Pl.ÚS 39/10 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 39/10 ze dne 8. 12. 2010 395/2010 Sb. N 242/59 SbNU 465 Obecně závazná vyhláška města Krupka č. 3/2009, hlášení obyvatel starších 15 let, zdržujících se na území města Krupka déle než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická ze dne 8. prosince 2010 sp. zn. Pl. ÚS 39/10 ve věci návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 1 odst. 2 a čl. 2 obecně závazné vyhlášky města Krupka č. 3/2009, hlášení obyvatel starších 15 let, zdržujících se na území města Krupka déle než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst, za účasti města Krupka jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení (nález byl vyhlášen pod č. 395/2010 Sb.). Výrok Obecně závazná vyhláška města Krupka č. 3/2009, hlášení obyvatel starších 15 let, zdržujících se na území města Krupka déle než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele 1. Návrhem, jenž byl Ústavnímu soudu doručen dne 19. srpna 2010, splňujícím obsahové i formální náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se Ministerstvo vnitra (dále jen "navrhovatel") domáhalo zrušení v záhlaví citovaných ustanovení obecně závazné vyhlášky města Krupka č. 3/2009, hlášení obyvatel starších 15 let, zdržujících se na území města Krupka déle než 30 dnů a mají trvalý pobyt na teritoriích jiných měst, (dále též jen "vyhláška" nebo "vyhláška č. 3/2009") z důvodu v návrhu blíže specifikovaného nesouladu s ústavním pořádkem a zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 2. Předmětná vyhláška zní (pozn. red.: včetně pravopisných nepřesností): "OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 3/2009 HLÁŠENÍ OBYVATEL STARŠÍCH 15 LET, ZDRŽUJÍCÍCH SE NA ÚZEMÍ MĚSTA KRUPKA DÉLE NEŽ 30 DNŮ A MAJÍ TRVALÝ POBYT NA TERITORIÍCH JINÝCH MĚST Zastupitelstvo města Krupka, se na svém zasedání dne 22.06.2009, usnesením č. D/3, usneslo vydat na základě ust. § 10 písm. a) a ust. § 84 odst. 2 písm. h) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Vymezení pojmů 1. Územím města Krupka jsou všechny městské části označené jako k. ú. Bohosudov, Krupka, Vrchoslav, Horní Krupka, Fojtovice u Krupky, Nové Modlany, Maršov u Krupky, Unčín u Krupky a Soběchleby u Krupky. 2. Činnost, která by mohla, či narušuje ve městě veřejný pořádek, je v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, je dlouhodobý pobyt osob nepřihlášených na ohlašovně Městského úřadu Krupka. Článek 2 Povinnost přihlášení osob 1. Osoby starší 15ti let, které se zdržují na území města Krupka déle než 30 dnů (u příbuzných, přítele či přítelkyně, nebo i z jiného důvodu) a jsou přihlášeny k trvalému pobytu v jiné obci či městě, jsou povinny přihlásit svůj pobyt na ohlašovně Městského úřadu Krupka. 2. Při přihlášení pobytu na ohlašovně Městského úřadu Krupka osoba předloží občanský průkaz, vyplní formulář (viz příloha č. 1), doloží souhlas k pobytu od vlastníka bytu (nemovitosti) a nájemce. 3. Osoba, na kterou se tato OZV vztahuje je povinna přihlásit se do 2 pracovních dnů ode dne vzniku povinnosti přihlášení (viz bod 1. tohoto článku). Článek 3 Určení lokalit Povinnosti plynoucí z článku 2 této obecně závazné vyhlášky se vztahují na městské části Bohosudov, Unčín u Krupky, Krupka, Vrchoslav, Maršov u Krupky a Soběchleby u Krupky. Účinnost Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dnem 01. 08. 2009. Ing. Milan Puchar Ing. Zdeněk Matouš starosta města Krupky místostarosta". 3. Navrhovatel v úvodu svého návrhu konstatoval, že předmětná vyhláška byla vydána předepsaným postupem a k tomu příslušným orgánem. Námitky navrhovatele tedy směřovaly pouze k obsahovým nedostatkům napadených ustanovení vyhlášky. 4. Z obecného hlediska navrhovatel uvedl, že v návaznosti na čl. 104 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, (dále jen "Ústava") mohou zastupitelstva v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky, přičemž rozvedením citovaného ustanovení je § 35 odst. 3 písm. a) obecního zřízení; v souladu s tímto ustanovením pak § 10 obecního zřízení vymezuje věcné oblasti, v nichž je obec oprávněna bez dalšího zákonného zmocnění tvořit právo. Pro tyto oblasti však platí, že předmětem úpravy obecně závazné vyhlášky musí být místní záležitosti. Obec rovněž nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny zákonné úpravě nebo otázky, které jsou již upraveny předpisy práva soukromého nebo veřejného. 