Pl.ÚS 37/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 37/11 ze dne 30. 7. 2013 299/2013 Sb. N 136/70 SbNU 263 „Automatické“ propadnutí věci nebo jiných majetkových hodnot pachatele správního deliktu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Dagmar Lastovecké, Jana Musila (soudce zpravodaj), Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Milady Tomkové a Michaely Židlické ze dne 30. července 2013 sp. zn. Pl. ÚS 37/11 ve věci návrhu Krajského soudu v Plzni na vyslovení protiústavnosti části § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., účinném od 1. července 2005 do 31. prosince 2012, ve slovech "nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134", za účasti 1. Krajského soudu v Plzni, 2. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 3. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení (nález byl vyhlášen pod č. 299/2013 Sb.). Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Ústavní soud obdržel dne 22. prosince 2011 návrh Krajského soudu v Plzni (dále též jen "navrhovatel") ze dne 19. 12. 2011 na zrušení části ustanovení § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve slovech "nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134". Z dikce napadeného ustanovení vyplývá, že navrhovatel napadá ustanovení § 135d odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. 2. Podáním ze dne 24. července 2013 změnil navrhovatel petit svého návrhu v tom smyslu, že namísto zrušení citované části zákonného ustanovení navrhl, aby Ústavní soud nálezem rozhodl, že tato část zákonného ustanovení byla v rozporu s ústavním pořádkem. Důvodem pro změnu petitu je ta skutečnost, že zákonem č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo ustanovení § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních s účinností od 1. ledna 2013 změněno (nahrazeno zcela jiným textem), takže důvod pro zrušení tohoto ustanovení Ústavním soudem odpadl. Ve věci souzené před Krajským soudem v Plzni však bude zapotřebí aplikovat ustanovení § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních ve znění platném v období od 1. července 2005 do 31. prosince 2012. 3. Původní návrh ze dne 19. 12. 2011 na zrušení napadeného ustanovení byl podáván podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") v souvislosti s rozhodovací činností obecného soudu. Změněný návrh ze dne 24. července 2013 na vyslovení protiústavnosti napadeného ustanovení se opírá o přímou aplikaci článku 95 odst. 2 Ústavy. 4. Před Krajským soudem v Plzni probíhalo pod sp. zn. 57 Ca 85/2009 řízení ve správním soudnictví o žalobě, jíž se žalobkyně - obchodní společnost 4 VIP, s. r. o., IČ 27968693, se sídlem Karlovy Vary, Mattoniho nábřeží 204 - domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného Celního ředitelství Plzeň ze dne 20. srpna 2009 č. j. 6889-02/09-1601-21. Po kasačním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu probíhá toto řízení před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 57 Af 41/2011. 5. Navrhovatel podává návrh v přesvědčení, že napadené ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o spotřebních daních") bylo v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zaručujícím ochranu vlastnického práva, a s článkem 4 odst. 4 Listiny. II. Předchozí průběh správního řízení a řízení ve správním soudnictví 6. Prvoinstančním správním rozhodnutím Celního úřadu Karlovy Vary ze dne 27. května 2009 č. j. 4592-3/2009-086100-021 bylo vysloveno, že se obchodní společnost 4 VIP, s. r. o., dopustila správního deliktu tím, že porušila právní povinnosti stanovené v § 133 odst. 1 zákona o spotřebních daních způsobem uvedeným v § 135c odst. 2 citovaného zákona v tehdy platném znění. Tento správní delikt spáchala právnická osoba tím, že dne 25. března 2009 prodávala celkem 16 949 ks lihovin ve spotřebitelském balení, 13 300 g tabáku ve spotřebitelském balení a 302 352 ks cigaret, a to v nebytovém prostoru s označením SP02 a ve stánku - plechovém kontejneru ve velkotržnici SAPA, na adrese Libušská 319, Praha 4 - Libuš, kteréžto prostory nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb. Obchodní společnosti byla za toto jednání uložena pokuta ve výši 200 000 Kč. Dále bylo rozhodnuto, že se jí na základě § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních (v tehdy platném znění) ukládá propadnutí 16 949 ks lihovin ve spotřebitelském balení, 13 300 g tabáku ve spotřebitelském balení a 302 352 ks cigaret zajištěných Celním úřadem Praha Dl rozhodnutími o předběžném opatření č. j. 4389-3/2009-176800-032 a č. j. 5004-3/2009-176800-032. Vlastníkem propadlých věcí se stává Česká republika. 