Vyhláška o úplném znění trestního řádu · 1/1953 Sb. · § 269 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 269 vyhlášky 1/1953 stanovuje, jakým způsobem se provádí výkon trestu smrti, kdo u něj musí být přítomen a jaké formality je třeba dodržet.
§ 269
(1) Trest smrti se vykoná za přítomnosti předsedy senátu, prokurátora, zapisovatele, velitele ústavu, v němž odsouzený byl naposledy ve vazbě, lékaře, který má zjistit smrt, a žádá-li o to odsouzený, též duchovního. Které další osoby smějí být přítomny výkonu trestu smrti, stanoví zvláštní předpis.
(2) Za zvýšeného ohrožení vlasti určí prokurátor, zda se trest smrti vykoná oběšením nebo zastřelením.
(3) Před popravou přečte předseda senátu rozsudek, pokud se týká odsouzeného, a to bez odůvodnění.
(4) Protokol o výkonu trestu smrti musí obsahovat též údaje o tom, kdy podle zjištění lékaře nastala smrt.
Výklad
Stručně
Paragraf 269 vyhlášky 1/1953 stanovuje, jakým způsobem se provádí výkon trestu smrti, kdo u něj musí být přítomen a jaké formality je třeba dodržet.
Co to znamená v praxi
Výkon trestu smrti se neodehrává soukromě, ale za účasti přesně vymezeného okruhu osob (předseda senátu, prokurátor, zapisovatel, velitel ústavu, lékař a případně duchovní).
V případě zvýšeného ohrožení vlasti rozhoduje prokurátor o způsobu popravy (oběšení nebo zastřelení).
Před samotnou popravou je odsouzenému přečten rozsudek, avšak bez jeho odůvodnění.
O průběhu výkonu trestu smrti se sepisuje protokol, který musí obsahovat i čas, kdy lékař potvrdil nastání smrti.
Na co si dát pozor
Přítomnost dalších osob u výkonu trestu smrti může být stanovena zvláštním předpisem, což znamená, že okruh přítomných nemusí být omezen pouze na osoby vyjmenované v odstavci 1.
Způsob popravy (oběšení/zastřelení) je vázán na podmínku "zvýšeného ohrožení vlasti", což naznačuje, že za běžných okolností by mohl být způsob popravy jiný nebo předem stanovený.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.