Pl.ÚS 6/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 6/11 ze dne 4. 5. 2011 N 85/61 SbNU 315 Volby do Zastupitelstva obce Karlova Studánka v roce 2010, otázka účelového přihlašování se voličů k trvalému pobytu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 4. května 2011 sp. zn. Pl. ÚS 6/11 ve věci ústavní stížnosti volební strany Pro rozvoj Karlovy Studánky a MUDr. J. V. směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2010 č. j. 22 A 140/2010-21, kterým byl zamítnut stěžovatelčin návrh na prohlášení neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce Karlova Studánka konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a M. Ch., J. R., R. Ch., Ing. P. S., Ing. Y. S., Ing. L. N., J. K., L. Z. a Městského úřadu Vrbno pod Pradědem, se sídlem Nádražní 389, Vrbno pod Pradědem, jako vedlejších účastníků řízení. Výrok I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2010 č. j. 22 A 140/2010-21 se zrušuje. II. Ústavní stížnost MUDr. J. V. se odmítá. Odůvodnění I. 1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 11. 1. 2011 se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě. Tvrdí, že vynesením tohoto rozhodnutí došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces [čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")] a principů volebního práva [principu volné soutěže politických stran respektujících základní demokratické principy dle čl. 5 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), principu, že členové zastupitelstev jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva ve smyslu čl. 102 Ústavy a čl. 21 odst. 3 Listiny, principu, dle něhož občané mají právo na podíl na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců ve smyslu čl. 21 odst. 1 Listiny a čl. 25 písm. a) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt"), principu rovného přístupu k voleným a veřejným funkcím dle čl. 21 odst. 4 Listiny a čl. 25 písm. c) Paktu, práva volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování dle čl. 25 písm. b) Paktu, a konečně principu, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti dle čl. 22 Listiny]. II. 2. Napadeným usnesením krajský soud rozhodoval o návrhu stěžovatelky - volební strany Pro rozvoj Karlovy Studánky - na prohlášení neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce Karlova Studánka, odůvodněném zneužitím zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o volbách do zastupitelstev"). Šlo o to, že v období tří týdnů před konáním voleb L. Z., kandidát jedné z volebních stran a nájemce bytu v hotelu Džbán v Karlově Studánce, přihlásil k trvalému pobytu do tohoto bytu celkem 34 osob. Podle návrhu účelově, a to s ohledem na termín úkonu i fakt, že jde o byt 2+0 o velikosti 48 m2, kolaudovaný v srpnu v roce konání voleb. Jmenovaný také organizoval docházení těchto osob do volební místnosti, kde navíc prohlašovaly, že jdou volit pana K. a právě pana Z. 3. Krajský soud návrh zamítl. Vyšel ze zjištění, že adresa "Karlova Studánka č. p. 12", kam byly osoby přihlášeny, nepatří pouze bytu, ale objektu hotelu Džbán. Ze zákona o evidenci obyvatel přitom plyne, že trvalý pobyt může občan mít mimo jiné v objektu určeném pro ubytování. Proto pokud stěžovatelka spatřovala účelovost přihlášení osob v tom, že to bylo do prostoru teprve v srpnu kolaudovaném pro trvalé bydlení a počet přihlášených osob několikanásobně překračuje hygienické limity, nemohl soud její argumentaci přisvědčit. Dále krajský soud sice souhlasil s právním názorem stěžovatelky (a současně se vymezil vůči rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Ca 102/2005-26 "Moldava"), že občany obce nelze chápat formálně, neboť právě oni prostřednictvím svých zástupců spravují své lokální záležitosti, přičemž čím menší obec, tím důležitější roli hrají jednotliví zastupitelé. Na druhou stranu ale - v intencích nálezu sp. zn. IV. ÚS 787/06 ze dne 29. 1. 