Pl.ÚS 41/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 41/21 ze dne 25. 1. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského, soudkyně Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaje), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Vojtěcha Šimíčka a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti navrhovatelek politické strany Česká pirátská strana, sídlem Na Moráni 360/3, Praha 2 - Nové Město, a politického hnutí Starostové a nezávislí, sídlem Malostranské náměstí 266/5, Praha 1 - Malá Strana, zastoupených JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem, sídlem Řehenice 10, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. listopadu 2021 č. j. Vol 202/2021-89, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a 1. Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4 - Nusle, 2. Ing. Ondřeje Babky, kandidáta volební strany ANO 2011 v Jihočeském kraji s pořadovým číslem 5, 3. Karly Maříkové, kandidátky volební strany SPD v Karlovarském kraji s pořadovým číslem 1 a 4. MUDr. Jaroslava Dvořáka, kandidáta volební strany SPD ve Zlínském kraji s pořadovým číslem 2, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění I. Rekapitulace ústavní stížnosti a dosavadního průběhu řízení 1. Navrhovatelé kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny, konaných ve dnech 8. až 9. 10. 2021, se návrhem, označeným jako "ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2021 č. j. Vol 202/2021-89 k volební stížnosti na neplatnosti volby kandidátů", se domáhají, aby Ústavní soud vyslovil, že napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu bylo porušeno jejich právo zaručené čl. 21 odst. 1 a 3, čl. 22 a 36 Listiny základních práva svobod (dále jen "Listina"), principy volné soutěže politických stran podle čl. 5 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), zásady poměrného zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny podle čl. 18 odst. 1 Ústavy, a aby proto uvedené usnesení zrušil a věc vrátil Nejvyššímu správnímu soudu k dalšímu řízení. 2. Z návrhu a napadeného usnesení Nejvyššího správního soudu se podává, že se navrhovatelé (v návrhu se též sami označují jako "stěžovatelé, jakožto politické subjekty") zúčastnili shora uvedených voleb do Poslanecké sněmovny ve všech volebních krajích jako koalice [srov. § 31 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "volební zákon"] pod názvem "KOALICE PIRÁTI a STAROSTOVÉ" (dále již jen "koalice" - viz k tomu blíže sub 17 a násl.) a postupem Státní volební komise podle § 8 odst. 2 písm. c) volebního zákona byla ve všech volebních krajích pro tyto volby vedena pod č. 17. 3. Celkový výsledek voleb byl vyhlášen Státní volební komisí podle § 8 odst. 2 písm. e) a § 52 odst. 3 volebního zákona ve Sbírce zákonů dne 12. 10. 2021 pod č. 372/2021 Sb. Výsledek voleb napadla koalice podle § 87 odst. 1 volebního zákona a podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též "s. ř. s."), s tím, že konkrétně namítá neplatnost volby kandidátů označených v jejím návrhu jako odpůrci II) až IV), tj. vedlejších účastníků 2. až 4. v nynějším řízení. Svůj návrh založila na tvrzení, že 1. vedlejší účastnice nynějšího řízení nesprávně aplikovala volební zákon a provedla chybný výpočet výsledků voleb z hlediska poměru přidělených mandátů k počtu získaných hlasů zejména v rámci výpočtu postupu do druhého skrutinia, což se mělo promítnout v jiném počtu mandátů v tomto skrutiniu přidělovaných, a rovněž v jiném přidělení mandátů nejen pro jejího kandidáta, nýbrž i pro kandidáty jiných kandidujících politických stran a politických hnutí (dále jen "volební strany", popř. "volební strana"). 4. Koalice v řízení před Nejvyšším správním soudem argumentovala zejména tím, že 1. vedlejší účastnice vyložila volební zákon tak, že nerespektovala jeho výslovné znění a dotvářela jej navíc svým postupem, kterým popřela účel jeho novelizace provedené zákonem č. 189/2021 Sb., kterým se mění volební zákon. Koalice současně zdůraznila, že výklad zvolený 1. vedlejší účastnicí není v souladu s nosnými důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 44/17 (49/2021 Sb.; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), a naopak, že tak dospěla k závěrům, které zvolenou konstrukcí namísto korekce výsledků přidělení mandátů v prvním skrutiniu v rámci druhého skrutinia nijak nezohledňují celostátní výsledek hlasování, spíše nepoměr ještě dále prohlubují, což je v rozporu s čl. 18 odst. 1 Ústavy (viz bod 22 návrhu koalice k Nejvyššímu správnímu soudu). Koalice předestřela Nejvyššímu správnímu soudu kromě uvedené argumentace rovněž vlastní výpočet rozdělení mandátů odrážející podle jejího názoru správný a přesný postup podle volebního zákona, když dospěla i k odlišným výsledkům voleb z hlediska přidělení mandátů jednotlivým kandidujícím volebním stranám a jejich kandidátům. 