Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 25 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 25 stanovuje délku zkušební doby při podmíněném odsouzení a umožňuje soudu uložit odsouzenému určitá omezení a povinnosti.
§ 25
(1) Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až tři léta; odloží-li však výkon trestu odnětí svobody převyšujícího jeden rok, stanoví zkušební dobu na dvě až pět let. Zkušební doba počíná právní mocí rozsudku.
(2) Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka; má mu též zpravidla uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
(3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám, se započítává do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené podle § 26.
Výklad
Stručně
Paragraf 25 stanovuje délku zkušební doby při podmíněném odsouzení a umožňuje soudu uložit odsouzenému určitá omezení a povinnosti.
Co to znamená v praxi
Soud určí, jak dlouho bude trvat zkušební doba, během které se sleduje chování odsouzeného. Její délka se liší podle výše odloženého trestu odnětí svobody.
Zkušební doba začíná platit dnem, kdy se rozsudek stane pravomocným.
Soud může odsouzenému uložit, aby se choval řádně a například nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.
Pokud je odsouzený znovu podmíněně odsouzen za stejný skutek nebo podle § 26, doba, po kterou se dříve osvědčil, se započítává do nové zkušební doby.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.