Pl.ÚS 47/06 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 47/06 ze dne 2. 6. 2009 250/2009 Sb. N 127/53 SbNU 597 Obecně závazná vyhláška města Sušice č. 4/1998 o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) a Michaely Židlické ze dne 2. června 2009 sp. zn. Pl. ÚS 47/06 ve věci návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení čl. 2 odst. 1, odst. 2 písm. a) až f), čl. 2a a 3 obecně závazné vyhlášky města Sušice č. 4/1998 o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, za účasti města Sušice jako účastníka řízení (nález byl vyhlášen pod č. 250/2009 Sb.). Výrok I. Ustanovení čl. 2 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) a d) a čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Sušice č. 4/1998 o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele 1. Návrhem, jenž byl Ústavnímu soudu doručen dne 13. června 2006, splňujícím obsahové i formální náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se ministr vnitra (dále jen "navrhovatel") domáhal zrušení v záhlaví citovaných ustanovení obecně závazné vyhlášky města Sušice č. 4/1998 o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "vyhláška č. 4/1998", "napadená vyhláška" nebo "předmětná vyhláška") z důvodu v návrhu blíže specifikovaného nesouladu s ústavním pořádkem, zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o obcích"). 2. Napadená ustanovení předmětné vyhlášky zní (pozn. red.: včetně pravopisných nepřesností): Obecně závazná vyhláška č. 4/1998 o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí Městské zastupitelstvo v Sušici schválilo na svém zasedání dne 11. března 1998 na základě ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) a r), § 16 a § 36 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 2 Užívání veřejného prostranství 1) Používat veřejné prostranství2 je možné pouze k účelu, pro který je určeno. Používat veřejné prostranství k jinému účelu, než pro které je určeno, je v odůvodněných případech výjimečně možné na základě povolení Městského úřadu v Sušici. 2) Zakazuje se: a) užívat veřejné prostranství pro nakládání a skládání materiálu, surovin a výrobků na dobu delší než 24 hodin, b) skladovat materiály na místech, kde by byla ohrožena bezpečnost občanů či znemožněna volná průchodnost a dále na místech, kde jsou umístěna zabezpečovací a obslužná zařízení (např. hydranty, uzávěry plynu, uliční vpustě), c) parkovat vozidlo a skládat materiál tam, kde by byl znemožněn odvoz odpadků a čištění veřejného prostranství, d) parkování, stání a jízda s motorovým vozidlem po veřejném prostranství mimo vozovku, e) volné pobíhání psů na veřejném prostranství, znečišťovat veřejné prostranství psími výkaly; vlastník nebo průvodce psa je povinen neprodleně znečištění veřejného prostranství odstranit, f) vodění psů na místa určená pro hraní dětí, g) ..., h) ..., Článek 2a Venčení a pohyb psů na veřejném prostranství 1) Volný pohyb psů bez vodítka na veřejném prostranství v intravilánu města (zastavěném území) je zakázán. Délka vodítka musí v každém okamžiku zajišťovat ovladatelnost psa. Osoba, kterou pes doprovází, je povinna mít psa pod neustálým dohledem. 2) Není-li osoba, kterou pes doprovází, schopna vzhledem ke svému fyzickému stavu či zdatnosti zajistit ovladatelnost psa pomocí vodítka, je povinna použít současně s vodítkem i náhubek. 3) Použitím náhubku se rozumí upevnit psovi náhubek tak, aby znemožňoval kousnutí. 4) Tato ustanovení se nevztahují na psy zdravotnické, služební a slepecké. Článek 3 Úklid veřejného prostranství 1) V zájmu zajištění čistoty a zlepšení životního prostředí ve městě každý odpovídá za způsobené znečištění nebo poškození veřejného prostranství a je povinen je neprodleně odstranit nebo odstranění zajistit na své náklady. 