Vyhláška o úplném znění trestního řádu · 1/1953 Sb. · § 156 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 156 stanovuje pravidla pro přítomnost a chování svědků během hlavního líčení, aby byla zajištěna objektivita jejich výpovědí a plynulost soudního procesu.
§ 156
(1) Svědek, který v hlavním líčení nebyl dosud vyslechnut, nesmí být při provádění důkazů přítomen.
(2) Je-li obava, že svědek nebude v přítomnosti obviněného mluvit pravdu, může předseda senátu nařídit, aby se obviněný za výslechu vzdálil z jednací síně. Po jeho návratu do jednací síně mu předseda senátu sdělí podstatný obsah jednání konaného za jeho nepřítomnosti, aby se mohl k němu v přítomnosti vyslechnutého svědka vyjádřit.
(3) Svědkovi již vyslechnutému může předseda senátu nařídit, aby se po dobu, kterou určí, zdržoval v jednací síni nebo v místnosti mu vykázané.
(4) Vzdálí-li se svědek bez souhlasu předsedy senátu od hlavního líčení, může být předveden.
Výklad
Stručně
Paragraf 156 stanovuje pravidla pro přítomnost a chování svědků během hlavního líčení, aby byla zajištěna objektivita jejich výpovědí a plynulost soudního procesu.
Co to znamená v praxi
Svědek, který ještě nevypovídal, nesmí být přítomen, když se provádějí jiné důkazy, aby nebyla ovlivněna jeho budoucí výpověď.
Pokud existuje obava, že by svědek před obviněným nemluvil pravdu, může být obviněný dočasně vykázán ze síně, ale musí mu být následně sdělen podstatný obsah jednání.
Svědek, který již vypovídal, může být předsedou senátu vyzván, aby zůstal v soudní síni nebo na určeném místě po určitou dobu.
Pokud svědek odejde bez souhlasu předsedy senátu, může být k hlavnímu líčení předveden.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.