Pl.ÚS 35/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 35/23 ze dne 3. 4. 2024 111/2024 Sb. N 62/123 SbNU 188 Zvýšení hlukových limitů podle novelizovaného nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 35/23 dne 3. dubna 2024 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové (soudkyně zpravodajka) o návrhu skupiny 23 senátorů, za kterou jedná senátorka Jitka Seitlová, zastoupené Mgr. Beátou Sabolovou, LL.M., advokátkou, se sídlem Balbínova 223/5, Praha 2, na zrušení čl. I bodů 2, 5, 6, 7, 17 a 20 a čl. II nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, za účasti vlády České republiky jako účastnice řízení, takto: I. Návrh na zrušení čl. I bodů 2, 5, 6, 7, 17 a 20 nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. II. Návrh na zrušení čl. II nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Návrhem podaným podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") ze dne 14. 7. 2023 se skupina 23 senátorů (dále jen "navrhovatelka") domáhá zrušení výše vymezených ustanovení nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "nařízení č. 433/2022 Sb."). 2. Nařízení č. 433/2022 Sb. bylo přijato vládou 7. 12. 2022 a nabylo účinnosti 1. 7. 2023. 3. Navrhovatelka žádá o předřazení projednávání věci podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., z důvodu veřejného zájmu na ochraně zdraví a "pro hrozbu závažné škody a újmy". Dále navrhovatelka žádá "o odložení účinnosti nařízení č. 433/2022 Sb.", lze-li takový postup dovodit výkladem zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). II. Znění napadených ustanovení 4. Napadená ustanovení nařízení č. 433/2022 Sb. zní: "Čl. I 2. V § 2 písmeno n) zní: "n) seřaďovacím nádražím železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, prohlídku vlaků a opravy vozů,". ... 5. V § 2 se písmeno p) zrušuje. Dosavadní písmena q) a r) se označují jako písmena p) a q). 6. V § 2 písmeno p) zní: "p) údržbou, rekonstrukcí, modernizací nebo optimalizací dráhy činnost související s výměnou nebo obnovou kolejového svršku, spodku a souvisejících zařízení, podbíjení a broušení kolejí, případně přidání koleje, předelektrizační úpravy, elektrizace dráhy nebo jiná související úprava,". 7. V § 2 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: "q) údržbou, rekonstrukcí, modernizací nebo zkapacitněním pozemní komunikace činnost související s položením nového povrchu vozovky nebo rozšířením vozovky při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo jiná související úprava, včetně související krátkodobé objízdné trasy,". Dosavadní písmeno q) se označuje jako písmeno r). ... 17. V § 12 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 4 až 6. ... 20. V příloze č. 3 část A zní: "Část A Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru Druh chráněného prostoru Korekce [dB] 1) 2) 3) Chráněný venkovní prostor staveb lůžkový zdravotnických zařízeni včetně lázní -5 +5 +13 Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízeni včetně lázní 0 +5 +13 Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor 0 +10 +18 Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních a tramvajových dráhách, kde se použije korekce -5 dB. Jde-li o souběh pozemních komunikací s různými hygienickými limity hluku, výsledný limit hluku se stanoví podle té komunikace, ze které je příspěvek hluku z dopravy na této komunikaci převažující. Pravidla použití korekce uvedené v tabulce: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů. Pro seřaďovací nádraží, která byla uvedena do provozu přede dnem 1. listopadu 2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, které byly umístěny a povoleny rozhodnutím nebo opatřením podle jiného právního předpisu po 31. prosinci 2000. 3) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, které byly umístěny a povoleny rozhodnutím nebo opatřením podle jiného právního předpisu před 1. lednem 2001. Dále se použije pro hluk z dopravy, jde-li o činnost podle § 2 písm. p) nebo q) na těchto pozemních komunikacích a dráhách prováděnou po 1. lednu 2001.". ČI. II Přechodné ustanovení Hygienické limity hluku stanovené podle § 12 odst. 3 a přílohy č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se nepoužijí u protihlukových opatření a) k omezení hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách v řízeních a postupech zahájených a u staveb povolených nebo zkolaudovaných podle jiných právních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a řízení a postupy se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nebo b) schválených orgánem ochrany veřejného zdraví formou časově omezeného povolení podle § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, pokud hluk v chráněných venkovních prostorech a v chráněných venkovních prostorech staveb nepřekročí hodnotu hluku, která byla objektivizována měřením v referenčním kontrolním bodě při uvedení daného protihlukového opatření do užívání; tato hodnota hluku zvýšená o 0,5 dB se považuje za hygienický limit hluku po dobu platnosti uvedené podmínky." III. Argumentace navrhovatelky 5. Navrhovatelka tvrdí, že napadenými ustanoveními došlo k překročení zákonného zmocnění k vydávání nařízení vlády (čl. 78 Ústavy), a tím k porušení čl. 1 odst. 1 Ústavy zakazujícího libovůli. Dále tvrdí porušení "zásady zákonnosti regulace některých základních práv", konkrétně porušení práva na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na příznivé životní prostředí dle čl. 35 odst. 1 a 3 Listiny, "ve spojení s porušením ... čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy pro chaotičnost, nevyváženost a nepředvídatelnost právní úpravy". 6. Stávající systém regulace hluku je jako celek nesrozumitelný a nekompaktní, zasloužil by si celkovou odbornou revizi a racionalizaci. Navrhovatelka však s ohledem na složitost a rozsah posuzované věci navrhuje pouze zrušení těch ustanovení nařízení č. 433/2022 Sb., která vedou ke zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v chráněných venkovních prostorech staveb. 7. Nařízení vlády musí být vydáno k provedení zákona a v jeho mezích. Meze zákona byly v případě napadených ustanovení překročeny. Meze pro nařízení vlády podle navrhovatelky plynou z § 1 písm. c), § 2 odst. 2 a § 80 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o ochraně veřejného zdraví"), podle nichž je předmětem zákonné úpravy snižování hluku, nikoli jeho zvyšování, ochrana veřejného zdraví, nikoli jeho ohrožování, a zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, nikoli jeho zhoršování. Taktéž v dalších ustanoveních zákona (§ 81, 81a, 81b) je pravomoc jednotlivých ministerstev vymezena cílem snižování hluku. 8. Překročení mezí zákona dovozuje navrhovatelka též z § 108 odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, podle něhož "hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik ...", přičemž navrhovatelka uvádí, že k žádnému hodnocení rizik nedošlo. Argumentace Ministerstva zdravotnictví (dále též jen "ministerstvo") uvedená v důvodové zprávě není podložena konkrétními daty. Podle navrhovatelky též nebyly v připomínkovém řízení vypořádány připomínky veřejného ochránce práv. 9. Napadenými ustanoveními došlo "k enormnímu, až několikanásobn