Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 274 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 274 vyhlášky 1/1957 stanoví, že voják, který se za války nebo bojové situace svémocně vzdálí buď s úmyslem trvale se vyhnout vojenské službě, nebo na dobu delší než dva dny, bude potrestán odnětím svobody na pětadvacet let nebo smrtí.
§ 274
Kdo se za války nebo za bojové situace svémocně vzdaluje (§ 306)
a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě, nebo
b) po dobu delší než dva dny,
bude potrestán odnětím svobody na pětadvacet let nebo smrtí.
Výklad
Stručně
Paragraf 274 vyhlášky 1/1957 stanoví, že voják, který se za války nebo bojové situace svémocně vzdálí buď s úmyslem trvale se vyhnout vojenské službě, nebo na dobu delší než dva dny, bude potrestán odnětím svobody na pětadvacet let nebo smrtí.
Co to znamená v praxi
Tento paragraf se týká pouze situací, kdy je země ve válečném stavu nebo probíhá bojová situace.
Trestné je jak úmyslné trvalé vyhýbání se vojenské službě, tak i pouhé svémocné vzdálení se na více než dva dny, pokud k němu dojde za války nebo bojové situace.
Jedná se o velmi závažný trestný čin s nejpřísnějšími možnými tresty, a to odnětí svobody na pětadvacet let nebo trest smrti.
Na co si dát pozor
Rozhodující je časový rámec – válka nebo bojová situace. Mimo tento rámec by se jednalo o jiné trestné činy (např. podle § 272 nebo § 273).
Pro naplnění skutkové podstaty stačí buď úmysl trvale se vyhnout službě, nebo překročení dvoudenní lhůty svémocného vzdálení. Není nutné, aby byly splněny obě podmínky současně.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.