Pl.ÚS 28/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 28/19 ze dne 15. 6. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 5 na zrušení části § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve slovech "částí první, třetí a čtvrté", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády České republiky, Okresního soudu Brno - venkov a Okresního soudu Plzeň - jih, jako vedlejších účastníků, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Ústavnímu soudu byl dne 20. 12. 2019 doručen návrh Obvodního soudu pro Prahu 5 na zrušení části § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), ve slovech "částí první, třetí a čtvrté". Navrhovatel tento návrh podal podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěl k názoru, že napadená část občanského zákoníku je v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 32 Listiny základních práv a svobod (dále také "Listina") a čl. 8 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Navrhovatel vede pod sp. zn. 50 Nc 5020/2019 řízení o návrhu J. R. na osvojení nezletilého, osvojeného již dříve na základě rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 27. 2. 2018 registrovaným partnerem J. R., který byl následně zapsán jako osvojitel do matriky a rodného listu nezletilého jako otec, údaj o matce byl z rodného listu nezletilého vypuštěn. Oba registrovaní partneři mají společný záměr, aby se J. R. stal osvojitelem nezletilého, a přitom zůstala zachována rodičovská práva otce (druhého registrovaného partnera), neboť je v nejlepším zájmu nezletilého, který se de facto v jejich péči nachází od 3. 6. 2017, aby vedle otce nezletilého i jeho registrovaný partner disponoval rodičovskou odpovědností k nezletilému, a aby nezletilý byl ve vztahu k němu v postavení dítěte se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. II. Argumentace navrhovatele 3. Navrhovatel uvádí, že byť nálezem ze dne 14. 6. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 7/15 (N 110/81 SbNU 729; 234/2016 Sb.) byl zrušen § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon o registrovaném partnerství"), platná právní úprava (§ 833 odst. 2 občanského zákoníku) neumožňuje, aby se J. R. stal osvojitelem nezletilého se stejnými následky jako manžel rodiče. Nález ze dne 19. 11. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 10/15 (N 197/79 SbNU 229; 44/2016 Sb.), kterým rozhodoval Ústavní soud o ústavní konformitě neumožnění osvojení nesezdaným partnerem matky, přitom není na posuzovaný případ aplikovatelný, neboť osvojitel a matka dítěte, kteří žili v nesezdaném svazku, měli možnost kdykoliv vstoupit do manželství a následně formou osvojení dosáhnout svého záměru. Nezletilý, který je občanem České republiky, je dle navrhovatele také znevýhodněn v porovnání s dětmi, které byly českými státními občany osvojeny v zahraničí, a které se v důsledku osvojení stávají občany České republiky až v okamžiku, kdy je zahraniční rozhodnutí o osvojení na území České republiky pravomocně uznáno podle § 9 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), a je znevýhodněn také proti dětem rodičů, jejichž rodičovství bylo v zahraničí legálně založeno náhradním mateřstvím (viz nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2017 sp. zn. I. ÚS 3226/16). Navrhovatel je proto přesvědčen, že ke zrušení navržená část napadeného ustanovení je v rozporu s ústavní zásadou rovnosti práv, respektování lidské důstojnosti, zákazu diskriminace a porušuje právo na respektování rodinného a soukromého života. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 4. Ústavní soud vyzval Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky jako účastníky řízení k vyjádření k návrhu. 5. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření podepsaném jejím předsedou Mgr. Radkem Vondráčkem shrnula průběh zákonodárného procesu, který vedl k přijetí občanského zákoníku, přičemž konstatovala, že návrh zákona byl schválen ústavně předepsaným postupem, podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Poslanecká sněmovna ponechává na Ústavním soudu, aby posoudil namítanou protiústavnost a rozhodl o návrhu. 