Vyhláška o úplném znění trestního řádu · 1/1953 Sb. · § 299 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 299 vyhlášky 1/1953 stanoví, za jakých podmínek má osoba nárok na náhradu majetkové škody od státu, pokud na ní byl vykonán trest a následně se ukázalo, že trestní stíhání bylo neoprávněné nebo vedlo k nepřiměřenému trestu.
§ 299
(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest odnětí svobody, nápravné opatření, propadnutí jmění nebo trest peněžitý, má nárok, aby mu ji stát nahradil, byl-li v pozdějším řízení žaloby zproštěn nebo bylo-li pozdější trestní stíhání zastaveno, protože
a) jeho skutek není trestným činem, nebo
b) je nepochybné, že trestný čin nespáchal.
(2) Nárok na náhradu škody za trest má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než ke kterému byl odsouzen zrušeným rozsudkem.
(3) Nárok na náhradu škody za trest nepřísluší, jestliže si odsouzený způsobil své odsouzení úmyslně.
Výklad
Stručně
Paragraf 299 vyhlášky 1/1953 stanoví, za jakých podmínek má osoba nárok na náhradu majetkové škody od státu, pokud na ní byl vykonán trest a následně se ukázalo, že trestní stíhání bylo neoprávněné nebo vedlo k nepřiměřenému trestu.
Co to znamená v praxi
Pokud byl na někom vykonán trest odnětí svobody, nápravné opatření, propadnutí jmění nebo peněžitý trest a následně byl zproštěn obžaloby nebo bylo trestní stíhání zastaveno, protože jeho skutek nebyl trestným činem nebo je nepochybné, že trestný čin nespáchal, má nárok na náhradu majetkové škody od státu.
Nárok na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než ke kterému byl původně odsouzen zrušeným rozsudkem.
Nárok na náhradu škody se týká pouze majetkové škody, nikoli například nemajetkové újmy.
Na co si dát pozor
Nárok na náhradu škody za trest nevzniká, pokud si odsouzený své odsouzení způsobil úmyslně.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.