7. O odvolání obchodní společnosti 4 VIP, s. r. o., proti rozhodnutí Celního úřadu Karlovy Vary rozhodlo Celní ředitelství Plzeň rozhodnutím ze dne 20. srpna 2009 č. j. 6889-02/09-1601-21 tak, že prvoinstanční rozhodnutí potvrdilo s tou změnou, že uložená pokuta byla snížena na částku 100 000 Kč. 8. Proti rozhodnutí Celního ředitelství Plzeň podala obchodní společnost 4 VIP, s. r. o., žalobu, o níž rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. prosince 2010 č. j. 57 Ca 85/2009-59 tak, že zrušil rozhodnutí žalovaného Celního ředitelství Plzeň ze dne 20. srpna 2009 č. j. 6889-02/09-1601-21 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 9. Proti shora uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Plzni podalo žalované Celní ředitelství Plzeň kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. září 2011 č. j. 7 Afs 30/2011-105 tak, že rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. prosince 2010 č. j. 57 Ca 85/2009-59 zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. 10. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 12. 2011 č. j. 57 Af 41/2011-126 řízení o žalobě přerušil podle § 48 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního a věc předložil Ústavnímu soudu s návrhem podle článku 95 odst. 2 Ústavy. III. Argumentace navrhovatele 11. Navrhovatel uvádí, že z § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních vyplývá, že správní orgán příslušný k projednání správního deliktu je povinen uložit propadnutí "tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134", náleží-li pachateli správního deliktu a byly-li ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny. Kontrolou podle § 134 je nutné rozumět kontrolu dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133 zákona o spotřebních daních. Podle § 133 odst. 1 zákona o spotřebních daních, pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebnětechnické řešení staveb a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky. 12. Doslovným výkladem § 135d odst. 1 ve spojení s § 134 a § 133 odst. 1 zákona o spotřebních daních lze dospět k závěru, že správní orgán příslušný k projednání správního deliktu je povinen zajistit veškeré tabákové výrobky nebo lihoviny, které jsou v okamžiku kontroly prodávány na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebnětechnické řešení staveb a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, a následně uložit sankci propadnutí všech těchto zajištěných výrobků, a to bez ohledu na to, zda u nich byla či nebyla splněna povinnost odvést spotřební daň. Zákon o spotřebních daních totiž v § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních nehovoří o "neznačených" tabákových výrobcích a lihovinách, ale obecně o tabákových výrobcích a lihovinách. Z tohoto výkladu vycházel žalovaný (a posléze i Nejvyšší správní soud). S takovou interpretací § 135d odst. 1 ve spojení s § 134 a § 133 odst. 1 zákona o spotřebních daních však navrhovatel nesouhlasí. 13. Krajský soud v Plzni se prý nejprve pokusil v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.), dostupný stejně jako všechna další rozhodnutí Ústavního soudu zde citovaná též na http://nalus.usoud.cz] o jiný, ústavně konformní výklad předmětné části § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních a dospěl k závěru, že předmětné ustanovení je možné vyložit v souladu s ústavními zákony, a není tudíž důvod pro jeho zrušení. 14. Své závěry, k nimž takto dospěl, prý Krajský soud v Plzni podrobně rozvedl ve svém v pořadí prvém rozsudku ze dne 22. prosince 2010 č. j. 57 Ca 85