6. Taktéž Senát ve vyjádření podepsaném jeho předsedou RNDr. Milošem Vystrčilem shrnul průběh zákonodárného procesu a uvedl, že návrh zákona byl Senátem přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, přičemž otázka osvojení, potažmo osvojení dítěte registrovaným partnerem nebyla v žádném ohledu předmětem diskuse této komory. Posouzení ústavnosti napadeného ustanovení je tak na Ústavním soudu. 7. Vláda České republiky podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), oznámila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník a navrhla zamítnutí návrhu. Ve svém vyjádření k návrhu poukázala vláda na mezinárodní závazky České republiky, zejména na Úmluvu a Evropskou úmluvu o osvojení dětí, v nichž není stanoveno základní právo na osvojení dítěte. Udělení možnosti společného osvojení dítěte pouze manželům tak dle vlády samo o sobě nezpůsobuje situaci rozpornou s ústavním pořádkem, ani není náhodným excesem zákonodárce, ale opírá se o doposud v judikatuře a právní nauce převládající pojetí rodiny jako svazku v prvé řadě biologického, kopírujícího do jisté míry společenský a kulturní kontext, který nelze ignorovat. V této souvislosti vláda poukazuje na judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva ("dále jen ESLP"), která upřednostnění určité formy vzájemného soužití - manželství, hodnotí jako legitimní a plně ústavně souladné. Vláda se proto domnívá, že napadeným ustanovením nedochází k diskriminaci a porušení základních práv registrovaných partnerů, jak tvrdí navrhovatel. Vláda připouští, že eroze tradiční rodiny je nepopiratelným faktem, a jednotlivé evropské státy se snaží na tento vývoj více či méně reagovat, reakce na tyto tendence však náleží politické složce moci ve státě - zákonodárci, který prostřednictvím legislativní činnosti rozhoduje o politickém, ekonomickém a společenském směřování země. Pouze změna právních předpisů pomocí řádného legislativního procesu, který zahrnuje zohlednění a odborné posouzení všech myslitelných dopadů (sociálních, ekonomických, právních), a dosažení politické shody na daném řešení může zajistit legitimní změnu úpravy dané oblasti rodinného práva. Závěrem vláda upozorňuje, že návrh je spojen s řadou nezamýšlených vedlejších důsledků do celé škály právních předpisů. 8. V souladu s § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu byl návrh zaslán Veřejnému ochránci práv s tím, že může do řízení vstoupit v postavení vedlejšího účastníka. Veřejný ochránce práv sdělil, že do řízení nevstoupí. 9. V průběhu řízení obdržel Ústavní soud dne 14. 7. 2020 návrh Okresního soudu Brno - venkov a dne 26. 11. 2020 návrh Okresního soudu Plzeň - jih (se zcela totožným odůvodněním jako návrh navrhovatele), které se rovněž domáhaly zrušení § 3020 občanského zákoníku ve slovech "částí první, třetí a čtvrté". Okresní soud Brno - venkov v návrhu uvedl, že současná společenská realita v České republice odráží nárůst odhodlání osob stejného pohlaví žít v registrovaném partnerství a pečovat o nezletilé děti. Okresní soud Brno - venkov má za to, že nezletilé děti v takovém rodinném prostředí prospívají, přičemž "tradiční" rodina, v níž je v manželství otec (muž) a matka (žena), přirozeně etablovaným modelem osob stejného pohlaví v registrovaném partnerství není ohrožena; další model rodiny v demokratické společnosti existuje paralelně. Ponižující přístup zákonného pojetí v nazírání na osoby stejného pohlaví žijící v registrovaném partnerství zakotvený v § 3020 občanského zákoníku výrazným způsobem zasahuje do jejich lidské důstojnosti. Odepření osvojení dítěte partnerem rodiče dítěte za analogické úpravy rodinných poměrů podle druhé části občanského zákoníku, včetně § 800 občanského zákoníku, je podle Okresního soudu Brno - venkov taktéž v rozporu s nejlepším zájmem dítěte (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte). 10. Návrhy Okresního soudu Brno - venkov a Okresního soudu Plzeň - jih byly podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnuty pro litispendenci usneseními sp. zn. Pl. ÚS 89/20 ze dne 15. 9. 2020 a sp. zn. Pl. ÚS 108/20 ze dne 15. 12. 2020, a Okresnímu soudu Brno - venkov a Okresnímu soudu Plzeň - jih bylo podle § 35 odst. 2 zákona o Ús