5. Ve vztahu k čl. 1 odst. 2 vyhlášky (a v návaznosti na to k povinnosti ohlášení pobytu na území města) navrhovatel uvádí, že z dané úpravy je zřejmé, že k tomu, aby samotný další pobyt na území města nebyl na základě vyhlášky považován za činnost způsobilou narušit či narušující veřejný pořádek, je třeba po uplynutí 30 dnů splnit povinnost ohlásit pobyt na městském úřadu. Dle názoru navrhovatele však pobyt na území města, byť přesahující dobu trvání 30 dnů a bez splnění ohlašovací povinnosti, sám o sobě není činností, která by byla způsobilá narušit veřejný pořádek, nemůže být ani v rozporu s dobrými mravy ani s ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, a nemůže být tudíž za takovou činnost ani prohlášen. Takto zakotvená úprava evidence pobytu nadto vede k možnosti uložení sankce za prosté neohlášení pobytu. Úpravu provedenou vyhláškou lze považovat také za zásah do svobody pobytu zaručené čl. 14 Listiny základních práv a svobod, jestliže splnění povinnosti ohlásit pobyt městu Krupka je nezbytnou podmínkou pro to, aby pobyt na jeho území nebyl na základě vyhlášky považován za činnost narušující veřejný pořádek. Navíc lze takové opatření považovat za neproporcionální zásah, který vychází z předpokladu, že každý, kdo se na vymezeném území města zdržuje a není jeho občanem, se dopustí jednání skutečně narušujícího veřejný pořádek. 6. Co se týká čl. 2 odst. 1 a 3 vyhlášky, uvádí navrhovatel, že ve spojení s čl. 1 odst. 2 lze také tato ustanovení vyhodnotit jako zneužití zákonem svěřené pravomoci a působnosti spočívající v opominutí relevantních úvah a přihlížení k nerelevantním úvahám. Konkrétně se jedná o snahu řešit nedostatky institutu trvalého pobytu projevující se při výkonu veřejné správy vlastní právní úpravou zavádějící evidenci současného pobytu za situace, kdy oblast evidence obyvatel zcela zřejmě nespadá do samostatné působnosti obce a kdy řešení situace touto cestou ani nemůže být dosaženo, protože zvláštní právní předpisy navazují na trvalý pobyt, přičemž důsledkem takto zakotvené úpravy je "kriminalizování" pouhého pobytu nad 30 dnů osob nepřihlášených k trvalému pobytu na území města. Jde tedy zcela zřejmě o ustanovení neadekvátní. Navíc pojem "ohlašovna" v odstavci 1 je pro adresáty dané normy matoucí a jsoucí v rozporu s principem právní jistoty, neboť toto označení je pro účely výkonu státní správy na úseku evidence obyvatel zavedeno jako legislativní zkratka zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 7. Rovněž povinnost doložení souhlasů majitele nemovitosti či nájemce dle čl. 2 odst. 2 vyhlášky je nejasná. Není totiž zřejmé, zda jde o souhlas s přihlášením pobytu nebo o doklad o užívacím právu k nemovitosti. Vyhláška navíc žádným způsobem neřeší situace, kdy mnohdy vůbec nebude objektivně možné stanovenou povinnost přihlásit se k současnému pobytu splnit z důvodu, že povinná osoba nebude moci takový souhlas získat. Vedle souhlasu vlastníka či nájemce nemovitosti nebo bytu je dále vyhláškou při přihlášení tzv. současného pobytu požadováno předložení občanského průkazu. Také v tomto případě vyvstávají s přihlédnutím k deklarovanému účelu vyhlášky pochybnosti o jeho výkladu a tím i o rozsahu působnosti vyhlášky (např. zda se vztahuje jen na státní příslušníky České republiky). 8. Výše uvedené navrhovatel shrnul tak, že § 10 písm. a) obecního zřízení dává obcím možnost upravit obecně závaznou vyhláškou záležitosti veřejného pořádku ve smyslu stanovení podmínek směřujících k omezení primárně sociálně patologických jevů, pokud nejsou upraveny zvláštními právními předpisy (a to včetně možnosti sankcionovat porušení stanovených povinností). Hlášení tzv. současného pobytu obyvatel vyhláškou určených částí města a vedení jeho evidence městským úřadem však charakter nástroje regulujícího místní záležitosti veřejného pořádku v uvedeném smyslu nemá a nemůže ani přispět k ochraně veřejného pořádku ve smyslu klidného a pokojného soužití občanů