Pl.ÚS 57/10 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 57/10 ze dne 18. 1. 2011 N 2/60 SbNU 11 Komunální volby v Krupce - nepřípustnost uplácení voličů při volbách do zastupitelstev obcí   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ze dne 18. ledna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 57/10 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a) Mgr. M. B., b) Mgr. D. K., c) Ing. P. M., d) P. K., e) Ing. J. D., f) P. H., g) A. H., h) S. H. a i) P. L. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. listopadu 2010 č. j. 15 A 92/2010-51 a rozhodnutí ministra vnitra o opakovaném hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí oznámenému sdělením Ministerstva vnitra č. 353/2010 Sb. ze dne 30. listopadu 2010, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a ministra vnitra jako účastníků řízení a Městského úřadu Krupka se sídlem Mariánské nám. 22, Krupka, a Občanské demokratické strany se sídlem Jánský Vršek 13, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení. Výrok Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. listopadu 2010 č. j. 15 A 92/2010-51 a rozhodnutí ministra vnitra o opakovaném hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí oznámené sdělením Ministerstva vnitra č. 353/2010 Sb. ze dne 30. listopadu 2010, a to pokud jde o opakované hlasování ve volebních okrscích č. 5, 8 a 9 města Krupka, se ruší. Odůvodnění I. 1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. prosince 2010, která splňuje podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž tento soud rozhodl v řízení o návrhu ve věci voleb do Zastupitelstva města Krupka, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010. Stěžovatelé tvrdí, že napadeným rozhodnutím byla porušena jejich ústavně zaručená práva vyplývající z čl. 5 a 102 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 21 odst. 1, 3 a 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Spolu s ústavní stížností stěžovatelé navrhují, aby Ústavní soud zvážil přednostní projednání ústavní stížnosti mimo pořadí ve smyslu ustanovení § 39 zákona o Ústavním soudu, neboť sdělením Ministerstva vnitra ze dne 30. listopadu 2010 č. 353/2010 Sb., o vyhlášení opakovaného hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí, bylo vyhlášeno na den 8. ledna 2011 opakované hlasování do zastupitelstva města Krupka ve volebních okrscích č. 5, 8 a 9 a do rozhodnutí Ústavního soudu by existovala právní nejistota ohledně výsledků voleb, které z tohoto opakovaného hlasování vzejdou. 3. V odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatelé poukazují na to, že soud vzal za prokázané, že došlo k organizovanému svážení voličů do volebních místností za účelem volby konkrétní volební strany. Provedenými důkazy však bylo taktéž prokázáno, že voličům byla poskytována za jejich hlasování ve prospěch volební strany č. 3 úplata, což je zřejmé i z odůvodnění napadeného rozhodnutí, byť soud poskytnutí odměn jako důvod pro vyslovení neplatnosti voleb neshledal. Stěžovatelé mají za to, že organizovaným svážením voličů do volebních místností, distribucí příslušného volebního lístku a dohlížením nad chováním svážených voličů ve volební místnosti byla porušena tajnost hlasování, která je koncipována nejen jako právo voliče, ale rovněž jako jeho povinnost, a která je zásadním pravidlem neoddělitelně spjatým s požadavkem svobodných voleb. Dle názoru stěžovatelů porušení tajnosti hlasování mělo také vliv na výsledky voleb, čímž se však soud v napadeném usnesení vůbec nezabýval. 4. V další části ústavní stížnosti stěžovatelé vyslovují nesouhlas s právním názorem soudu, že pojetí volební kampaně obchodně tržním způsobem není jednáním, které by představovalo nějaké porušení volebního zákona ve volbách do zastupitelstev obcí. Poukazují na základní principy demokratických voleb vyplývající z čl. 5 Ústavy a čl. 21 Listiny, které jsou a musí být imanentní součástí každých voleb bez ohledu na to, zda je výslovně zakotvuje příslušný volební zákon. Nadto zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, (dále jen "volební zákon") v ustanovení § 2 základní principy voleb zakotvuje. Nemůže být tedy správný závěr soudu, že porušením volebního zákona při vedení kampaně je jen takové jednání, které porušuje ustanovení § 30 volebního zákona. Stěžovatelé se domnívají, že poskytování úplaty (úplatku) za hlasování ve prospěch konkrétní volební strany je jednoznačně nečestným a nepoctivým jednáním a porušením základních principů demokratických voleb a tento závěr musí platit tím spíše v situaci, kdy jsou voliči na místo organizovaně sváženi, jsou činěna opatření k tomu, aby volili konkrétní stranu a jsou kontrolováni, zda skutečně hlas oné strany odevzdali. 