Pl.ÚS 45/95 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 45/95 ze dne 11. 6. 1996 202/1996 Sb. N 46/5 SbNU 379 Vyhláška města Pardubice o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud České republiky rozhodl v plénu ve věci navrhovatele skupiny 31 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a účastníka řízení města Pardubic, o návrhu na zrušení vyhlášky města Pardubic č. 26/94, ze dne 21. září 1994, o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města Pardubic, t a k t o : Vyhláška města Pardubic č. 26/94, ze dne 21. září 1994, o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města Pardubic se z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Skupina 31 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zaslala Ústavnímu soudu návrh na zrušení vyhlášky města Pardubic č. 26/94, ze dne 21. září 1994, o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města Pardubic. Znění předmětné vyhlášky je toto: § 1 Komunistická, nacistická, fašistická a rasistická propaganda se na území města zakazuje. § 2 Komunistickou, nacistickou, fašistickou a rasistickou propagandou se rozumí: a) Požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku. b) Užívání symbolů těchto zločinných hnutí při jejich propagaci. c) Zpochybňování zločinnosti režimů, které tato hnutí představovala. § 3 Vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem, následujícím po dni jejího vyhlášení. Dále následují podpisy primátorky města Pardubic Ing. H. D., náměstka primátorky Dpt. J. Ž. a kulaté úřední razítko města Pardubic. Návrh skupiny poslanců podaný podle ustanovení § 64 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se opírá o právní názor, že obec je oprávněna vydávat obecně závazné vyhlášky, jejichž obsahem jsou právní povinnosti, jenom v případě výslovného zákonného zmocnění, jak to vyjádřil Ústavní soud ve svých nálezech, např. Pl. ÚS 5/93, Pl. ÚS 29/93, Pl. ÚS 28/93 a dalších. Rozpor napadené vyhlášky s článkem 2 odst. 4 Ústavy České republiky a s článkem 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod spatřují navrhovatelé ve skutečnosti, že v daném případě jsou povinnosti ukládány nikoli zákonem, ale jiným právním předpisem. Jde též o rozpor s ustanovením článku 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Navrhovatelé se dále zabývají ustanovením § 14 odst. 1 písm. i) a § 36 odst. 1 písm. f) zákona o obcích č. 367/1990 Sb. Tato ustanovení připouštějí, aby obecní zastupitelstvo schvalovalo a vydávalo obecně závazné vyhlášky ve věcech samostatné působnosti obce. Toto oprávnění obce je zakotveno v článku 104 odst. 3 Ústavy České republiky. Při vydávání obecně závazných vyhlášek je však zastupitelstvo obce v této působnosti omezeno jen zákonem. Nové ustanovení § 17 zákona o obcích ve znění zákona č. 279/1995 Sb. rozšiřuje pravomoc obcí obecně závaznou vyhláškou omezovat nebo zakazovat činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek na některých veřejně přístupných místech v obci. Tato rozšířená pravomoc se však vztahuje jen na místní záležitosti veřejného pořádku [podle § 14 odst. 1 písm. o)], mezi něž aktivity uvedené v napadené vyhlášce nepatří. "Činností" ve smyslu ustanovení § 17 citovaného zákona není právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu [článek 17 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny")]. Podle článku 17 odst. 4 Listiny mohou být svoboda projevu a právo vyhledávat a šířit informace omezeny jen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V návrhu se rovněž odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/93, Pl. ÚS 26/93, Pl. ÚS 27/93, Pl. ÚS 38/93, Pl. ÚS 39/93 a Pl. ÚS 17/94, v nichž se konstatuje, že "vyhlášku, která byla z pozice obce přijata předepsaným procedurálním způsobem a podle názvu v samostatné působnosti, avšak svým obsahem porušila příslušná zmocňovací ustanovení