Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 34 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 34 vyhlášky 1/1957 stanovuje, že při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se určí zkušební doba v rozmezí dvou až deseti let a mohou být uložena omezení nebo povinnost nahradit škodu.
§ 34
(1) Při podmíněném propuštění se stanoví zkušební doba na dvě až deset let. Tato doba počíná podmíněným propuštěním vězně.
(2) Podmíněně propuštěnému lze uložit přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka; může se mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Výklad
Stručně
Paragraf 34 vyhlášky 1/1957 stanovuje, že při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se určí zkušební doba v rozmezí dvou až deseti let a mohou být uložena omezení nebo povinnost nahradit škodu.
Co to znamená v praxi
Soud určí konkrétní délku zkušební doby, která musí být minimálně dva roky a maximálně deset let.
Zkušební doba začíná běžet okamžikem, kdy je odsouzený podmíněně propuštěn z vězení.
Odsouzenému mohou být uloženy určité povinnosti, například vést řádný život pracujícího člověka.
Soud může odsouzenému uložit, aby se pokusil nahradit škodu, kterou svým trestným činem způsobil.
Na co si dát pozor
Nedodržení uložených omezení nebo povinností ve zkušební době může mít za následek, že se zbytek trestu vykoná (§ 35).
Zkušební doba je klíčová pro posouzení, zda se na odsouzeného bude hledět, jako by trest odpykal (§ 35).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.