Pl.ÚS 7/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       Pl.ÚS 7/21 ze dne 27. 7. 2021 306/2021 Sb. N 134/107 SbNU 106 Obecně závazná vyhláška města Heřmanův Městec č. 5/2019, o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 7/21 dne 27. července 2021 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 odst. 3 ve slovech "městem nebo" obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec č. 5/2019 o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech, za účasti města Heřmanův Městec, sídlem Havlíčkova 801, Heřmanův Městec, jako účastníka řízení, takto: Ustanovení čl. 2 odst. 3 ve slovech "městem nebo" obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec č. 5/2019 o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Shrnutí návrhu 1. Návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 1. 2021, se Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") domáhá, aby Ústavní soud zrušil čl. 2 odst. 3 ve slovech "městem nebo" obecně závazné vyhlášky města Heřmanův Městec č. 5/2019 o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech (dále jen "napadená vyhláška"). 2. V návrhu ministerstvo uvádí, že napadená vyhláška byla vydána k tomu příslušným orgánem města Heřmanův Městec (dále též jen "město") za dodržení zákonného postupu. Úprava v napadené vyhlášce je však podle jeho názoru v rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy, neboť město zavedlo regulaci, která neodůvodněně zvýhodňuje samotné město oproti jiným subjektům v obdobném postavení. V čl. 1 napadené vyhlášky je zakotven zákaz konzumace a podávání alkoholu na specifikovaných veřejně přístupných místech ve městě. V čl. 2 napadené vyhlášky jsou pak stanoveny výjimky z tohoto zákazu, mezi nimi i výjimka v čl. 2 odst. 3, podle níž se zákaz nevztahuje na akce pořádané městem nebo se souhlasem města. Ministerstvo zdůrazňuje, že zatímco na akcích pořádaných městem je možné alkohol požívat a podávat již na základě skutečnosti, že akci pořádá město, jiní pořadatelé odlišní od města musí získat souhlas města, aby dosáhli stejného účinku. Pro popsané zvýhodnění města neexistuje důvod. Ministerstvo zmiňuje, že obdobnou úpravu v obecně závazné vyhlášce města Cheb, která se týkala pyrotechnických efektů, Ústavní soud zrušil nálezem ze dne 5. 8. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 35/13 (N 148/74 SbNU 263; 220/2014 Sb.). Ministerstvo tvrdí, že napadená vyhláška předpokládá specifický veřejnoprávní souhlas s konzumací alkoholu, přičemž za něj nelze považovat souhlas města jako vlastníka dotčeného veřejně přístupného místa, neboť ne všechna místa mohou být ve vlastnictví města. Takový souhlas nemůže představovat ani přijetí úhrady místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, neboť jeho přijetí má charakter specifické veřejnoprávní platby, a nikoli veřejnoprávního souhlasu se zvláštním užíváním veřejného prostranství. II. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 3. Podle § 64 odst. 2 písm. g) zákona o Ústavním soudu je ministerstvo oprávněno podat návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce, kraje nebo hlavního města Prahy za podmínek stanovených v zákonech upravujících územní samosprávu. V posuzované věci je tímto zákonem zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zejména jeho § 123. Ústavní soud si z předložených podkladů ověřil, že zákonná procedura dozoru ministerstva nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí byla naplněna, návrh na zrušení podalo oprávněné ministerstvo a v zákonem stanovené lhůtě po nabytí právní moci rozhodnutí o rozkladu podaném městem proti rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti napadené vyhlášky v části, již ministerstvo navrhuje zrušit. III. Vyjádření města a oznámení Veřejného ochránce práv o nevstoupení do řízení 4. Podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu doručil soudce zpravodaj návrh městu jako účastníkovi řízení k vyjádření. 