 16. Vyšetřovací komise však zároveň podle § 48 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny může k objasnění důležitých skutečností opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Jednací řád vyšetřovací ko