Pl.ÚS 5/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 5/19 ze dne 1. 10. 2019 303/2019 Sb. N 168/96 SbNU 144 Zdanění církevních restitucí   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 5/19 dne 1. října 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Ing. Petr Šilar, zastoupené JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, na zrušení § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb., ve slovech "s výjimkou finanční náhrady", in eventum na zrušení zákona č. 125/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a dále a) vlády, b) skupiny poslanců, za kterou jedná poslanec Marek Benda, c) skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Zdeněk Hraba, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, jako vedlejších účastnic řízení, takto: I. V ustanovení § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb., se slova "s výjimkou finanční náhrady" zrušují dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Návrh na zrušení zákona č. 125/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Dne 24. 5. 2019 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 44 senátorů, za kterou jedná senátor Ing. Petr Šilar, (dále jen "navrhovatelka" nebo "skupina senátorů") na zrušení § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o daních z příjmů") ve slovech "s výjimkou finanční náhrady". Pro případ, že by Ústavní soud tomuto návrhu nevyhověl, domáhá se navrhovatelka zrušení zákona č. 125/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který má nabýt účinnosti dne 1. 1. 2020. 2. Dne 6. 6. 2019 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 62 poslanců, za kterou jedná poslanec Marek Benda, (dále jen "skupina poslanců") na zrušení: 1. zákona č. 125/2019 Sb.; 2. slov "s výjimkou finanční náhrady" v § 18a odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů. Návrhu byla přidělena spisová značka Pl. ÚS 9/19. 3. Dne 12. 6. 2019 byl Ústavnímu soudu doručen návrh další skupiny 19 senátorů, za kterou jedná senátor Zdeněk Hraba, (dále jen "druhá skupina senátorů") na zrušení stejných zákonných ustanovení, jaká jsou uvedena v bodech 1 a 2. Návrhu byla přidělena spisová značka Pl. ÚS 10/19. 4. Vzhledem k tomu, že bylo shora uvedeným návrhem skupiny senátorů ze dne 24. 5. 2019 zahájeno řízení o zrušení shora nadepsaných ustanovení, jehož se shodně domáhá též skupina poslanců i v předchozím bodě uvedená druhá skupina senátorů (dále společně též "další navrhovatelky"), Ústavní soud později podané návrhy usneseními sp. zn. Pl. ÚS 9/19 a sp. zn. Pl. ÚS 10/19 ze dne 18. 6. 2019 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) odmítl pro nepřípustnost z důvodu překážky věci zahájené (litispendence) podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, čímž další navrhovatelky získaly postavení vedlejších účastnic v nejdříve zahájeném řízení vedeném pod nadepsanou spisovou značkou Pl. ÚS 5/19. II. Napadená právní úprava 5. Napadeným zákonem č. 125/2019 Sb. (čl. I) se zrušuje § 15 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), (dále též jen "zákon o majetkovém vyrovnání"), tohoto znění: § 15 Finanční náhrada ... (6) Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. Současně se zákonem č. 125/2019 Sb. (čl. II) vkládají do § 18a odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů napadená slova "s výjimkou finanční náhrady". Citované ustanovení ve znění uvedeného zákona tak s účinností od 1. 1. 2020 zní: § 18a Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků (1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně ... f) příjmy z bezúplatného nabytí věci s výjimkou finanční náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Konečně zákon č. 125/2019 Sb. (čl. III) stanoví svou účinnost ke dni 1. 1. 2020; jiná ustanovení neobsahuje. 6. Důsledkem provedené novelizace se roční splátky finanční náhrady, jež jsou dotčeným církvím a náboženským společnostem od roku 2013 vypláceny na základě § 15 a 16 zákona o majetkovém vyrovnání a následně uzavřených smluv o vypořádání, publikovaných ve sdělení Ministerstva kultury č. 55/2013 Sb., o uzavření smluv o vypořádání mezi Českou republikou a Apoštolskou církví, Církví adventistů sedmého dne, Církví bratrskou, Církví československou husitskou, Církví řeckokatolickou, Církví římskokatolickou, Českobratrskou církví evangelickou, Evangelickou církví augsburského vyznání v České republice, Evangelickou církví metodistickou, Federací židovských obcí v České republice, Jednotou bratrskou, Luterskou evangelickou církví a. v. v České republice, Náboženskou společností českých unitářů, Pravoslavnou církví v českých zemích, Slezskou církví evangelickou augsburského vyznání a Starokatolickou církví v České republice, (dále jen "sdělení Ministerstva kultury č. 55/2013 Sb."), stávají počínaje rokem 2020 předmětem daně z příjmů. III. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 7. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 41 poslanců nebo nejméně 17 senátorů. 8. První návrh podala skupina 44 senátorů; v souladu s § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy navrhovatelka splňuje. Jelikož i další navrhovatelky (skupiny 62 poslanců a 19 senátorů, stvrzujících účast svými podpisy na podpisové listině) podmínky aktivní legitimace splňují, vzniká jim právo účastnit se řízení o projednávaném návrhu skupiny senátorů v postavení vedlejších účastnic a jejich podání jsou zahrnuta do předmětu řízení před Ústavním soudem. 9. Všechny tři návrhy podané Ústavnímu soudu v nadepsané věci obsahují veškeré zákonem požadované náležitosti, jsou přípustné ve smyslu ustanovení § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Ústavní soud tedy všechny tři návrhy společně meritorně projednal. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem IV. 1 Argumentace navrhovatelky 10. Také v důsledku judikatury Ústavního soudu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.)] byl po více než 20 letech složitých vyjednávání v rámci restitučního zákonodárství přijat zákon o majetkovém vyrovnání, jehož cílem byla podle důvodové zprávy zaprvé částečná náprava některých majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem na církvích a náboženských společnostech, zadruhé vytvoření podmínek pro hospodářskou odluku církve od státu. Součástí zákona bylo naplnění závazku státu chránit základní práva a svobody plynoucí z čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") zaručujícího právo svobodně vyjadřovat náboženství a čl. 16 odst. 2 Listiny, podle něhož církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce, a to nezávisle na státních orgánech. Citovaný zákon v mezích možností státu s přihlédnutím k principu minimalizace dopadů na třetí subjekty kombinuje při nápravě křivd naturální restituci i finanční náhradu a komplementárně k tomu ukončuje financování "osobních požitků duchovních" a jiných věcných nákladů sp