Pl.ÚS 4/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 4/24 ze dne 15. 5. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka (soudce zpravodaje), Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem na zrušení § 3 odst. 3 ohledně slov "v národním hospodářství" zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a čl. I. bod 1. zákona č. 587/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Podstatou posuzované věci je zásah zákonodárce do úpravy soudcovských platů. Soudcovské platy se odvíjí od výše platové základny. 2. Na Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen "navrhovatel" či "okresní soud") se s žalobou na zaplacení doplatku platu a doplatku náhrady výdajů za měsíce leden 2021 až prosinec 2021 vůči České republice - Krajskému soudu v Ústí nad Labem, obrátila Jaroslava Mištová, soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "žalobkyně"). Žalobkyně považovala úpravu obsaženou v § 3 odst. 3 a § 3b odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2022, za neústavní a navrhla obecnému soudu přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 4/2023. Vzhledem k tomu, že navrhovatel bude posuzovat uplatněný nárok žalobkyně (vedené pod sp. zn. 33 C 33/2024), obrátil se na Ústavní soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, s návrhem na zrušení § 3 odst. 3 ohledně slov "v národním hospodářství" zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu a čl. I. bod 1. zákona č. 587/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. II. Argumentace navrhovatele 3. Navrhovatel nejprve zdůraznil, že si je vědom probíhajícího řízení vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 4/23. V tomto řízení ale nebyl podán návrh na zrušení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. Navrhovatel má přitom za to, že v nyní posuzované věci lze analogicky postupovat jako v řízení, ve kterém Ústavní soud nálezem ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 zrušil § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., v tehdy platném znění, ve vztahu k soudcům okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, ačkoliv žalobcem v řízení před obecným soudem byl soudce (pouze) krajského soudu. 4. Navrhovatel dále namítá, že v důsledku přijetí nálezu ze dne 2. 8. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 16/11 (N 135/62 SbNU 99) nabyli soudci legitimní očekávání, že k tzv. zmrazení soudcovských platů nebude zákonodárce přistupovat bez velmi závažných důvodů. Pro rok 2021 bylo toto očekávání posíleno skutečností, že nebýt zákona č. 587/2020 Sb., který platovou základnu pro soudce snížil pro období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 na částku 100 872 Kč, činila by platová základna v tomto období částku 109 866 Kč. 5. Zákonodárce k platovým restrikcím přistoupil nejen v roce 2021, ale i v letech 2022 a 2023, čímž došlo k porušení principu ochrany práv nabytých v dobré víře. V této souvislosti odkázal navrhovatel na nález ze dne 2. 8. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 16/11 (N 135/62 SbNU 99). Opakované a dlouhodobě zamýšlené restrikce soudcovských platů mohou mít dopady i do oblasti sociálního zabezpečení soudců, resp. na výši jejich starobního důchodu. 6. V rámci testu proporcionality neobstojí tvrzený veřejný zájem na přijetí napadených ustanovení. Napadenou právní úpravou jsou vyprázdněna práva soudců a je jí zasahováno do soudcovské nezávislosti. Nejedná se ani o dočasné opatření, které by mělo překlenout krizový stav. I vzhledem k platovým restrikcím v roce 2022 a v roce 2023 tak platy soudců nejsou nadále stabilní nesnižovatelnou veličinou. Navíc je třeba vzít v úvahu oproti předchozím letům nové skutečnosti, totiž že soudci byli v době pandemie nemoci COVID-19 vystaveni rizikům spojených s nákazou touto nemocí. V mnoha případech k nákaze došlo. Stejně tak se počítá s navýšením odměn advokátů. Od roku 2020 navíc stoupla minimální mzda a výrazně stoupá míra inflace, což zakládá otázku, do jaké míry jsou soudci v nerovném postavení oproti jiným profesím. 7. V kontextu jiných legislativních opatření na straně daně z příjmu fyzických osob (např. zrušení tzv. superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka) je úspora 500 milionů zcela marginální vedle odhadovaného výpadku v příjmech státního rozpočtu ve výši přibližně 130 miliard. Za situace, kdy by mimořádné výdaje vynaložené v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 byly z podstatné většiny pokryty z výnosů daní z příjmu fyzických osob, pokud by nedošlo ke snížení daňové zátěže, nejsou naplněny mimořádné podmínky pro platové restrikce. 8. Navrhovatel také upozorňuje, že napadená ustanovení nebyla projednána se zástupci moci soudní, což je v rozporu s dříve vyjádřeným názorem Ústavního soudu. Platové restrikce znamenají určitou formu zásahu do jednoho z komponentů soudcovské nezávislosti a je nepřípustné, aby k takovému zásahu docházelo jednostranně [srov. nález ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 28/13 (N 137/74 SbNU 93)]. Důvodová zpráva k zákonu č. 587/2020 Sb. navíc neobsahuje žádný komplexní ekonomický rozbor, ačkoliv i ten Ústavní soud považuje při zásazích do materiálního postavení soudců za nezbytnou součást řádného odůvodnění. 9. Navrhovatel v dalším odkázal na argumentaci obsaženou v návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2022, který je projednáván pod sp. zn. Pl. ÚS 15/22, a v návrhu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 2. 2023, který je projednáván pod sp. zn. Pl. ÚS 4/23. 10. Na závěr navrhovatel požádal o přednostní projednání podaného návrhu. Vzhledem k předpokládané mnohosti soudních sporů, které mohou záviset na rozhodnutí v posuzované věci, může včasné rozhodnutí předejít vzniku nákladů státu a potenciálních žalobců. III. Vyjádření účastníků řízení 11. Ústavní soud zaslal návrh k vyjádření Parlamentu jako účastníkovi řízení (§ 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a dále vládě a veřejnému ochránci práv jako potenciálním vedlejším účastníkům řízení (§ 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu). Vláda vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice, veřejný ochránce práv sdělil Ústavnímu soudu, že tohoto oprávnění nevyužije. III. 1 Vyjádření komor Parlamentu 12. Poslanecká sněmovna konstatovala, že napadená ustanovení byla do právního řádu vložena zákonem č. 587/2020 Sb. Návrh zákona byl předložen skupinou poslanců Poslanecké sněmovně v 8. volebním období dne 19. 8. 2020 jako sněmovní tisk 978. První čtení proběhlo na 61. schůzi dne 7. 10. 2020, ve kterém byl tisk přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Rozpočtový výbor návrh zákona projednal a vydal dne 5. 11. 2020 usnesení doručené poslancům jako tisk 978/2. Druhé čtení se uskutečnilo na 62. schůzi dne 12. 11. 2020, všechny podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 978/3. Následné třetí čtení bylo na 66. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 11. 2020. Z přítomných 92 poslanců bylo pro 91, proti žádný a zdržel se 1. Návrh zákona byl přijat. 13. Návrh zákona byl postoupen Senátu dne 24. 11. 2020, který jej zařadil na svou 3. schůzi dne 17. 12. 2020. Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat. Zákon byl doručen prezidentovi k podpisu dne 18. 12. 2020. Prezident zákon tentýž den podepsal. Zákon byl vyhlášen dne 31. 12. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 240 pod číslem 587/2020 Sb. 14. Poslanecká sněmovna v závěru konstatovala, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Z toho důvodu vyjádřila přesvědčení, že přijatý zákon není v rozporu s ústavním pořádkem. Rozhodnout o ústavnosti napadených ustanovení ovšem náleží Ústavnímu soudu. 15. Senát ve vyjádření předně poznamenal, že v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu nemá novela právního předpisu samostatnou normativní existenci, ale stává se s