5. Stěžovatelé poukazují na to, že se zúčastnili voleb jako kandidáti volebních stran v přesvědčení, že poskytování úplaty za hlasování je právním řádem České republiky jako nemorální a nečestné jednání zakázáno, a v rámci soutěže volebních stran se sami žádného takového jednání nedopouštěli. Dle jejich názoru poskytováním úplaty za hlasování ve prospěch jediné volební strany došlo k výraznému narušení svobodné soutěže politických stran. Pokud by totiž věděli, že takové jednání je dovoleno, mohli tomu přizpůsobit svou volební kampaň. 6. Stěžovatelé předpokládají, že k poskytování úplaty za hlasování došlo i v ostatních volebních obvodech, o čemž svědčí vyjádření Ing. R. Ř., kterému měla být telefonicky nabídnuta úplata, pokud bude spolu s manželkou ve volebním okrsku č. 1 volit stranu č. 3. Tuto skutečnost soud v napadeném usnesení zcela opomenul. 7. Dle názoru stěžovatelů mělo poskytování úplaty za hlasování vliv na výsledek celých voleb, a proto měla být vyslovena neplatnost hlasování ve všech volebních okrscích či neplatnost celých voleb. Pokud soud rozhodl o neplatnosti hlasování jen ve třech volebních okrscích, pak napadené usnesení ve výroku II nutně porušuje ústavně zaručená práva stěžovatelů na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek, práva stěžovatelů vyplývající z principu svobodné soutěže politických stran a další jejich ústavní práva (uvedená v první části odůvodnění rozhodnutí). 8. V závěru ústavní stížnosti stěžovatelé poukazují na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. listopadu 2010 č. j. 22 A 151/2010-132, v němž je vysloven zcela opačný právní názor, že podplácení voličů (pojetí volební kampaně obchodně tržním způsobem) je jednáním, které ústavní právo České republiky jednoznačně zapovídá. Stěžovatelé (i všichni účastníci politické soutěže) tak v tuto chvíli neví, zda poskytování úplaty voličům za hlasování ve prospěch konkrétní strany je či není právně možné a v souladu s volebním zákonem, Ústavou a Listinou. Tím dochází k výraznému narušení svobodné soutěže politických stran, neboť nejsou dopředu známa pravidla této soutěže. 9. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 21. prosince 2010 a k výzvě Ústavního soudu upřesněným dne 3. ledna 2011 stěžovatelé doplnili ústavní stížnost návrhem, aby Ústavní soud zrušil i sdělení Ministerstva vnitra č. 353 ze dne 30. listopadu 2010 v části, v níž bylo na den 8. ledna 2011 vyhlášeno opakované hlasování do zastupitelstva města Krupka ve volebních okrscích č. 5, 8 a 9, a současně podle ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a výše uvedeného sdělení ministerstva. Návrh odůvodňují skutečností, že na základě opakovaného hlasování a výsledků voleb bude ustaveno obecní zastupitelstvo a případné další orgány obce. Do rozhodnutí Ústavního soudu tak bude existovat značná právní nejistota ohledně výsledků voleb a mandátu orgánů obce, ustavených na základě opakovaného hlasování, i právních a jiných úkonů, které tyto orgány provedou. Pokud by soud napadené usnesení ke stížnosti stěžovatelů zrušil, musely by být ustaveny orgány obce opět nové, a tak by náklady z veřejných prostředků, spojené s konáním opakovaného hlasování, byly vynaloženy zcela marně. Dle názoru stěžovatelů tak odložení vykonatelnosti voleb není v rozporu s veřejným zájmem, ale je naopak v souladu s ním. Opakované hlasování by tak mohlo odradit ve volbách voliče z volebních okrsků č. 5, 8 a 9, neboť ti by šli po případném zrušení napadeného usnesení volit již potřetí, ale zároveň i jejich dosavadní voliče. V důsledku toho by stěžovatelé mohli v nových volbách získat menší počet hlasů, než který by získali, pokud by se opakované hlasování nekonalo. Stěžovatelům není známa újma, která by mohla být odložením vykonatelnosti napadeného usnesení způsobena jiným účastníkům. II. 10. Podle ust