Pl.ÚS 30/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 30/25 ze dne 10. 12. 2025 3/2026 Sb. Nerovnost při přijímání ukrajinských dětí k základnímu vzdělání   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně (soudce zpravodaje), Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu skupiny senátorů, za niž jednají senátoři Mgr. Jan Grulich a Mgr. Jiří Růžička a která je zastoupena JUDr. Janem Malým, Ph.D., advokátem, sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno, na zrušení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, a veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., se ruší uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu. Odůvodnění I. Předmět řízení a znění napadených zákonných ustanovení 1. Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, došlým Ústavnímu soudu dne 21. 7. 2025, se skupina 20 senátorek a senátorů Senátu (dále jen "navrhovatelka") domáhá, aby Ústavní soud v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") zrušil § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb. 2. Důvodem derogace napadených ustanovení má být jejich rozpor s ústavním pořádkem, zejména s ústavními principy zakotvenými v čl. 6 Ústavy, čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt"). 3. Napadená ustanovení znějí takto: § 2 Přijímání k předškolnímu vzdělávání a k základnímu vzdělávání ... (5) Ředitel základní školy může v dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince zápis k základnímu vzdělávání v době od 1. června do 15. července. Cizinec nemůže v této škole podat přihlášku k zápisu konaném v termínu podle § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 4 školského zákona. (6) Pokud ředitel školy stanoví zápis podle odstavce 5, oznámí místo a dobu jeho konání nejpozději spolu s oznámením místa a doby konání zápisu podle školského zákona. Na zápis podle odstavce 5 se vztahují pravidla pro zápis podle školského zákona, s výjimkou termínu konání podle § 34 odst. 2 a § 36 odst. 4 školského zákona. 4. Současně navrhovatelka požádala o přednostní projednání návrhu (§ 39 zákona o Ústavním soudu), a to z důvodu závažnosti a naléhavosti věci, které jsou dány možnými dopady na nezletilé děti válečných uprchlíků, tj. na zranitelnou skupinu obyvatel. Není podle ní žádoucí, aby možnost realizace tzv. vyhrazených zápisů dopadla na zápisy konané ve školním roce 2025/2026 (tj. pro školní rok 2026/2027) a možná segregace se týkala dalšího ročníku dětí nastupujících ke školní docházce. II. Navrhovatelčina argumentace II. a) Neústavnost legislativního procesu 5. Úvodem navrhovatelka zmiňuje, že napadená ustanovení byla do zákona č. 67/2022 Sb. vnesena zákonem č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to na základě pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku č. 727, který podala poslankyně Renáta Zajíčková dne 18. 9. 2024 (dále jen "pozměňovací návrh"). Hlasování o návrhu v Poslanecké sněmovně proběhlo dne 18. 12. 2024 jako hlasování č. 73 (o pozměňovacích návrzích) a č. 74 (o návrhu zákona jako celku). Senát k návrhu zákona v rámci projednání dne 22. 1. 2025 nepřijal usnesení, avšak na základě diskuze vedené ve výborech a na své schůzi přijal doprovodné usnesení č. 86, kterým vládě doporučil, aby zajištění vzdělávání žáků - cizinců (osob s dočasnou ochranou) bylo upraveno novelou zákona č. 65/2022 Sb. jiným způsobem než prostřednictvím možnosti konání zápisů ve více termínech, a dále aby nebylo prodlužováno automatické opakování zápisů do škol v odlišných termínech, a vyzval, aby ve školním roce 2024/2025 k tomuto opatření docházelo pouze ve zcela výjimečných případech, a ne plošně. 6. Současně navrhovatelka upozorňuje, že pozměňovací návrh neprošel standardním připomínkovým řízením, a nemohl tak být předmětem případné odborné diskuze, a že byl prezentován stručným odůvodněním (bez důvodové zprávy a odborného stanoviska). Účelem původního návrhu zákona byla změna mechanizmu prodlužování dočasné ochrany a zavedení nového typu dlouhodobého pobytu, doplňkově úpravy v sociálním zabezpečení držitelů dočasné ochrany, a nikoliv vzdělávání. Podotýká, že kdyby byla jeho součástí napadená ustanovení, byla by předmětem připomínek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT"), které veřejně vyjádřilo svůj nesouhlas s nimi. Také z doprovodného usnesení je patrno, že na pozměňovacím návrhu nepanovala shoda, naopak byl předmětem poměrně rozsáhlé diskuze, a neobdržel ani pozitivní stanoviska ve výborech Senátu. Namítá, že pozměňovací návrh vybočil z prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům, neboť se účel původního návrhu zákona rozchází s účelem pozměňovacího návrhu, takže nešlo o pozměňovací návrh v materiálním smyslu, resp. šlo o tzv. legislativní přílepek. 7. S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.) navrhovatelka tvrdí, že legislativní proces byl neústavní, neboť způsob přijetí odporoval nejen příslušným ustanovením zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "jednací řád"), ale i principu dělby moci "s důsledky pro principy tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva", které je spojeno s atributy demokratického právního státu, jakož i k obcházení zákonodárné iniciativy (čl. 41 Ústavy) a k porušení práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona (čl. 44 Ústavy). 8. Současně navrhovatelka vyjádřila pochybnost ohledně samotného přijetí pozměňovacího návrhu, neboť v prvním hlasování (č. 69) byl návrh zamítnut, poté proběhla další dvě hlasování o jiných pozměňovacích návrzích. Následně se poslanec Radek Vondráček přihlásil s námitkou, které Poslanecká sněmovna vyhověla (hlasování č. 72), a v opakovaném hlasování (č. 73) byl pozměňovací návrh přijat. Nešlo však o námitku vyjádřenou při hlasování ani bezprostředně po něm (§ 76 odst. 5 jednacího řádu), a tudíž měl platit výsledek prvního hlasování. Podle navrhovatelky jde o zneužití institutu námitky proti hlasování zakládající další neústavnost legislativního procesu. 9. Navrhovatelka, dovolávajíc se čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny, tvrdí, že napadená ustanovení jsou nejednoznačná a neurčitá, a že proto nesplňují atributy právního předpisu [nález ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. Důvodem má být, že v § 2 odst. 5 zákona č. 67/2022 Sb. se hovoří o řediteli základní školy a o zápisu k povinné školní docházce, odkazuje se však na § 34 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje zápis k předškolnímu vzdělání, což způsobuje aplikační nejistotu a znemožňuje adresátům zákona přesně určit, jaká práva a povinnosti z něho vyplývají. II. b) Neústavnost napadených ustanovení 10. Navrhovatelka úvodem vysvětluje, že podstatou napadených ustanovení je umožnění tzv. zvláštního termínu zápisu k základnímu vzdělávání, a to po dohodě ředitele konkrétní základní školy se zřizovatelem. Tzv. zvláštní termín zápisu se má konat od 1. 6. do 15. 7. běžného roku a týkat se má výhradně cizinců, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana podle zákona č. 65/2022 Sb. Tato kategorie cizinců není oprávněna podat přihlášku k zápisu do základní školy, která tento postup uplatní, v řádném termínu stanoveném školským zákonem, který se vyhlašuje v měsíci dubnu. Dále uvádí, že pozměňovací návrh byl zdůvodněn tak, že "napomůže rovnoměrnému rozložení cizinců podle zákona č. 65/2022 Sb. mezi jednotlivými školami, tj. jejich lepší integraci do většinové společnosti. Touto možností se umožní ředitelům a zřizovatelům škol lépe pracovat s kapacitami a rovnoměrněji umisťovat ukrajinské děti do prvních tříd". To však není podloženo empirick