2) Vlastníci nebo správci nemovitostí, které v zastavěném území města hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídají za škody3, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem. Tyto závady ve schůdnosti chodníků musí být odstraněny bezprostředně po jejich vzniku. Za chodník se podle této vyhlášky považuje místní komunikace, případně její část, určená výhradně pro chodce, dále schody a lávky. 3) Povinnost zajišťovat čistotu chodníků se vztahuje na celou šíři chodníku, která slouží výhradně k chůzi, a to bez ohledu na případné oddělení od nemovitosti či od komunikace pruhem pozemku, sloužícího k jiným účelům než komunikačním. 4) Při úklidu sněhu je zakázáno jeho hromadění na místech, která musí zůstat volná (např. místa přechodů pro chodce, zastávky veřejné dopravy, vjezdy do domů, místa pro zásobování provozoven, místa pro manipulaci se sběrnými nádobami na odpad, uzávěry plynu, vody, uliční vpustě). ------------------------------- 2) § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění 3) § 27 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 3. Navrhovatel v úvodu svého návrhu konstatoval, že vyhláška č. 4/1998, jakož i vyhlášky, které ji mění, byly vydány Zastupitelstvem města Sušice ústavně konformním způsobem. Námitky navrhovatele tedy směřovaly pouze k obsahovému nesouladu napadených ustanovení předmětné vyhlášky. 4. Ve vztahu k čl. 2 odst. 1 napadené vyhlášky navrhovatel tvrdí, že město není oprávněno uložit vlastníkům veřejného prostranství povinnost mít povolení městského úřadu k užívání svého vlastního majetku k jinému účelu, než ke kterému je veřejné prostranství určeno. Takovéto zmocnění přitom nespatřuje ani v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jenž umožňuje vybírat poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství, neumožňuje však omezit samotné užívání veřejného prostranství. 5. Ve vztahu k čl. 2 odst. 2 napadené vyhlášky dále v obecné rovině namítá, že ačkoliv předmětná vyhláška zakazuje vykonávat některé činnosti na veřejném prostranství, nespecifikuje veřejná prostranství, na která se tyto zákazy vztahují. Podle § 10 písm. a) zákona o obcích je přitom obec zmocněna stanovit obecně závaznou vyhláškou, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených nebo že na některých veřejných prostranstvích jsou takové činnosti zakázány. Tato místa musí být ve vyhlášce určena pojmově přesně, jasně a srozumitelně tak, aby jejich lokalizace byla dostatečně konkrétní a nevyvolávala žádné interpretační pochybnosti, což ale napadené ustanovení nesplňuje. 6. Rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod spatřuje navrhovatel v zákazu užívat veřejná prostranství pro nakládání a skládání materiálu, surovin a výrobků na dobu delší než 24 hodin podle čl. 2 odst. 2 písm. a) napadené vyhlášky, neboť tím nezohledňuje, že veřejné prostranství může být i ve vlastnictví jiných subjektů než města. Omezení vlastnických práv podle § 128 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je výkonem státní správy, k němuž je příslušný stavební úřad. 7. Podle názoru navrhovatele nebylo město zmocněno ani k přijetí čl. 2 odst. 2 písm. b) napadené vyhlášky, tedy k zákazu skladování materiálů na místech, kde by byla ohrožena bezpečnost občanů či znemožněn volný průchod a kde jsou umístěna zabezpečovací a obslužná zařízení, neboť uvedená problematika je regulována již v § 415 občanského zákoníku, § 29 zákona o pozemních komunikacích a v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž regulace parkování a skládání materiálu na pozemních komunikacích podle čl. 2 odst. 2 písm. c) napadené vyhlášky je upravena zvláštními zákony. 8. Zákaz parkování, stání a jízdy s motorovým vozidlem na veřejném prostranství mimo vozovku podle čl. 2 odst. 2 písm. d) napadené vyhlášky neobstojí z důvodu neurčitosti předmětné vyhlášky, pročež navrhovatel považoval tento zákaz za odporující princ