5. Konkrétní výsledek svého přepočtu koalice promítla do petitu svého návrhu, kterým požadovala, aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že: I. a) Volba kandidáta ANO 2011 v Jihočeském kraji s pořadovým číslem 5 na hlasovacím lístku Ing. Ondřeje Babky poslancem Poslanecké sněmovny ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021 je neplatná, takže b) řádně zvoleným poslancem Poslanecké sněmovny ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021 je kandidát volební koalice Piráti a Starostové v Kraji Vysočina s pořadovým číslem na hlasovacím lístku 4 Ing. Miloň Slabý. II. a) Volba kandidátky Svoboda a přímá demokracie (SPD) v Karlovarském kraji s pořadovým číslem 1 na hlasovacím lístku Karly Maříkové poslankyní Poslanecké sněmovny ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021 a b) volba kandidáta Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve Zlínském kraji s pořadovým číslem 2 na hlasovacím lístku MUDr. Jaroslava Dvořáka poslancem Poslanecké sněmovny ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021 je neplatná, takže c) řádně zvoleným poslancem Poslanecké sněmovny ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021 je kandidátka Svobody a přímé demokracie (SPD) v Jihomoravském kraji s pořadovým číslem na hlasovacím lístku 3 Mgr. Petra Svedíková Vávrová, MBA, a d) řádně zvoleným poslancem Poslanecké sněmovny ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021 je kandidát Svobody a přímé demokracie (SPD) v Olomouckém kraji s pořadovým číslem na hlasovacím lístku 2 Ing. Pavel Jelínek, PhD. Dále jako III., IV. a V. a) až c) část svého návrhového žádání koalice navrhla stanovení nového pořadí náhradníků za kandidáty uvedených volebních stran shora uvedených sub I a II, kteří měli být správně podle jejího výpočtu zvoleni poslanci Poslanecké sněmovny v Jihočeském kraji, Kraji Vysočina, Jihomoravském kraji, Zlínském kraji a Olomouckém kraji tak, jak by se to mělo promítnout na základě jí navrženého výpočtu volebního výsledku. 6. Tomuto návrhu Nejvyšší správní soud nevyhověl a napadeným usnesením jej zamítl. Neztotožnil se s hlavní částí argumentace, podle které vadný výsledek voleb spočívá ve výkladu § 50 odst. 4 volebního zákona. Podle jeho doslovného znění mělo být podle koalice při případném odečítání přebývajících mandátů v jednotlivých krajích použit počet mandátů přidělených podle § 48 odst. 2 volebního zákona. Český statistický úřad ale vzal za určující počet mandátů po korekci vyplývající z § 48 odst. 3 volebního zákona. Tedy stejný počet, který je použit v § 50 odst. 2 volebního zákona při výpočtu krajského volebního čísla, kde je však použit termín "počet mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny". To by vedlo k tomu, že má být v prvním skrutiniu použit výchozí počet mandátů zjištěný podle § 48 odst. 2 volebního zákona a dále již neupravovaný. Přestože § 50 odst. 4 volebního zákona používá spojení "[b]ylo-li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2," nejedná se o konečný počet mandátů kraje. V § 48 volebního zákona se ve skutečnosti žádný závazný počet mandátů neurčuje a kraj může mít tento počet nenaplněn nebo naopak překročen ve druhém skrutiniu. Správně vyložený úmysl zákonodárce použít v § 50 odst. 4 volebního zákona jen "zaručený" počet mandátů připadající kraji podle § 48 odst. 2 volebního zákona by vedl k tomu, že by zůstalo více mandátů pro celostátní vyrovnávání ve druhém skrutiniu, což je obzvláště vhodné kvůli nestejným krajským volebním číslům. Počet mandátů, se kterým se porovnává součet získaných mandátů podle § 50 odst. 3 volebního zákona všech volebních stran, by měl odpovídat pouze výsledku podle § 48 odst. 2 volebního zákona, a nikoliv podle § 48 odst. 2 i 3 volebního zákona, což by vedlo k většímu počtu mandátů "zbylých" pro druhé skrutinium podle § 51 volebního zákona. 7. Podle Nejvyššího správního soudu sice tento výklad lépe odpovídá nosným závěrům nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/17 o dosažení p