5. Město ve vyjádření uvádí, že napadená vyhláška je formulována jinak než vyhláška města Cheb, jíž se věnoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/13. Chebská vyhláška stejnou činnost upravovala pro různé subjekty odchylně. Pyrotechnické efekty bez dalšího povolovala na akcích pořádaných městem Cheb, zatímco jiným osobám je umožňovala jen na základě výjimky Rady města Cheb. Napadená vyhláška se od chebské vyhlášky liší tím, že konzumaci alkoholu umožňuje jak na akcích pořádaných městem, tak na akcích pořádaných se souhlasem města. Napadená vyhláška sleduje legitimní cíl, jímž je zamezení nekontrolovanému popíjení alkoholu na vyjmenovaných veřejně přístupných místech, zatímco při akcích pořádaných na těchto místech, ať již městem, nebo jiným subjektem, tento zákaz neplatí. Na organizované akci totiž její pořadatelé zajišťují pořádek, bezpečnost a úklid, proto v takových případech není třeba popíjení alkoholu zakazovat. 6. Souhlas města s pořádáním akcí je vydáván na základě jiných předpisů, ať již občanskoprávních (z titulu vlastnictví pozemku), nebo veřejnoprávních (nařízení města č. 3/2018, tržní řád, či obecně závazná vyhláška č. 5/2016 o stanovení podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků včetně tanečních zábav a diskoték v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku; dále jen "vyhláška č. 5/2016 o pořádání sportovních a kulturních podniků"). Poté město odkázalo na své dřívější vyjádření určené ministerstvu, kde uvedlo, že všechny veřejné prostory, na nichž je požívání alkoholu napadenou vyhláškou regulováno, jsou ve vlastnictví města, a hodlá-li na nich někdo pořádat akci, musí žádat o souhlas města. V rámci souhlasu město stanovuje podmínky pro konání akce, které zajišťují veřejný pořádek. V odkazovaném vyjádření město zmínilo, že u menších akcí se souhlas města uděluje souhlasem příslušného zaměstnance městského úřadu a vyměřením poplatku za užívání veřejného prostranství podle obecně závazné vyhlášky města č. 1/2020 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. 7. Podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj požádal Veřejného ochránce práv o vyjádření, zda vstupuje do řízení. Veřejný ochránce práv podáním ze dne 10. 2. 2021 Ústavní soud vyrozuměl, že do řízení nevstupuje. IV. Další průběh řízení před Ústavním soudem 8. Soudce zpravodaj vyzval město k vyjádření, zda trvá na svém sdělení, že je vlastníkem všech nemovitostí, na které dopadá napadená vyhláška, neboť z údajů v katastru nemovitostí vyplývá, že u řady pozemků (pozemků parc. č. 298, 300/1, 375/1, 572/1, 572/3, 1038/4, 2096/1, 2096/2, 2173/7, 2173/8, 2173/44, 2173/48, 2195 a 2228/11 v katastrálním území Heřmanův Městec), na které napadená vyhláška dopadá, je evidován jiný vlastník než město. Kdyby město na svém sdělení trvalo, vyzval ho, aby objasnilo, proč není u zmíněných pozemků v katastru nemovitostí evidováno jako vlastník. Současně ho požádal o zaslání těch obecně závazných vyhlášek a nařízení (viz bod 6), jichž se ve svém vyjádření dovolává. Město ve své reakci ze dne 24. 5. 2021 uvedlo, že výše specifikované pozemky skutečně nejsou v jeho vlastnictví, jde však o pozemky podle jeho názoru k pořádání akcí nevhodné. Dále město Ústavnímu soudu jako přílohu ke svému sdělení zaslalo obecně závazné vyhlášky a nařízení, jichž se ve vyjádření dovolávalo. Sdělení města, včetně jeho příloh, bylo zasláno ministerstvu. 9. K výzvě soudce zpravodaje ministerstvo uvedlo, že souhlasí s tím, aby Ústavní soud vzal za nesporné zjištění (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu), že město není vlastníkem pozemků, které jsou parcelními čísly specifikovány v bodě 8. Ministerstvo dále uvedlo, že nesporné je i znění těch obecně závazných vyhlášek a nařízení města zmíněných v bodě 6, jichž se město ve své argumentaci dovolává. V. Text napadené vyhlášky 10. Napadená vyhláška obsahuje následující text (včetně poznámky pod čarou a se záměnou slovesa "nevtahuje" a "nevztahuje" v čl. 2 odst. 4). Ministerstvo navrhuje zrušit čl. 2 odst. 3 napadené vyhlášky ve slovech "městem nebo", což Ústavní soud níže zvýrazňuje tučným písmem. "Čl. 1 Zákaz konzumace alkoholických n