Vyhláška o úplném znění trestního řádu · 1/1953 Sb. · § 239 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 239 vyhlášky 1/1953 Sb. stanoví, že v trestním řízení vedeném proti obviněnému, který se vyhýbá trestnímu stíhání (tzv. řízení proti uprchlému), musí mít obviněný vždy obhájce.
§ 239
V řízení proti uprchlému musí obviněný mít obhájce (§ 45).
Výklad
Stručně
Paragraf 239 vyhlášky 1/1953 Sb. stanoví, že v trestním řízení vedeném proti obviněnému, který se vyhýbá trestnímu stíhání (tzv. řízení proti uprchlému), musí mít obviněný vždy obhájce.
Co to znamená v praxi
Pokud je proti někomu vedeno řízení jako proti uprchlému (např. proto, že se skrývá nebo je v cizině), soud mu musí zajistit obhájce, i když si ho obviněný sám nezvolil.
Obhájce je v takovém případě nezbytnou součástí řízení a bez něj nelze řízení proti uprchlému vést.
Všechny důležité písemnosti určené pro obviněného se doručují pouze tomuto obhájci, nikoli přímo obviněnému.
Na co si dát pozor
Přestože obviněný nemá přímý kontakt s řízením, jeho práva jsou chráněna prostřednictvím obhájce.
Obhájce má v řízení proti uprchlému stejná práva jako obviněný, což mu umožňuje plně hájit zájmy svého klienta.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.