Ústavy České republiky a zákona o obcích, nelze považovat za právní předpis vydaný obcí v její samostatné působnosti". K podanému návrhu se vyjádřil primátor města Pardubic, který uvedl, že v návrhu je především napadáno právo obcí předmětnou oblast vztahů ve vyhlášce uvedených upravovat. V této věci však poukazuje na ustanovení § 14 zákona o obcích, podle kterého do samostatné působnosti obcí spadají i "místní záležitosti veřejného pořádku", což potvrzuje i nové znění ustanovení § 17 tohoto zákona. Proto se domnívá, že vyhláška byla přijata řádně v souladu s platným právním řádem a navrhuje, aby návrh poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl zamítnut. V řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu je Ústavní soud povinen podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v prvé řadě zkoumat, zda byl napadený právní předpis vydán i v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Proto si Ústavní soud vyžádal od Zastupitelstva města Pardubic zaslání dokumentů, osvědčujících řádné přijetí napadené vyhlášky, jakož i její řádné vyhlášení ve smyslu zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Ze zprávy organizačního oddělení Magistrátu města Pardubic ze dne 12. 3. 1996 bylo zjištěno, že na jednání Zastupitelstva města Pardubic dne 21. 9. 1994 (kdy bylo do programu zařazeno projednání návrhu vyhlášky o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města Pardubic) bylo přítomno 48 členů zastupitelstva (z celkového počtu 55 členů). Pro přijetí vyhlášky hlasovalo 33 členů, proti hlasovalo 7 členů, hlasování se zdrželi 4 členové zastupitelstva. Tyto údaje (jak bylo zjištěno kopií usnesení z prvé části IV. jednání zastupitelstva města Pardubic ze dne 21. 9. 1994) zápis o schůzi zastupitelstva neobsahuje. (Zápisy z tohoto období obsahují vždy pouze konstatování, zda návrh byl přijat či nikoli.) Počty hlasů byly ověřeny z magnetofonového záznamu z jednání. V citovaném usnesení je pod bodem 6 označení "usnesení č. 62/IV - 9/93" a text "Zastupitelstvo města Pardubic schvaluje vyhlášku o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města Pardubice". Z těchto skutečností je zřejmé, že napadená vyhláška byla přijata kvalifikovaným způsobem (§ 38 odst. 5 zákona o obcích). Vyhláška byla vyhlášena zveřejněním na úřední desce dne 23. 9. 1994, kde byla vyvěšena do 10. 10. 1994, takže nabyla účinnosti dne 8. 10. 1994 (§ 16 odst. 3, 4 zákona o obcích). Ústavní soud má tedy zato, že napadený předpis byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní soud České republiky může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že citované ustanovení lze vztáhnout na posouzení předmětné věci, Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Podáním ze dne 13. 3. 1996 vyjádřil primátor města Pardubic souhlas s navrženým postupem. Souhlas s upuštěním od ústního jednání vyjádřil dopisem ze dne 3. 4. 1996 i JUDr. J. H. za skupinu poslanců, které zastupuje. Proto Ústavní soud od ústního jednání upustil. Ještě před meritorním zkoumáním věci Ústavní soud zjistil, že při sepisování návrhu došlo k zjevnému omylu, pokud jde o datum vydání napadené vyhlášky, který byl zřejmě způsoben špatnou čitelností její kopie. Na této kopii je uvedeno datum 20. 9. 1994. Uvedený omyl se promítl i do písemných zpráv města Pardubic zaslaných Ústavnímu soudu, neboť v dopisu primátora města Pardubic ze dne 13. 3. 1996 se uvádí jako datum přijetí vyhlášky 20. 9. 1994, zatímco ve vyjádření Magistrátu města Pardubic je uvedeno datum 21. 9. 1994. Rovněž čitelný text vyhlášky č.26/94, o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území města Pardubic, nese datum 21. 9. 1994, což potvrdil i vedoucí sekretariátu primátora města Pardubic JUDr. J. K. Uvedené datum přijetí vyhlášky je prokazatelné i z usnesení Zastupitelstva města Pardubic (1. část IV. jednání ze dne 21. 9. 1994)