§ 113 Vyhláška o úplném znění trestního řádu – Výslech.
Vyhláška o úplném znění trestního řádu · 1/1953 Sb. · § 113 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 113 vyhlášky 1/1953 stanoví pravidla pro výslech svědka prokurátorem, určuje, jakým způsobem má být výslech veden, a zakazuje sugestivní otázky.
§ 113 Výslech.
(1) Prokurátor vyslechne svědka o jeho poměru k projednávané věci, k obviněnému, poškozenému a zúčastněné osobě a po případě též o jiných skutečnostech, významných pro zjištění jeho hodnověrnosti. Potom ho vyzve, aby souvisle vypovídal všechno, co a odkud o věci ví. Otázky, jimiž by se svědkovi předkládaly okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi, nesmějí být svědkovi dávány.
(2) Má-li se výslechem zjistit totožnost nějaké osoby nebo věci, vyzve prokurátor svědka, aby ji popsal; teprve pak mu má být osoba nebo věc ukázána.
(3) Je-li třeba zjistit pravost rukopisu svědka, může ho prokurátor vyzvat, aby napsal potřebný počet slov.
(4) Nesouhlasí-li výpovědi svědků v závažných bodech, lze svědky postavit tváří v tvář.
Výklad
Stručně
Paragraf 113 vyhlášky 1/1953 stanoví pravidla pro výslech svědka prokurátorem, určuje, jakým způsobem má být výslech veden, a zakazuje sugestivní otázky.
Co to znamená v praxi
Prokurátor se svědka nejprve ptá na jeho vztah k projednávané věci a zúčastněným osobám, aby posoudil jeho důvěryhodnost.
Svědek má poté souvisle vypovědět vše, co o věci ví, aniž by mu prokurátor podsouval informace.
Pokud je třeba zjistit totožnost osoby nebo věci, svědek ji nejprve popíše a teprve poté mu může být ukázána.
V případě rozporů ve výpovědích může prokurátor postavit svědky tváří v tvář.
Na co si dát pozor
Prokurátor nesmí klást otázky, které by svědkovi předkládaly okolnosti, jež mají být zjištěny teprve z jeho výpovědi (tzv. sugestivní otázky).
Při zjišťování totožnosti osoby nebo věci je nutné dodržet postup – nejprve popis, poté ukázání.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.