2007 (N 16/44 SbNU 201), podle něhož je volební soudnictví založeno na předpokladu objektivní nebo alespoň možné příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru, přičemž tuto možnou příčinnou souvislost nelze vykládat jako pouhou možnost, ale je třeba ji řádně dokázat - konstatoval, že v dané věci bylo nutné důkladně vážit důkazní situaci. Ačkoliv vyloučit účelovost přihlášení osob k pobytu v Karlově Studánce nelze, u žádné z těchto osob nebyly tvrzeny konkrétní skutečnosti, které by mohly objasnit jejich neférovou motivaci, a tedy jejich pouze formální občanství. Přihlásily se sice na adresu pouhých dvou kandidátů, ovšem do budovy hotelu s kapacitou 70 lůžek. Pokud jde o důvody přihlášení, ty jsou v zákoně uvedeny široce, a navíc toliko příkladmo. K propojení řetězce faktů vedoucího k jednoznačnému závěru o zneužití zákona o evidenci obyvatel podle soudu nemohla stačit ani tvrzení navrhovatelů o chování nových voličů ve volební místnosti, kde působili rozpačitě a sdělovali, koho půjdou volit. V další části odůvodnění krajský soud vyložil, proč se v řízení o návrhu na neplatnost voleb již nemohl zpětně zabývat námitkami týkajícími se registrace kandidátních listin a proč neprovedl některé z navrhovaných důkazů. Tak konkrétně neprovedl důkaz orientačním seznamem osob přihlášených k trvalému pobytu, neboť si sám obstaral oficiální informace od obecního úřadu, nedatovaným novinovým článkem o povolebním dění v Karlově Studánce, neboť neobsahoval žádné relevantní údaje, kopií hlasovacího lístku, neboť se vztahoval k soudem neřešené námitce ohledně sestavování kandidátky, výslechem starosty, neboť měl svědčit jen o tom, že osoby byly úředně přihlášeny u obecního úřadu, a konečně výslechem členů okrskové volební komise, skutečnosti, k nimž měli vypovídat (rozpačité chování ve volební místnosti), soud vyhodnotil jako nepodstatné. Na základě uvedeného krajský soud uzavřel, že účelovost přihlášení osob k trvalému pobytu se v tomto konkrétním případě prokázat nepodařilo. III. 4. Stěžovatelé s uvedenými závěry nesouhlasí. Tvrdí, že došlo jednak k porušení jejich procesních práv a jednak principů volebního práva. Tomu také odpovídá struktura obsáhlé ústavní stížnosti. 5. Vlastní argumentaci ještě předchází úvaha stěžovatelů, že případný závěr o porušení procesních práv nezakládá překážku posouzení věcného stížnostního bodu. Ačkoliv jinak je v případě vad procesu žádoucí zrušit napadené rozhodnutí pouze z důvodu porušení práva na spravedlivý proces a meritum věci bez předsouzení ponechat úvahám obecného soudu, v této věci tomu tak není. Na základě výsledků řízení před obecným soudem a předložených podkladů je možné vyřešit i námitky stran porušení hmotněprávních norem. Porušení procesních práv na straně jedné a jiných práv na straně druhé zde nevytváří řetězení příčiny a následku, kdy z důvodu porušení procesního práva dochází k pravděpodobnému porušení práva hmotného, ale usnesením je odepřena ochrana existujícího hmotného práva a právo na spravedlivý proces je dotčeno současně. Návrh je tedy dle stěžovatelů projednatelný v rozsahu všech uplatněných námitek. 6. Pokud jde o zásah do procesních práv, podle názoru stěžovatelů se udál ve dvou rovinách; v prvé krajský soud odmítl provedení důkazů navržených stěžovateli s tím, že se nevztahují k tvrzeným skutečnostem, ale zároveň návrh zamítl pro neprokázání vznesených tvrzení, ve druhé rovině stěžovatelé poukazují na to, že výklad procesních pravidel zaujatý krajským soudem je nepřekonatelnou překážkou k ochraně práv. Původní návrh byl postaven na tvrzení, že výsledek voleb významně zkreslily osoby, které volily, ačkoliv nejsou občany obce v materiálním smyslu. Tyto skutečnosti navrhovali stěžovatelé prokázat okolnostmi přihlášení uvedených osob k trvalému pobytu v obci a prokazováním průběhu volebního procesu. Stěžovatelé se i nadále domnívají, že účelovost přihlášení se k pobytu lze dokázat leda nepřímými důkazy, tvrdí-li, že formálně bezvadný proces byl učiněn s úmyslem zákon obejít. Platné právo ani současná věda, která nezvládne čtení myšlenek, totiž neznají přímé důkazy vztahující se k úmyslu. Pokud tedy prokazují účelové přihlášení k volbám a následné účelové provedení volebníh